Student viněný z prosincové střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy trpěl pocity křivdy, záští a nenávistí. Cítil se odstrčený, lidmi nepřijímaný a neužitečný. Na sněmovním bezpečnostním výboru to ve čtvrtek řekla státní zástupkyně Jana Murínová.
Státní zástupkyně zopakovala, že podle psychologického i psychiatrického posudku netrpěl mladík žádnou vážnou psychickou poruchou. Nebyl závislý na drogách ani alkoholu.
Při střelbě na fakultě v centru Prahy přišlo loni před Vánocemi o život 14 lidí, mezi nimiž byli studenti a pedagogové. Po útoku pachatel, který byl podle policie studentem fakulty, spáchal sebevraždu. S pachatelem souvisely také vraždy v Klánovickém lese a ve středočeské Hostouni.
Ze znaleckých posudků podle Murínové vyplynulo, že se student chtěl pomstít, protože neměl dostatek mezilidských kontaktů, nedostávalo se mu uznání a byl společensky izolovaný. Jeho pocity dospěly až k vražedným úmyslům. Nenávist v něm klíčila a spojila se s fascinací násilím a zálibou ve zbraních. Rozpadly se mu morální hodnoty.
Student měl problémy s komunikací i se vztahy v rodině. „Veškeré tyto problémy nedokázal žádným způsobem řešit. Neměl nikoho, s kým by je řešil,“ prohlásila Murínová. Situace podle státní zástupkyně gradovala. Už v listopadu 2023 měl střelbu na filozofické fakultě naplánovanou.
O vyšetřování střelby na fakultě ve čtvrtek na bezpečnostním výboru hovořili kromě Murínové i policisté, mimo jiné policejní prezident Martin Vondrášek či šéf pražské policie Petr Matějček. Policie před několika dny útok, při kterém přišlo o život 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno, odložila. Student fakulty, který ve škole střílel, spáchal po útoku sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.
Policie neměla informaci, že chce střelec vraždit
Pražský policejní ředitel Petr Matějček ve čtvrtek před poslanci postup policie hájil. Na jednání bezpečnostního výboru mimo jiné uvedl, že policie neměla před zákrokem informaci, že by pozdější střelec chtěl vraždit, jen o tom, že chce spáchat sebevraždu. Vysvětloval taky, proč se policisté zaměřili na fakultní budovu v Celetné ulici, když pachatel vraždil v budově na Palachově náměstí.
„Žádná taková indicie za celou dobu před zákrokem, že by pachatel chtěl vraždit hromadně nebo spáchat něco, opravdu nezazněla,“ uvedl Matějček. Postupně získáváním dalších informací podle něho policie zjistila, že „osoba může být nebezpečná, že může mít závažné psychické problémy“. „Tudíž jsme nasazovali další síly a prostředky,“ řekl pražský policejní ředitel.
Do budovy fakulty na Palachově náměstí přišel pachatel podle Matějčka minutu předtím, co tam dorazily dvě trojčlenné hlídky. Měly podle něho provést prvotní prověření, zda je pozdější střelec student a zda ho tam někdo neviděl, prošly první patro. Kamerový systém podle policejního ředitele nebylo možné využít.
Na studijním oddělení policisté podle Matějčka dostali informaci, že pozdější pachatel je studentem a má mít zakrátko výuku v Celetné ulici. „Je to standardní postup policie jít po horké stopě,“ vysvětloval, proč se pak policisté zaměřili na tuto budovu. „Je pro nás frustrující, že jsme ho měli kousek,“ poznamenal k situaci v budově na Palachově náměstí. Policie podle něho nevěděla, že už je pachatel uvnitř.
V ní byl pachatel ve čtvrtém patře, podle Matějčka na místě, kde by viděl a slyšel jakýkoliv hluk. Vyklidit fakultu, kde je 700 lidí, je podle něho složité. „Mohlo by se stát cokoliv,“ zdůraznil. „Uvědomme si, jaké informace měla policie v tu chvíli a jakou má teď,“ podotkl.
Policejní prezident Martin Vondrášek ve výboru připustil, že komunikace s vedením filozofické fakulty nebyla ideální. Policie chce zlepšit například analytiku a plánuje střeleckou přípravu. Rovněž Vondrášek poukazoval na to, že je nutné rozlišovat, co policisté mohli vědět 21. prosince a co je známo po půl roce vyšetřování.
