První pracující z generace Z podle zaměstnavatelů vychází ze škol s hlubokými znalostmi. Strádat ale mají v praktických dovednostech, včetně zvládání kancelářských programů. Od starších kolegů se odlišují hlavně přístupem k práci. Vyžadují rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a nechybí jim sebevědomí ani ambice.
Na pracovní trh vstupující absolventi jsou z českých škol skvěle teoreticky vybavení. Často ale neumějí vědomosti v praxi využít, slabší jsou také v týmové práci a nejlépe nezvládají ani obtížné situace.
Takové vysvědčení dávají čerstvým absolventům zaměstnavatelé oslovení redakcí Aktuálně.cz s dotazem, jak školy své studenty připravují na vstup na pracovní trh.
Podle Michala Nováka, zakladatele portálu Absolventi.cz hraje mladým zaměstnancům do karet především jazyková vybavenost a fakt, že s digitálními technologiemi vyrostli.
„Míra jazykové vybavenosti se jednoznačně zvyšuje, stejně jako je větší schopnost orientovat se v digitálním světě. To jsou oblasti, se kterými předchozí generace často bojují a mladí zaměstnanci v nich mají přirozený náskok,“ přibližuje Novák.
Dobrého teoretického základu si všímá ředitelka HR společnosti E.ON Vlasta Sloupová. Do práce nastupující generace Z se podle ní odlišuje sebevědomím a ambiciózností, které sama vítá.
„Zároveň však vnímáme chybějící pokoru a realistické zhodnocení vlastních schopností, jako je jazyková vybavenost nebo – překvapivě – i orientace v kancelářských nástrojích. Studenti jsou zvyklí pracovat na tabletech a mobilech, ale neznají klávesové zkratky, strukturovanou práci s dokumenty nebo efektivní využití Excelu,“ dodává.
„Absolventi k nám přicházejí s dobrým teoretickým základem, ale často jim chybí praktické zkušenosti, týmová spolupráce, komunikační dovednosti a někdy i pracovní návyky. Zaznamenáváme také výrazný posun v sebevědomí mladých lidí. Mnozí absolventi mají vysoké ambice, což vítáme, ale zároveň vnímáme, že jim někdy chybí pokora a realistické zhodnocení vlastních schopností.“
Foto: E.ON
Akademické prostředí má své limity
Připravenost absolventů si pochvalují i architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof, zakladatelé studia CHYBIK + KRISTOF.
„Pokud někde české školství ještě zaostává, pak hlavně v tom, co nejlépe učí praxe: dotažení projektu od studie k prováděcím detailům a realizaci, orientace v povolovacích procesech, reálná týmová koordinace s profesemi a práce s daty. Což nejsou výčitky, spíš přirozené limity akademického prostředí,“ uvádí.
Další limity při využití moderních technologií v práci popisuje Tetiana Zaiarna z personálního oddělení firmy Gen, pod kterou spadá například antivirový program Avast.
„Přes silný technický základ absolventů IT oborů vnímáme prostor pro zlepšení například při využívání moderních nástrojů, jako jsou cloudové služby, data engineering stacky, nebo i při využití umělé inteligence. Absolventi sice AI využívají, často ji ale nezvládají efektivně a eticky zapojit do každodenní práce,“ popisuje Zaiarna.
„Z naší zkušenosti jsou absolventi často velmi dobře teoreticky připraveni, zejména co se týče programování, algoritmů a základních principů IT bezpečnosti. V Genu tento technický základ velmi oceňujeme. Na druhou stranu vnímáme několik oblastí, kde je prostor pro zlepšení. Jednou z nich je praktické využití moderních nástrojů a technologií jako jsou cloudové služby (AWS, Azure), CI/CD procesy nebo data engineering stacky. Také si všímáme rostoucího trendu využívání umělé inteligence. Absolventi ale často neví, jak AI nástroje správně používat, buď neznají pokročilé funkce, nebo si nejsou jistí, jak efektivně a eticky AI zapojit do každodenní práce.“
Foto: GEN
Naopak obchodní řetězec Lidl si technologické schopnosti generace Z pochvaluje. „Mezi silné stránky absolventů rozhodně patří digitální a technologická zdatnost, dále otevřenost a flexibilita při řešení problémů, smysluplný přístup k práci a schopnost otevřeně komunikovat své emoce a potřeby. Slabinou může být menší zkušenost s měkkými dovednostmi,“ odpovídá za společnost její mluvčí Eliška Froschová Stehlíková.
