Zaměstnanci popsali chaos v nově vzniklé STVR. Šéf nepřišel, nikdo jim nic neřekl

„Ráno nikdo nepřišel,“ řekl slovenskému deníku Sme jeden ze zaměstnanců managementu veřejnoprávního média k tomu, zda se v pondělí dostavil nový dočasný generální ředitel. RTVS zanikla po dvanácti letech z vůle koalice stran Směr, Slovenská národní strana (SNS) a Hlas a také prezidenta Petera Pellegriniho. První den nové STVR ale nepůsobil dojmem, že o jejím vzniku snila strana SNS od roku 2016, dodal list Sme.

První hodiny médium fungovalo bez vedení. „Nikdo nám od rána nic neřekl. Kdo bude STVR řídit ani co se bude dít,“ popsal pracovník z oddělení zpravodajství. První den STVR neměla pověřeného ředitele, neměla přidělené identifikační číslo organizace ani daňové identifikační číslo, bez kterých nemůže fungovat. STVR nemá ani orgán, který kontroluje její činnost, protože Radě RTVS skončil posledním červnovým dnem mandát. 

Dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj přišel v pondělí do sídla média, ačkoliv v něm nemá už žádné pravomoci. Zatím je neměl komu předat. 

„Dopoledne jsem byl ještě v práci, protože jsem dával dohromady nějaké věci a čekal, jestli přijde někdo, kdo dostal pověření. Nic se ale nedělo, tak jsem odešel, protože jsem měl další schůzky,“ popsal Machaj.

Vládní koalice změny v RTVS a případné zrušení této instituce zanesla do svého programu a návrh na zrušení tohoto média byl znám již od února. Přesto na vznik STVR nebyla připravena. 

Koalice nechala schválení zákona na předminulý týden, zatímco prezident Pellegrini avizoval svůj podpis či veto až na tento týden. V takovém případě by však zákon nezačal platit tak, jak se dohodla vláda. Na poslední chvíli v neděli proto Pellegrini zákon podepsal a ten tak stihl být o půlnoci z 30. června na 1. července zveřejněn ve Sbírce zákonů. Teprve poté mohl dočasný místopředseda parlamentu Peter Žiga jmenovat nového prozatímního ředitele.

Tím se stal ve shodě s dřívějšími neoficiálními informacemi, které měl deník Sme k dispozici, Igor Slanina z prostředí koalice.

Zprávy bez odhlášení

Ranní zprávy byly vůbec prvním televizním zpravodajským pořadem, který nová STVR vysílala. Začínaly se stávajícím zvukem i grafikou pod názvem Ranní zprávy RTVS. První zprávou bylo oznámení, že prezident podepsal zákon o STVR.

Moderátorka Veronika Iršová měla připnutý odznáček RTVS. Ačkoli běžně média končí své příspěvky názvem média a odhlášením redaktora, který příspěvek připravil, v pondělních ranních zprávách tato část chyběla.

Podle informací deníku Sme redaktoři ještě ráno ani netušili, jak se mají v pondělních připravovaných reportážích odhlašovat – zda mají používat název RTVS jako doposud, nebo STVR.

Nakonec dostali instrukce, že televizní reportéři se mají odhlašovat jako Slovenská televize a rozhlasoví reportéři jako Slovenský rozhlas. To je první náznak toho, že nové médium bude vyzdvihovat původní názvy obou médií, jak to požadovala SNS před rokem 2020.

Machaj se do Mlynské doliny, kde médium sídlí, vrátil po druhé hodině odpoledne poté, co mu zavolali, že vedení nově vzniklé STVR přebírá Igor Slanina. „Abych byl korektní, jdu se s ním teď setkat,“ řekl po poledni Machaj.

Jmenování Slaniny oznámil Žiga stručnou zprávou, kterou Národní rada rozeslala médiím. „Jméno statutárního ředitele je výsledkem diskuse a dohody koaličních partnerů. Igor Slanina získal důvěru jako zkušený manažer a splnil zákonná kritéria,“ píše se v ní.

Žiga ke jmenování dočasného ředitele nesvolal tiskovou konferenci. Slaniny ani Žigy tak nebylo možné zeptat se na podrobnosti a plány s médiem. 

Opozice napadne zákon u Ústavního soudu

Opoziční strany Progresivní Slovensko (PS), Svoboda a solidarita (SaS) a Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) v pondělí oznámily, že zrušení RTVS, které považují za účelové, napadnou u Ústavního soudu. Požadují, aby soud, stejně jako v případě části kritizovaného trestního řádu, pozastavil změny do doby, než rozhodne.

Opoziční strany ve svém podání sepsaly řadu výhrad. Přestože zákon o STVR neschválila vládnoucí koalice ve zkráceném řízení, odvolávají se proti způsobu, jakým jej koalice přijala – vládní poslanci zkrátili projednávání v parlamentu na nejkratší možnou dobu – ve druhém čtení na dvanáct hodin. Z toho opozice dostala k dispozici zhruba pět a půl hodiny. „Veřejnost byla z přípravy zákona vyloučena,“ tvrdí poslankyně za PS Zora Jaurová.

