Dvojici spolupředsedů Zelených budou tvořit bývalá diplomatka Gabriela Svárovská a zastupitel Prahy 16 Matěj Pomahač. Vybral je sobotní sjezd strany v pražském Národním zemědělském muzeu. Svárovskou podpořilo 121 delegátů, Pomahač dostal 97 hlasů ze 129 odevzdaných lístků. Od kandidatury ustoupil dosavadní místopředseda strany Tomáš Mígl, zvolená dvojice tak neměla protikandidáty.
Svárovská označila nalezení funkčního a smysluplného spojenectví pro parlamentní volby za klíčovou výzvu. „Musí být takové, které dá prostor zeleným prioritám, politikům a političkám a které nás lidsky a finančně nevyčerpá,“ podotkla. Strana podle ní potřebuje rozvíjet spolupráci s širším environmentálním a sociálním hnutím a občanskou společností. Kvůli sbližování SOCDEM s koalicí Stačilo! je spíš pro rozvinutí spolupráce s Piráty, uvedla.
Pomahač řekl, že Zelení musí být ve volbách v roce 2025 připravení na samostatnou kandidaturu. „Za stávající politické situace a reálného rizika, že ze sněmovny poprvé po sametové revoluci vypadne liberální politická síla, je však naší primární strategií spolupráce,“ dodal. Výsledkem hledání partnerů má podle něj být blok, který bude představovat alternativu vůči populistům i vládě.
Mígl se nominace vzdal
Dosavadní první místopředseda Mígl původně také kandidoval na spolupředsedu, nominace se ale vzdal s tím, že v „úplném čele strany musí být lidé, kteří se tomu budou věnovat naplno“. „Toho teď aktuálně nejsem schopen,“ poznamenal. Předtím kritizoval vyprázdněnost současné politiky a vybídl Zelené, aby byli součástí politické síly, která situaci změní.
V zářijových krajských volbách Zelení obhájili jeden mandát ze sedmi, které dosud v krajských zastupitelstvech v Česku měli. Předsedkyně Magdalena Davis výsledky označila za velký neúspěch a oznámila rezignaci celého vedení. Už po červnových evropských volbách odstoupil její tehdejší spolupředseda Michal Berg. Krok zdůvodnil neúspěchem ve volbách, ve kterých Zelení získali 1,55 procenta hlasů.
Zelení se samostatně v průzkumech preferencí dlouhodobě pohybují kolem dvouprocentního zisku. Do dolní komory se naposledy dostali ve volbách v roce 2006.
