Na okupovaném Západním břehu Jordánu posilují milice radikálních osadníků, kteří v souladu s extremisty v izraelské vládě pomáhají „vyčistit“ klíčové oblasti od Palestinců, píše web The Middle East Eye (MEE). Židovský stát v oblasti stále častěji používá praktiky z Gazy, kde od března srovnal se zemí tisíce budov, upozorňuje BBC. Nebývalou vlnu násilí, demolice a nucené vysídlování Palestinců na Západním břehu kritizuje i OSN.
Koncem letošního června vzbudil v Izraeli pobouření útok členů mládežnické osadnické komunity, která si říká Mládež z pahorků (anglicky Hilltop Youth, hebrejsky Noar ha-Gvaot), na vojáky umístěné na základně poblíž palestinské vesnice Kafr Málik, kde síly židovského státu o pár dnů dříve zabily tři Palestince ve snaze ochránit osadníky. Ti do obce násilně vtrhli a zapalovali auta i domy, píše MEE.
Stejná skupina židovských radikálů později zaútočila na nedalekou vojenskou základnu. Izraelskou armádu, která dosud tradičně doprovázela osadníky během nájezdů na palestinské komunity, agrese jejích dosavadních spojenců překvapila a znepokojila, uvádí MEE.
Osadníci původně tvrdili, že izraelští vojáci postřelili čtrnáctiletého chlapce, později se však ukázalo, že hoch byl zraněn při házení kamenů na vojáky na jiném místě. Násilí ale výjimečně odsoudili i krajně pravicoví izraelští politici.
„Noar ha-Gvaot je specifickým generačním fenoménem v osadnickém hnutí. Jedná se o mimořádně radikální a zároveň velmi mladé muže i ženy, kteří dokonce i v rozporu s oficiální izraelskou politikou výstavby a expanze osad zakládají vlastní osady, často velmi spartánského charakteru. Tam se věnují nejen zemědělské činnosti, ale často organizují agresivní výpady – zvláště proti palestinským zemědělcům. Ty v řadě případů končí jejich těžkými zraněními či smrtí,“ říká expert na Blízký východ Marek Čejka.
Hnutí se podle experta řídí agresivně-rasistickou židovskou supremacistickou ideologií inspirovanou učením rabína Meira Kahaneho. Izraelský ortodoxní rabín amerického původu a ultranacionalistický politik, který zastával vyhraněné názory proti antisemitismu, byl nakonec v roce 1990 zavražděn v New Yorku. „Jedním z důležitých aktivistů (osadnického) hnutí je i Meir Ettinger, vnuk rabína Kahaneho,“ doplňuje Čejka.
Proměna v polovojenskou organizaci
Termín Mládež z pahorků ale již nemusí přesně vystihovat současný stav, upozorňuje MEE s tím, že struktura, taktika a rostoucí sebevědomí naznačují, že aktuálně jde spíše o polovojenskou organizaci než neformální skupinu radikalizovaných mladých osadníků.
Extremistům nahrává, že s jejich postoji souzní část silně pravicové vlády premiéra Benjamina Netanjahua. „Radikální náboženští osadníci na Západním břehu se od roku 2023 mimořádně radikalizují, protože využívají politické situace, kdy mají ,své lidi‘ na vysokých politických postech, což jim zaručuje větší míru zastání a beztrestnosti,“ vysvětluje Čejka.
„Nejedná se jen o mediálně známé radikály, jako je ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a ministr financí Becal’el Smotrič, ale i další členy vlády, jakou je například Orit Strooková, ministryně osad a národních misí, či Amichaj Elijahu, ministr pro záležitosti Jeruzaléma a kulturního dědictví,“ dodal Čejka.
Poté, co Smotrič převzal kontrolu nad civilní správou na Západním břehu, se zdá, že osadnické milice operují v souladu s širším strategickým cílem, kterým je rozšíření kontroly nad oblastí C. Ta je zcela ve správě Izraele a tvoří asi 60 procent Západního břehu. Fakticky tak brání možnosti vzniku budoucího palestinského státu.
Ústředním bodem plánu je šíření takzvaných pastýřských farem, což je model osídlování, který umožňuje osadníkům zmocnit se velkých pozemků bez formálního souhlasu vlády a s malým, pokud vůbec nějakým, vojenským odporem. Tyto farmy obvykle začínají jen s několika osadníky, ale rychle se rozšíří do velkých oblastí, popisuje proces MEE.
Prostřednictvím těchto osad se malým skupinám, často spojeným právě s Mládeží z pahorků, daří prosadit kontrolu nad rozsáhlými územími. Osadníci, kteří farmy provozují, běžně zastrašují a násilně vyhánějí palestinské pastevce a obyvatele, čímž vytvářejí de facto zóny vyloučení bez oficiální anexe, konstatuje blízkovýchodní web.