Opozice novele vyčítá také vznik takzvané etické komise s pravomocemi, které zákon nijak neupravuje. Ty si má komise schválit až ve svých stanovách. Opozice se obává, že ve skutečnosti bude komise zasahovat do programu. Zákon podle ní porušuje ústavní právo na svobodu projevu a ustanovení o tom, že se cenzura zakazuje.

Opozice také vidí rozpor mezi zákonem o STVR a Evropským aktem o svobodě médií, který evropské instituce definitivně schválily na jaře a který zakazuje politizaci orgánů veřejnoprávních médií. „Nemůžete si jen tak zrušit televizi a ředitele a radu, když byli demokraticky zvoleni,“ řekl René Parák z SaS.

Náhlý podpis Pellegriniho

Ještě minulý týden zaslal stávkový výbor zaměstnanců RTVS otevřený dopis Pellegrinimu, ve kterém ho žádá, aby zvážil nejen vetování zákona, ale také jeho podání k Ústavnímu soudu. Prezident však na výzvu nereagoval. Ačkoli byl prezident do začátku června jedním z lídrů koalice, která zánik RTVS podporovala, před týdnem uvedl, že se k zákonu vyjádří nejdříve začátkem července.

„Považuji za důležité se podrobně seznámit se schváleným zněním zákona, zejména v situaci, kdy je předmětem značné pozornosti doma i v zahraničí,“ uvedl Pellegrini. Dodal však, že se bude zabývat pouze obsahem zákona, nikoli „emocemi“, které zrušení RTVS vyvolává. Koalice přitom plánovala, že zákon vstoupí v platnost 1. července.

V neděli večer Pellegrini zákon náhle podepsal. Nestandardně rychle se zákon v týž den do půlnoci objevil i ve Sbírce zákonů, čímž se dalším dnem stal účinným. Prezident tvrdí, že text zákona „nevzbuzuje důvodné podezření“ z nesouladu s ústavou. Připouští, že jednal rychle, aby instituce vznikla v plánovaném termínu.

Zákon nevetoval, přestože si je vědom toho, že je v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií. Prezident vychází z toho, že unijní nařízení nabude účinnosti až v srpnu 2025. „Je proto úlohou vlády a parlamentu, aby řádně posoudily slučitelnost přijatého zákona s těmito v budoucnu platnými evropskými směrnicemi a v případě jakýchkoliv pochybností je v nadcházejících třinácti měsících uvedly do souladu,“ sdělil.

Prezident také vyslal signál evropským institucím, aby při posuzování zániku RTVS a vzniku STVR vzaly v úvahu, že zákon byl podle něj přijat za méně turbulentních okolností než v jiných zemích. Neupřesnil, zda měl na mysli Polsko a Maďarsko.

Zároveň vyzval vládu, aby do orgánů STVR a Rady STVR, která bude volit generálního ředitele, vybrala lidi, „za které se nebudou muset stydět ani občané“.

Kdo je nový ředitel

Dočasný ředitel STVR Igor Slanina byl součástí vedení RTVS v letech 2017 a 2022, kdy veřejnoprávní televizi řídil Jaroslav Rezník prosazený stranou SNS. V té době Slanina působil v dceřiné společnosti Media RTVS, která prodává vysílací prostor vyhrazený pro reklamu.

„Nevím, kdo bude ředitelem STVR,“ odpověděl Slanina ještě před týdnem na otázku Sme, zda po Machajově odchodu dočasně povede veřejnoprávní televizi. „Nikdo mě neoslovil,“ dodal.

Přitom už v březnu byl Slanina v koalici zmiňován jako možný kandidát na post generálního ředitele Slovenské televize a rozhlasu, který má šestileté funkční období. Zatím ještě nevytvořená Rada STVR by měla nového šéfa zvolit na podzim. Podle vysoce postaveného zdroje z vládní koalice se o Slaninovi stále uvažuje jako o kandidátovi na post řádného šéfa.

„Platí moje předchozí vyjádření, že to v tuto chvíli nepovažuji za aktuální,“ odpověděl Slanina minulé úterý na otázku, zda se chce později o místo generálního ředitele ucházet.

V pondělí se Slanina ke svým plánům vyjadřoval pouze obecně, a to pouze v tiskové zprávě. „V nejbližších dnech se zaměřím na nastavení procesů a řešení záležitostí souvisejících s přechodem RTVS na STVR, setkám se se současným vedením i s dalšími zaměstnanci,“ uvedl. 

Video: „Fico ví, že je Slovensko druhé na řadě.“ Novinář Peter Bárdy vysvětluje příklon Fica k Rusku (27. 2. 2024)