Zdání klame. Míru na Ukrajině se ani neblížíme, Putin má jiný plán, varuje Kuleba

Podle ukrajinského exministra zahraničí Dmytra Kuleby ruský vůdce stále věří, že dokáže své oponenty přelstít. | Video: Reuters

Minulý týden se americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin během předem neohlášeného telefonátu dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. 

Hovor vyvolal rozruch mezi evropskými lídry a debaty o mírových jednáních se staly hlavním tématem Mnichovské bezpečnostní konference. Vedly také ke svolání mimořádného zasedání v Paříži v pondělí, kde představitelé EU vyjadřovali obavy z možného vyloučení Evropy z americko-ruských rozhovorů, píše opoziční web Meduza.

Jen pár dní po telefonátu mezi prezidenty došlo k setkání zástupců obou mocností v Saúdské Arábii. Na schůzku, která měla zahájit jednání o osudu napadené Ukrajiny, však kyjevští představitelé ani zástupci evropských zemí nedostali pozvání.

Prezident Volodymyr Zelenskyj den před uskutečněním jednání uvedl, že o něm nedostal žádné informace a rozhodnutí, ke kterým by mohlo případně dospět, neuzná. 

Skutečnost, že se představitelé Ruska a Spojených států sešli, by mohla vyvolat dojem, že se válka pro Moskvu stala neudržitelnou, a Kreml by tudíž mohl být ochotný dělat ústupky. Ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba je ale přesvědčený o opaku. „Když posloucháte Trumpa a jeho tým, mluví o klidu zbraní. K příměří je daleko. A k opravdovému míru se ani zdaleka neblížíme,“ řekl v rozhovoru pro ruskou BBC.

Podle Kuleby šéf Kremlu stále věří, že dokáže své nepřátele přelstít. „Myslí si, že čas a osud jsou na jeho straně, že Západ váhá, Spojené státy se stahují a Evropa buď nemůže roli Ameriky vystřídat, nebo není připravena chopit se vůdčí pozice,“ vysvětlil v rozhovoru. 

Kuleba věří, že Putinova představa vítězství není pouze o udržení území, které ruská armáda na Ukrajině obsadila. „Nepřišel si jen pro kus země. Chce ji celou,“ uvedl.  

I proto oceňuje snahu prezidenta Zelenského přesvědčit Evropu, že je ruská hrozba stále reálná. Nedávno například varoval před tím, že se Rusko chystá rozmístit v Bělorusku asi sto tisíc vojáků, kteří by mohli být použiti k invazi do některé ze členských zemí NATO. „Nemáme jinou možnost a myslím, že prezident dělá správnou věc, když na takové věci upozorňuje. Skutečnou otázkou je, zda nás ti, na které apelujeme, skutečně vyslyší,“ komentuje Kuleba. 

Na mnichovské konferenci Ukrajinu podle webu Meduza nevědomky podpořil americký viceprezident J. D. Vance. Ten ve svém projevu tvrdil, že největší hrozba pro Evropu přichází „zevnitř“, zpochybnil postup evropských vlád vůči některým pravicovým stranám a kritizoval je za to, že umožňují masovou migraci. 

Podle Kuleby Vanceova přednáška šokovala evropský politický establishment, čímž posílila pozici Kyjeva. Ukázala totiž, že Spojené státy nezměnily postoj pouze vůči Ukrajině, ale i k celé Evropě. 

Trumpova administrativa již dříve čelila ostré kritice za ustupování Moskvě, například kvůli prohlášení, že členství Ukrajiny v NATO je „nepravděpodobné a nepraktické“. Kuleba sice uznal, že Trumpův tým mohl být s podobnými výroky opatrnější, ale dodal, že nejde o nic nového či překvapivého. „Bidenův postoj byl v podstatě stejný. Trump to možná neslyší rád, ale ve skutečnosti jen pokračuje v Bidenově politice. Je jen přímočařejší a neomalenější,“ uvedl. Situaci v posledních dnech Trump nicméně dál vyostřil, když Ukrajinu obvinil z toho, že válku začala. O Zelenském navíc lživě hovoří jako o diktátorovi z čtyřprocentní podporou.

Podle Kuleby si Ukrajina musí přiznat realitu: válka nekončí, ale její armáda je už vyčerpaná. „Musíme se připravit na další fázi konfliktu, a to co nejdříve,“ uzavřel. 

Just: To, co řekl Lavrov, je nevídané. Zdá se, že Rusové dostali grandiózní nabídku (celý rozhovor i se článkem zde)