Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 25. září 2025.
Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.
Ukrajinské letectvo oznámilo, že zničilo ruský stíhací bombardér Su-34, který útočil klouzavými bombami na Záporoží. Kyjev zveřejnil video z operace speciální jednotky, jež zničila při středečním náletu několik ruských transportních letadel a radarů na okupovaném Krymu. Moskva v noci opět udeřila na sousední zemi pomocí dronů.
Pařížský trestní soud potrestal bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho pěti lety vězení za zločinné spiknutí, z něhož ho shledal vinným v kauze nelegálního financování volební kampaně v roce 2007 od režimu tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Obžaloby z dalších trestných činů je zproštěn. Nastoupit do vězení podle rozsudku musí, i kdyby se odvolal. Podle Reuters také musí zaplatit pokutu ve výši sto tisíc eur (2,5 milionu korun).
Bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN), který je obžalovaný v kauze Dozimetr, ve čtvrtek před soudním jednáním řekl, že nikdy nepřijal žádnou korupční nabídku. Odmítl také, že by byl členem organizované skupiny vedené zlínským podnikatelem Michalem Redlem. Prohlásil, že nikdy nebyl u rozdělování peněz mezi jejími členy. Státní zástupce Adam Borgula v případu obžaloval osm lidí v čele s Redlem z rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP).
Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.
Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.
Vědci popsali změny řeky Gangy v Indii, na které je závislý průmysl, zemědělství i náboženství v nejlidnatější zemi světa. Za vysychání podle nich mohou změny klimatu i znečištění.
