Zasáhne Trumpův „velký obrat“ Čínu a Indii? Hrozba vysokými cly je marná, říká expert

„Máme s Putinem příjemný rozhovor a pak v noci vyletí rakety na Kyjev,“ postěžoval si Trump | Video: Associated Press

„Takže ve zkratce: budeme vyrábět špičkové zbraně a ty budou odeslány do NATO. Budeme jim posílat zbraně a oni za ně zaplatí,“ popsal v pondělí večer českého času svoje nové plány americký prezident Donald Trump novinářům po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Spojené státy podle něj dramaticky zvýší dodávky zbraní evropským spojencům, kteří je zaplatí a budou je posílat na Ukrajinu.

První část zásilky by mohla dorazit do země, která se už čtvrtým rokem brání ruské invazi, během několika dnů. Podle Rutteho by díky tomu měl Kyjev získat masivní zásoby zbraní, včetně protivzdušné obrany a raket. Zdroj obeznámený s plánem, který se pod podmínkou anonymity svěřil serveru Axios, tvrdí, že v první vlně prodeje půjde o zbraně v hodnotě přibližně 10 miliard dolarů (v přepočtu asi 210 miliard korun) a půjde o rakety, antirakety protivzdušné obrany a dělostřelecké granáty.

Trump také uvedl, že dává Putinovi 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak hrozí uvalením sekundárních cel ve výši sta procent na dovoz ze zemí porušujících protiruské obchodní sankce. Podle komentátorů tím odkazoval na Čínu a Indii, které kupují ruskou ropu. 

Jenže podle analytiků, na které se odkazuje americký deník The New York Times, je nepravděpodobné, že by měl šéf Bílého domu kvůli Ukrajině riskovat konfrontaci s druhou největší ekonomikou světa Čínou nebo nejlidnatější zemí světa Indií. A i kdyby ji riskoval, je otázka, jaké by byly skutečné dopady.

Pro Aktuálně.cz se k tématu už před několika týdny vyjádřil renomovaný ruský ekonom aktuálně žijící v Litvě Igor Lipsic. „Čína na něj absolutně plive a odmítá dodržovat americké sankce. Nákupu ropy Čínou se tyto Trumpovy sankce nijak nedotknou. Pokud jde o Indii, je spojencem Evropy a USA proti Číně. Tvrdé potrestání Indie cly není dobré pro USA, které jsou koneckonců s Čínou ve válce a nepřátelství,“ řekl Lipsic.

Americký prezident Donald Trump a generální tajemník NATO Mark Rutte na setkání v Bílém domě 14. července 2025. | Foto: Reuters

Donald Trump už také v minulosti několikrát stanovil přísné lhůty a podmínky, které vzápětí sám nedodržel. A je tak otázka, zda by byl schopný adekvátně reagovat, pokud jeho ruský protějšek na 50denní lhůtu nepřistoupí.

I tak jde o zásadní změnu Trumpových postojů. Američtí, ukrajinští a evropští představitelé věří, že nový tlak amerického prezidenta pomůže změnit směr války a přimět ruského diktátora Vladimira Putina k uzavření příměří. Podle 
všeho za změnu postojů může narůstající Trumpova frustrace.

V pondělí například Trump prohlásil, že pokaždé, když mluví s Putinem, zavěsí a řekne si, že to byl hezký telefonát. „A pak jsou na Kyjev nebo nějaké jiné město odpáleny rakety. A poté, co se to stane třikrát nebo čtyřikrát, si řeknete: Řeči nic neznamenají,“ řekl Trump. Navíc je údajně rád, že Ukrajina v dubnu přijala dohodu o sdílení svého nerostného bohatství se Spojenými státy.

Mark Rutte mimo jiné zmínil, že mezi spojenci, kteří by měli být ochotní zbraně nakupovat a prodávat, jsou Německo, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Spojené království, Nizozemsko a Kanada. Spojené státy si ovšem mají udržet zásoby, které potřebují pro své další globální mise.

Už před několika dny Američané Ukrajině přislíbili rakety Patriot. Od začátku invaze v únoru 2022 pak západní země poskytly vojenskou, humanitární a finanční pomoc v hodnotě více než 250 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 5,5 až šest bilionů českých korun). Z vojenské pomoci byly nejdůležitější americké rakety ATACMS, britské a francouzské rakety Storm Shadow nebo Scalp, stíhací letouny F-16 či různé druhy tanků.