
Aktual.: 17.08.2025 09:10
Praha – Podpora lidí ohrožených bytovou krizí, kterou zřizuje zákon o podpoře bydlení, by se mohla rozšířit na širší skupinu obyvatel. V současnosti má zákon pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima, vláda ale ve středu projedná navýšení tohoto limitu na 1,6násobek. Podle důvodové zprávy zveřejněné v informačním systému vlády je třeba limit navýšit, aby nebyli vylučováni potenciální příjemci podpůrných opatření, mezi které mohou patřit pracovně aktivní osoby, starobní důchodci a osoby se zdravotním postižením. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) už dříve uvedl, že se na navýšení koeficientu životního minima domluvil s předsedy stran vládní koalice.
Kvůli volbám do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční na začátku října, je prakticky jisté, že poslanci nestihnou návrh projednat. Během prázdnin není schůze v plánu, jednací sál se renovuje. Pokud se ještě poslanci před volbami sejdou, tak nejspíš až v září.
Zákon o podpoře bydlení má pomoci hlavně lidem ohrožených bytovou nouzí. Například zřizuje sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vznikne také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Že má zákon pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima navrhnul dříve poslanec Jiří Havránek (ODS). Tento krok ale označila například skupina odborníků z iniciativy Za bydlení za jednu z věcí, která funkčnost zákona ohrožuje. Podle iniciativy je parametr příliš přísný a pomoc tak nebude moci využívat značná část obyvatelstva ohrožených bytovou nouzí.
Stávající stanovená hodnota 1,43násobku částky životního minima podle důvodové zprávy vyřadila ze systému podpory zákona o podpoře bydlení odhadem třetinu osob v bytové nouzi. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) jako předkladatele legislativní úpravy vyřazuje stávající limit z možnosti podpory práceschopné domácnosti s pracujícími členy, seniory a osoby se zdravotním postižením.
Díky zvýšení násobku částky životního minima na 1,6 pak bude podle ministerstva rozšířena cílová skupina příjemců podpůrných opatření v bydlení o osoby pracující, ale žijící v nevhodných podmínkách. Mezi takové lidi patří například i pracující matky samoživitelky, které žijí na ubytovnách, dále ale také senioři se starobním důchodem nad 10.000 korun, či osoby s invalidním důchodem ve třetím stupni.
Návrh zákona nijak nezvyšuje výši příspěvku na zprostředkování podpůrných opatření a finanční dopady změny na rozpočet závisí na počtu bytů vložených do systému podpory bydlení soukromými vlastníky a obcemi. Cílovou skupinu s možností žádat o pomoc by navýšení limitu rozšířilo podle důvodové zprávy jen mírně. Podle optimistických odhadů by se podíl oprávněných domácností o podporu mohl zvýšit o 6000 na 48.000. Takto omezené rozšíření cílové skupiny může mít podle důvodové zprávy jen marginální vliv na rozpočet.