„Nedávné útoky na izraelské vojáky upozornily na tyto skupiny a odhalily realitu, kterou Palestinci dlouhodobě trpí: že části osadnického hnutí se vyvíjejí v organizované, militarizované síly, které s rostoucí beztrestností sledují územní agendu,“ upozorňuje MEE.
Pod Smotričovým vedením se řada farem legalizuje a současně roste počet útoků cílených na beduíny a palestinské pastýře východně od silnice Alon, zejména v údolí Jordánu. Účelem těchto útoku je zjevně vyhnat Palestince z oblasti. Jestli dostávají milice pokyny od samotného Smotriče, není jasné, jejich cíle se však shodují, poznamenal server.
Nová kvazipolicejní jednotka
Izraelská policie v červenci oznámila, že na Západním břehu zřídila novou jednotku složenou z dobrovolníků z řad židovských osadníků. Úkolem kvazipolicejních sil je „okamžitá reakce na teroristické útoky“ do příchodu „klasické“ policie a armádních jednotek. Podle informací listu Times of Israel již policie vybavila přes sto dobrovolníků zbraněmi, taktickými uniformami a ochrannými pomůckami.
Dobrovolníci v posledních týdnech absolvovali výcvik i k protiteroristickým zásahům. Oddíly zatím působí v osadách Efrat, Guš Ecijon, Kirjat Arba, Hebron a regionální radě Megilot.
Krok vyvolal znepokojení u lidskoprávních skupin. Některé z nich považují novou civilní jednotku za soukromou milici loajální vůči krajně pravicovému ministrovi národní bezpečnosti Ben Gvirovi. Skupiny dohlížející na osídlování regionu varovaly, že vznik jednotky jen umocní fenomén osadnických útoků na Palestince.
„Zkušenosti z posledních dvou let s vyzbrojováním a udělováním pravomocí osadníkům v rámci regionálních obranných praporů armády ukázaly, že v mnoha případech jsou to právě ti, kdo násilí vyvolávají, nikoli mu předcházejí,“ varovala izraelská levicová nevládní organizace Peace Now.
Mimořádná vlna násilí
Bezpečnostní situace na okupovaném Západním břehu se významně zhoršila po brutálním útoku Hamásu na jih Izraele a následném zahájení izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy na konci roku 2023. Jeruzalém totiž současně zesílil „protiteroristické“ razie i na Západním břehu.
Od října 2023 zabila izraelská armáda nebo radikální židovští osadníci v oblasti nejméně 964 Palestinců, uvádí zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva z poloviny července. V červnu utrpělo zranění 96 Palestinců, což byl nejvyšší měsíční údaj za dvě dekády.
„Izraelské bezpečnostní složky často používaly sílu včetně smrtící, která nebyla nezbytná a která byla nepřiměřená, proti Palestincům, kteří nepředstavovali bezprostřední ohrožení života,“ konstatuje zpráva.
Oběti hlásí i druhá strana. Podle izraelských údajů bylo na Západním břehu od předloňského útoku Hamásu zabito nejméně 35 Izraelců, a to při palestinských útocích nebo operacích sil židovského státu.
Násilí proti palestinským civilistům podle Čejky někdy přerůstá až do roviny pogromů. Jako příklad uvedl řádění v Huwaře koncem února 2023. Stovky židovských extremistů tehdy v noci vnikly do Huwary a dalších vesnic, zapalovaly auta i domy a zranily sto Palestinců, jedna osoba zemřela. Radikální osadníci takto udeřili po vraždě dvou Izraelců neznámým útočníkem v oblasti.
Letos v červenci zemřel severně od Ramalláhu dvacetiletý muž s občanstvím USA, který byl na návštěvě u rodiny. Příbuzní mladíka americko-palestinského původu z Floridy řekli deníku The Washington Post, že ho osadníci ubili k smrti. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee volá po vyvození „odpovědnosti za tento zločinný a teroristický čin“. Izraelská armáda uvedla, že incident prověřuje.
Takřka úplná beztrestnost
Osadnické násilí zasáhlo v posledních týdnech i obci Tajbe, kde žijí palestinští křesťané a která je mimo jiné známá i vařením piva a palestinskou verzí Oktoberfestu. Sedmého července osadníci zapálili zbytky kostela svatého Jiří z pátého století.
V pondělí vesnicí Tajbe na znamení podpory místních obyvatel prošla delegace duchovních a diplomatů. „Každým dnem je jasnější, že zde neexistuje zákon. Jediným zákonem je síla,“ řekl podle AFP latinský patriarcha Jeruzaléma Pierbattista Pizzaballa.
