Aktual.: 1.04.2025 20:56

Praha – Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo dnes zaměstnance pražské centrály posílat na neplacenou dovolenou, kterou si vynutil fakt, že stále nedostalo Kongresem vyčleněné prostředky na duben. RFE/RL o tom informovalo ČTK v tiskové zprávě. Administrativa Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudně.

„Naši zaměstnanci a jejich rodiny nyní nesou následky, zatímco RFE/RL nadále čeká, až USAGM poskytne Kongresem schválené finanční prostředky,“ uvedl v prohlášení šéf RFE/RL Stephen Capus, který tak narážel na Agenturu Spojených států pro globální média (USAGM), přes níž peníze rozhlasové stanici za běžných okolností proudí.

USAGM minulý týden ve středu stanici informovala, že na základě rozhodnutí soudu ruší své předchozí rozhodnutí o konci financování, a dohoda o grantu na letošní fiskální rok tak opět platí. Žádné Kongresem vyčleněné peníze ale od té doby rozhlasové stanici nepřišly, upozornila RFE/RL.

V pondělí se proto stanice znovu obrátila na soud ve Washingtonu se žádostí o předběžné opatření, aby tak zajistilo poslání peněz na zbytek fiskálního roku.

Právě soud ve Washingtonu už minulý týden předběžným opatřením pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Ve svém rozhodnutí postup USAGM označil za svévolný.

Americký Kongres na financování stanice do konce letošního září vyčlenil zhruba 77 milionů dolarů (1,8 miliardě Kč). Američtí zákonodárci své rozhodnutí nezrušili, a tak snahy o ukončení financování RFE/RL vycházejí z exekutivních příkazů Trumpa. Tento postup ale podle rozhlasové stanice není možný, protože by o takovém kroku musel rozhodnout Kongres.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda se na svém webu označuje za soukromou, nezávislou a mezinárodní zpravodajskou organizaci, jejíž programy každý týden sleduje téměř 50 milionů lidí ve 23 zemích včetně Ruska, Ukrajiny, Íránu, Afghánistánu či Pákistánu.

Česká republika se nyní snaží zajistit případný další provoz stanice s pomocí některých zemí Evropské unie, čeští ministři tuto otázku opakovaně zmiňují při jednáních s kolegy v Bruselu.

Europoslanci se neshodli, zda zajistit pokračování fungování americké RFE/RL

Europoslanci se dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku neshodli na tom, zda se má EU snažit nějakým způsobem zajistit fungování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jíž hrozí zastavení financování od americké vlády. Někteří, včetně českých europoslanců, připomněli důležitou roli této stanice za komunismu a zdůraznili, že i v této době by měla RFE/RL pokračovat v šíření nezávislých zpráv v zemích, kde je zakázáno říkat pravdu.

„Rádio Svobodná Evropa je součást naší historie i mého života… z jeho vln se mohla za komunistického režimu širší veřejnost dozvídat o aktivitách režimu i o věznění nás, disidentů,“ řekl Alexandr Vondra (ODS). Zdůraznil, že i dnes tato stanice pomáhá šířit nezávislé informace o dění v Bělorusku či Íránu, a vyzval k podpoře jejího dalšího fungování.

Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) uvedl, že tato stanice je „srdeční záležitostí“ pro národy, které byly za komunismu pod totalitárním útlakem. Českým novinářům předtím řekl, že EU by mohla vyzvat Spojené státy k převodu práv a licencí RFE/RL na jinou zemi, konkrétně Česko. „Jestli chce Evropa být důležitým geopolitickým hráčem, musí převzít odpovědnost za svět kolem nás. Měli bychom tedy podle mého názoru jednat také o převzetí licence od Američanů,“ sdělil ČTK europoslanec Jan Farský (STAN).

Podle Tomáše Kubína (ANO) je to velice složité téma. „Můj čistě osobní názor je, že RFE/RL by měla v nějakém rozsahu fungovat dál, není ji čím nahradit,“ řekl Kubín ČTK. „Jako subjekt založený americkým zákonem nemůže RFE/RL jednoduše ´přejít´ pod EU, aniž by došlo k její právní transformaci zrušením nebo novelizací U.S. International Broadcasting Act, což je v kompetenci Kongresu USA,“ dodal. Uvedl také, že poslání této stanice je svázáno s americkou zahraniční politikou, což nemusí být plně kompatibilní s prioritami EU.

Proti podpoře RFE/RL se vyslovil například europoslanec Hermann Tertsch ze španělské krajně pravicové strany Vox, podle něhož EU „nemá financovat média, která jsou pouze aparátem pro šíření ideologické propagandy“. Kritický byl i slovenský europoslanec Erik Kaliňák z vládní strany Směr-SD. „Místo toho, abychom se soustředili na ochranu našeho průmyslu před protekcionistickou politikou Donalda Trumpa, tak se tu bavíme o tom, jak dále financovat americké vlivové operace,“ prohlásil Kaliňák.

Ostrá slova volil slovenský europoslanec Milan Uhrík, místopředseda frakce Evropa suverénních národů. „Jaké nezávislé médium je RFE/RL, když je placeno Spojenými státy,“ ptal se Uhrík a novináře této rozhlasové stanice označil za „radikální levicové blázny“, kteří utrácejí peníze daňových poplatníků. „Ať to rádio vypnou,“ dodal.

Americký prezident Donald Trump, který po lednovém nástupu do úřadu zahájil razantní škrty ve financování vládních úřadů, minulý měsíc nařídil omezit na zákonné minimum i činnost agentury pro globální média (USAGM), která financuje také stanici RFE/RL. USAGM poté oznámila ukončení financování této stanice. Ta ale krok napadla u soudu, který minulý týden stížnosti předběžným opatřením vyhověl. USAGM poté zrušila své předchozí rozhodnutí o ukončení financování RFE/RL, takže platí ještě grant na letošní fiskální rok, který trvá v USA do konce září.

Česká republika stojí v čele iniciativy, která se fungování RFE/RL snaží zachránit a kterou minulý měsíc podpořilo deset zemí EU. Podporu slíbila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která minulý týden uvedla, že na tom bude pracovat s dalšími evropskými státy včetně Česka.

Rádio Svobodná Evropa vzniklo v roce 1949 v USA a v roce 1953 bylo založeno Rádio Svoboda (Radio Liberty, RL), zaměřené na tehdejší Sovětský svaz. Obě stanice se sloučily v roce 1976. Jejich cílem bylo a je poskytovat informace v zemích, kde vlády potlačují hlas svobodných médií. Dříve stanice vysílila z Mnichova, od roku 1995 sídlí v Praze. Nyní šíří zpravodajství do 23 zemí v téměř třech desítkách jazyků.

Podíl.