
Aktual.: 16.07.2025 14:19
Praha – České zdravotnictví je bez reformy neudržitelné a systém zdravotního pojištění se bude propadat do deficitů. Schodek by se pak mohl každý rok i zdvojnásobit. Na setkání s novináři to řekli zástupci Platformy pro udržitelné zdravotnictví (PLUZ). Představili návrhy změn, které mají vést k efektivnějšímu využití peněz. Patří mezi ně úpravy podoby zdravotního pojištění i procesu nastavení úhrad zařízením a lékařům, umožnění konkurence zdravotních pojišťoven, zapojení zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů do jejich řízení, nastavení rozsahu hrazené péče, zajištění dostupnosti léčby a zveřejňování údajů o její kvalitě či posílení prevence.
Podle údajů ministerstva financí by systém zdravotního pojištění měl letos skončit ve schodku 12,7 miliardy korun. Příjmy by měly činit 529,1 miliardy korun a výdaje 541,8 miliardy korun. Loni byl deficit 7,5 miliardy korun a předloni 1,8 miliardy korun. Příjmy i výdaje se zvedají. V roce 2018 do systému na pojistném přiteklo 309,8 miliardy korun a vydalo se 295,3 miliardy.
„Není nám jedno, jak zdravotnictví funguje. Když se podíváme na fakta, tak po dlouhých dekádách od 90. let je potřeba přijmout politickou odvahu a něco udělat. Právě ta odvaha je něco, co chybí,“ uvedl člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Tomáš Kolář. Dodal, že schodek zdravotního pojištění by se mohl beze změn podle dosavadního vývoje každý rok pravděpodobně zdvojnásobit, za dva roky by tak mohl činit k 60 miliardám korun.
PLUZ poukazuje na stárnutí populace a růst potřeby péče. Naopak ubude lidí v aktivním věku, kteří budou platit zdravotní odvody. Své návrhy experti rozdělili do sedmi kapitol, které se týkají efektivity, využití dat o fungování a léčbě, posílení role zaměstnanců a zaměstnavatelů, nároků pacientů či ochrany zdraví.
Podle expertů z PLUZ není možné do zdravotnictví jen přilévat peníze, potřeba je zvýšit produktivitu, využít rezervy i zlepšit organizaci. „Neefektivita v systému je 30 až 40 procent. Máme nemocnice s obložností 50 procent. V zahraničí je to 85 procent. Pokud tyhle úspory zmobilizujeme, máme najednou prostředky, které potřebujeme,“ uvedl Pavel Vepřek ze sdružení Občan.
Odborníci navrhují odpolitizovat řízení zdravotních pojišťoven a zapojit do něj zástupce zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří do systému odvádějí nejvíc. Stát by měl stanovit rozsah nároku na péči a neměl by do nastavení úhrad zasahovat, pojišťovny by měly zajistit dostupnost péče. Měla by se zlepšit v regionech. Údaje o kvalitě léčby by se měly zveřejňovat, pomůže to v nastavení sítě zdravotních služeb i v rozhodování pacientům o volbě lékařů a nemocnic. Povinná by měla být elektronická zdravotní dokumentace. Posílit by se měla role sester, lékárníků i dalších nelékařských profesí, převzít by mohli část úkolů lékařů. Rozvíjet by se měla telemedicína i mobilní zdravotní služby.
Pojistné nemotivuje k péči o vlastní zdraví. Experti navrhují, aby mělo dvě složky. Určité procento z výdělku by lidé odváděli, část by se nastavila podle jejich přístupu – třeba zda chodí na preventivní kontroly a nechávají se očkovat. Pojišťovny by si mohly konkurovat, nabízet by mohly vedle základního pojištění i další programy se službami či asistencí. Podle toho by se stanovila pojistná částka. Zvyšování odvodů PLUZ odmítá. Poukazuje na to, že rozsah úhrad je jasný dnes jen u léků, prostředků na poukaz a stomatologů. Podle Koláře průzkum ale ukázal, že si lidé uvědomují, že péče není zadarmo, a jsou i ochotni si za ni podle svých možností něco platit.
PLUZ vznikla loni na podzim. Zastřešuje osm organizací, které se zaměřují na efektivitu, dostupnost a kvalitu péče. Patří mezi ně třeba think tank Ministr zdraví, spolek Zdravotnictví 2030+, Národní asociace pacientských organizací či Svaz průmyslu a dopravy.