Tisíce korun ročně mohou navíc k dosavadním účtům naskočit na složenkách domácnostem, které vytápějí dům plynem nebo uhlím. Zhruba o 250 korun by podražilo tankování plné 50litrové nádrže auta. V Evropské unii už schválený systém emisních povolenek pro dopravu a bydlení nikdo nezastaví – možná jen zmírní. Aktuálně.cz shrnuje okolnosti hrozícího průvanu v peněženkách domácností.
Evropská unie tvrdě drží svou před lety vytyčenou strategii Green Dealu. Jeho součástí, respektive balíčku „Fit for 55“, je i rozšíření roky fungujícího režimu emisních povolenek – jakýchsi odpustků pro elektrárny, teplárny či hutě -, také na silniční dopravu a vytápění budov.
Systém označovaný jako ETS 2 má přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v těchto oborech do roku 2030 o 43 procent oproti roku 2005. Jenže tentokrát unijní směrnice citelně zasáhne i do peněženek občanů a domácností. Dosud totiž šla zelená opatření EU „jen“ na úkor průmyslu.
„Systém není dobře navržený a kontrolní mechanismy jsou slabé. V tomto pojetí je zavedení EU ETS 2 škodlivé, protože bude znamenat nevyhnutelné navyšování nákladů velké většině odběratelů,“ varuje Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ.
Co jsou emisní povolenky?
Systém emisních povolenek je – na rozdíl od všech předchozích zelených opatření EU – založený na ryze tržním principu. Zdroje, které produkují do ovzduší nejvíc škodlivin, musejí povolenky nakupovat (za jejich měnící se tržní cenu). Kdo přírodu šetří, povolenky naopak prodává.
Dosud to tak funguje u největších průmyslových zdrojů škodlivin, tedy hutí, sléváren, elektráren a podobně. Povolenky nakupují za cenu, která se u jedné „průmyslové“ povolenky v poslední době pohybuje kolem 74 eur za tunu vypouštěného CO₂. Větší znečišťovatelé vypouštějí ročně stovky až tisíce tun.
Povolenky pro domácnosti
Systém EU ETS (EU – Emissions Trading System) se ve verzi, určené nově i pro dopravu, tedy prodej pohonných hmot, a vytápění domů a bytů fosilními palivy (plyn, uhlí), označuje ETS 2. První testovací obchody s těmito novými povolenkami proběhly v květnu, Brusel pro tyto účely uvolnil 5000 povolenek.
To je ovšem zanedbatelně malý objem a není tedy příliš vypovídající. V roce 2027, kdy celý projekt oficiálně – tedy i pro Česko – začne, se počítá s obchodováním 1,3 miliardy povolenek s počáteční cenou 45 eur za tunu CO₂. Plus navýšení o inflaci od roku 2020, takže odhadem počátečních 55 eur. Jenže tato cena bude ve skutečnosti od roku 2027 téměř jistě ještě vyšší.
„Aktuální předběžné obchodování ukazuje vyšší cenu za povolenku, a to až ve výši okolo 70 eur. Pokud by zůstala na této výši, bylo by zdražení pohonných hmot asi o pět korun na litr,“ vypočítává Macenauer. To znamená například u 50litrové nádrže platbu za benzin nebo naftu o 250 korun vyšší.
Kolik si připlatíme za plyn a uhlí?
Ještě dramatičtější situace pro spotřebitele může nastat tam, kde domácnosti používají k vytápění kotle na uhlí nebo na plyn. „Na burze Intercontinental Exchange proběhly první obchody na rok 2028, kde se cena povolenky pohybovala kolem 100 eur za tunu CO₂. To by odpovídalo nárůstu ceny plynu zhruba o 15 eur za MWh. Tedy z dnešních přibližně 35 na 50 eur za MWh,“ vypočítal Michal Kulig, ředitel společnosti Yello v České republice.
To ve výsledku znamená pro domácnosti řádově několik tisíc korun navíc k nynějším účtům za zemní plyn. „Při teoretických cenách 40 eur za MWh zemního plynu a 55 eur za jednu tunu emisí dojde ke zvýšení celkové ceny komodity – zemního plynu – o 34 procent,“ vyčíslil předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý.
Paradoxně odborníci předpokládají, že samotná cena plynu v příštích letech bude spíš klesat. Celkový účet za plyn tedy navýší emisní povolenky, účtované dodavateli energií vedle plynu zvlášť.
V případě vytápění domácností uhlím může být ještě hůř. „Uhlí bude zasaženo nejvíce,“ konstatuje nezávislý expert Macenauer z firmy EGU. Zpoplatnění emisí při stejném vyrobeném množství energie (tepla) vyjde podle něj přibližně o 75 procent dráž než u zemního plynu. „Pro jednu MWh tepla v uhlí tak povolenka při ceně okolo 50 eur zdraží přibližně o 450 korun. Pro domácnost v rodinném domě může účet za uhlí vyšplhat přibližně průměrně o 8000 až 10 tisíc korun za rok,“ tvrdí Macenauer.
Kdo za to může?
Záměr celého Green Dealu prošel v Evropském parlamentu s podporou Česka už za vlády Andreje Babiše (ANO). Následně v roce 2022 od revize systému EU pro obchodování s emisními povolenkami, tedy systému ETS 2 jako součásti Green Dealu, už ale dalo Babišovo hnutí ANO ruce pryč. Nehlasovali pro něj ani europoslanci za ODS. Podpořili ho však europoslanci za TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Piráty.
Co s tím?
Česko musí směrnici EU implementovat do své legislativy, což se ještě nestalo. Ale je to povinné, nemůžeme se tomu vyhnout, takže to bude po podzimních volbách úkol pro nové složení sněmovny a novou vládu.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se snaží navrhnout aspoň určité zmírnění. Zrušit systém ETS ale nelze, Česko by muselo získat podporu všech členských zemí EU, a to je pro současnou i jakoukoliv příští vládní garnituru naprosto nemožné. Byla by lež, kdyby nějaký politik v rámci předvolebního boje sliboval, že emisní povolenky pro domácnosti zruší.
Vláda se nyní podle mluvčí MŽP Veroniky Krejčí soustředí především na zavedení efektivních cenových kontrolních mechanismů a na odklad zavedení systému povolenek ETS 2. Česko se s přispěním Francie a dalších 12 unijních zemí snaží prosadit cenový strop, aby cena povolenek nemohla růst extrémně vysoko. Ale ani v tom není úspěch vyjednávání předem zaručen.
„Požadavkem vlády jsou silné finanční mechanismy, které budou bránit kolísání nebo prudkému růstu ceny povolenky. Jde mimo jiné o zmíněný práh pro cenu povolenky na 45 eur, nad jehož hranicí se na trh uvolní další povolenky, aby se cena snížila,“ dodala mluvčí MŽP.