Izraelská armáda tvrdí, že incidenty rovněž prověřuje. Izraelská lidskoprávní organizace Ješ Din nicméně zkoumala přes 1700 policejních vyšetřování trestných činů spáchaných Izraelci proti Palestincům na Západním břehu v letech 2005 až 2024, přičemž zjistila, že více než 93 procent bylo uzavřeno bez podání obžaloby a jen tři procenta případů, v nichž obvinění padlo, skončila odsouzením. Šlo tedy o přibližně dvě desetiny procenta z celkového objemu.
Jako okupační mocnost má přitom Izrael povinnost chránit Palestince před útoky osadníků a vyšetřovat jejich zločiny, zdůrazňuje OSN. Organizace také opět vyzvala Jeruzalém, aby ukončil svou „nezákonnou přítomnost na okupovaných palestinských územích“.
„Gazifikace“ Západního břehu
Zpráva OSN vedle toho kritizuje demolice tisíců palestinských domů a nucené vysídlení Palestinců. Podle MEE radikální osadníci vnímají devastaci Gazy, přesuny a zabíjení tamních obyvatel jako vzpruhu, pokud jde o jejich vlastní vizi budoucnosti Západního břehu.
To, co obhájci lidských práv i OSN nazývají pokusy o etnickou čistku v Gaze, by však bylo pro Jeruzalém mnohem složitější uskutečnit na Západním břehu, kde je palestinská populace s osadníky mnohem více propojená, poznamenal MEE s tím, že proti vyhnání statisíců Palestinců za hranice by se nejspíš postavilo rázně Jordánsko.
Některé izraelské praktiky uplatňované v Gaze se nicméně objevují i na Západním břehu. Armáda v oblasti zejména po spuštění vojenské operace Železná zeď letos v lednu zintenzivnila operace zahrnující tanky, letecké údery a demolice domů. Lidskoprávní skupiny, včetně izraelské neziskové organizace B’tselem, popisují eskalaci jako „gazifikaci“ Západního břehu, informoval web The New Arab.
V Gaze zbořil Izrael od letošního března, kdy skončil klid zbraní, tisíce budov, včetně bytových domů či škol, zjistila BBC. V posledních několika týdnech byla srovnána se zemí celá města a předměstí, kde dříve žily desetitisíce lidí. Několik právních expertů sdělilo BBC Verify, že Izrael se mohl dopustit válečných zločinů podle Ženevské úmluvy, která do značné míry zakazuje ničení infrastruktury okupační mocností.
Na Západním břehu v posledních měsících srovnaly buldozery se zemí velké části uprchlických táborů Túlkarim a Džanín a stovky domů byly zdemolovány izraelskými silami i na dalších místech regionu. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že od zahájení operace Železná zeď bylo z táborů odsunuto přes 40 tisíc Palestinců.
Jedná se o největší vlnu vysídlování na Západním břehu od roku 1967 a nejdelší vojenskou operaci na tomto území za posledních dvacet let. Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí izraelské úřady jen mezi lednem a polovinou dubna 2025 zbouraly v oblasti C 456 budov, čímž vyhnaly z domovů 445 lidí. Demolice a vysídlení se ve srovnání se stejným obdobím loni více než zdvojnásobily.
Paralelní represe ve věznicích
Násilné vysídlování přitom podle mezinárodního práva představuje porušení čtvrté Ženevské úmluvy a může naplňovat definici válečného zločinu podle článku 49, připomíná New Arab, který upozorňuje, že současně s tím se odehrávají represe vůči Palestincům drženým v izraelských vězeních – navíc často bez obvinění či soudního procesu. Po 7. říjnu 2023 zemřelo ve věznicích židovského státu podle palestinských úřadů 73 Palestinců. Tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
Mohammad Al Milh, který strávil v izraelských věznicích 29 let, uvedl, že násilí uvnitř těchto zařízení odráží to, co se odehrává na celém Západním břehu. Po útoku Hamásu prý strávil půl roku zavřený 24 hodin denně v cele bez možnosti přečíst si knihu, poslouchat rádio nebo vyjít na čerstvý vzduch. „Byl jsem osobně napaden a nebyl k tomu žádný důvod. Oni (izraelští strážci) vtrhli do místnosti, zbili nás a odešli,“ tvrdí nedávno propuštěný muž.
Evropská unie, Velká Británie i administrativa předchozího prezidenta USA Joea Bidena uvalily v posledních letech sankce na vůdce radikálních osadníků a organizace, o nichž se věřilo, že se podílely na násilí proti Palestincům. Současný šéf Bílého domu Donald Trump však tyto sankce krátce po svém návratu do úřadu zrušil.