Mezery v měkkých dovednostech absolventů blíže pojmenovává manažer náboru Seznamu David Koláček. „U prvních zaměstnanců často pokulhává komunikace, týmová práce nebo schopnost řešit náročné situace. Tyto oblasti poté musí firmy doplňovat vlastním tréninkem,“ dodává a zmiňuje školicí programy i širší spolupráci zaměstnavatelů a škol jako řešení, na které firmy stále častěji přistupují.
„Se zástupci různých zaměstnavatelů, se kterými často diskutuji, se shodujeme, že školy připravují absolventy na praxi spíše teoreticky. Často jim nechybí znalosti, ale jejich použití v praxi. Pokulhává také komunikace, týmová spolupráce nebo schopnost řešit náročné situace. Tyto oblasti pak musí firmy doplňovat vlastním tréninkem.“
Foto: Seznam
Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý poté uvádí, že banka považuje vzdělání absolventů za pouhý začátek.
„Klíčová je pro nás ochota vzdělávat se celoživotně a být připraven transformovat své dovednosti. Jednoduše neztratit chuť naučit se každý den něco nového. Z hlediska znalostí a dovedností považujeme úroveň českých absolventů za relativně dobrou, ale ve srovnání například s americkým trhem postrádáme právě větší míru odhodlání a ambicí spojených s nutností celoživotního vzdělávání,“ doplňuje.
Rozdílný přístup k práci
Nezávisle na připravenosti ze škol se ale podle oslovených odborníků liší generace Z od svých předchůdců v přístupu k práci. „Největší rozdíl pociťuji v tom, jak mladí pracovníci vnímají work-life balance, tedy vyvažování práce a osobního života. Rovnováha pro mladé není bonusem, ale naprostým základem,“ popisuje výkonná ředitelka organizace Czechitas Santa Čermáková.
„Já osobně nejmladší generaci velmi fandím, ráda s nimi pracuju (Hewlett-Packard, Deloitte), ráda je učím (Czechitas, Inspiruj.se, New York University, VŠE CEMS). Je to skupina lidí, kteří se narodili s iPadem nebo iPhonem v ruce. Jsou technologicky a jazykově zdatní. Jsou komunikativní, sebevědomí, nápadití a upřímní ve svých očekáváních. Chtějí být slyšet, a chtějí mít vliv. Dobře pracují v týmu. Respektují přirozené autority, ne hierarchické autority. Očekávají, že je jejich nadřízený/nadřízená bude lidsky chápat a pravidelně jim dávat zpětnou vazbu.“
Foto: Czechitas
Dále zmiňuje citlivost mladých pracujících na firemní kulturu a s ní související menší pocit oddanosti vůči zaměstnavatelům. „Pocit zavázanosti je dnes u mladých malý. Jsou často velmi citliví vůči situaci ve firmě, když jim někdo šlápne na kuří oko, jdou rychle o dům dál,“ popisuje.
Jasné hodnoty a zájem o pracovní kulturu však podle experta na HR a spoluzakladatele společnosti Tribee Jana Klusoně generaci Z nebrzdí. „Naprostá většina kandidátů dnes preferuje práci pro firmu se silnou kulturou. To není slabina, ale síla. Dokážou rychle rozpoznat, kam patří a kam ne,“ popisuje Klusoň.
„Úspěšní absolventi dnes nejsou ti s nejlepšími známkami, ale ti, kteří dokážou najít firmu odpovídající jejich hodnotám. A to je vlastně skvělá zpráva – trh se posouvá směrem k lepšímu matchingu mezi lidmi a firmami. Proto v TRIBEE věříme, že budoucnost náborů leží v propojování lidí nejen podle kvalifikace, ale především podle kulturní shody, kam přesně Gen Z směřují.“
Foto: Tribee
Mezi silné stránky nejmladších zaměstnanců podle něj patří hledání smyslu v práci, ambicióznost nebo technologická intuice. Jako slabší poté hodnotí komunikační dovednosti, trpělivost nebo schopnost řešit konflikty.
Jak se lépe prodat
Michal Novák z portálu Absolventi.cz nakonec radí, jak si už při škole pomoct s tím, aby byli pro zaměstnavatele co nejatraktivnější.
„Lidé, kteří chtějí něčeho dosáhnout, začínají už na střední škole s projekty, mimoškolními aktivitami nebo třeba vlastním podnikáním. Co doporučujeme, je vycestovat, získat zkušenost,“ vysvětluje Novák.
„V zásadě nejde o to, jakou práci tam budou mladí lidé dělat. Zahraniční zkušenost ale dokládá samostatnost, jazykovou vybavenost, time managment a další měkké schopnosti, které, jak víme, zaměstnavatelé vnímají jako významné plusové body,“ dodává.
