Komerční prezentace Aktual.: 21.01.2025 19:25
Praha – Návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. V dnešním druhém čtení podala dvojici úprav poslankyně opozičního hnutí SPD Vladimíra Lesenská, týkají se ochrany osobních údajů českých občanů v datových úložištích. Sněmovní výbory doporučily už dříve přenesení některých navrhovaných pravomocí Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) na vládu. O podobě návrhu zákona by poslanci mohli hlasovat patrně v únoru.
Lesenská prosazuje, aby stát, veřejnoprávní subjekty nebo jejich dodavatelé mohli ukládat osobní údaje Čechů jen v datových úložištích umístěných na území České republiky, případně také ve státech Evropské unie. „Je například velmi rizikové, kdyby mělo být místo uložení takových informací daleko za hranicemi České republiky, mimo Evropskou unii, třeba i na jiném kontinentě,“ uvedla Lesenská.
Vládní předloha mimo jiné umožní prověření dodavatelů, kteří by mohli představovat pro stát bezpečnostní riziko, a také vyloučení jejich technologií. Sněmovní bezpečnostní a hospodářský výbor chtějí, aby hlavní prováděcí předpis s kritérii pro určování takzvaných povinných osob nebyl vyhláškou kybernetického úřadu, ale nařízením vlády. Vláda by stanovovala strategicky významné služby a posuzovala by nejen dodavatele, ale i bezpečnost země, ze které pochází.
NÚKIB nesouhlasí s dalším návrhem hospodářského výboru, podle kterého by mechanismus prověřování dodavatelského řetězce směřoval jen do nejkritičtějších částí infrastruktury. Vláda by ale zákaz dodavatele mohla rozšířit i do vysoce kritické infrastruktury. Podle NÚKIB by to znamenalo komplikaci v procesu a obecně zhoršení vymahatelnosti. „Když se vyhodí vysoká aktiva, nebude se to vztahovat na části dispečerských řídicích systémů, přes které se řídí třeba energetické sítě,“ řekl Adam Kučínský z kybernetického úřadu na pondělním kulatém stolu pořádaném bezpečnostní společnosti Appsec.
Návrh zákona čelil ve Sněmovně řadě připomínek z koalice i z opozice. Před hrozbou zvýšených nákladů pro firmy i veřejnou správu a následným dopadem na ceny služeb zákazníků varovala Hospodářská komora.
Cílem zákona je podle vlády posilovat kybernetickou bezpečnost Česka. Návrh počítá s rozšířením okruhu orgánů a osob, na který dopadá a jehož ochrana a fungování jsou v ekonomickém a celospolečenském zájmu. Hlavním smyslem je dosáhnout toho, aby důležité organizace zaváděly preventivní kroky k posílení své kybernetické bezpečnosti včetně hlášení a zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů.
Opozice neprosadila ve Sněmovně debatní body kritické vůči vládě
Tříhodinová opoziční snaha doplnit navržený program lednové schůze Sněmovny o debatní body, v nichž by mohla kritizovat vládu, byla neúspěšná. Sněmovna podle očekávání nepřijala hlasy koalice ani jeden z požadavků zástupců ANO, SPD a Pirátů, kteří chtěli mimo jiné diskutovat o vládních kampaních, pomoci Ukrajině nebo cenách elektřiny a plynu.
Předseda ANO Andrej Babiš požadoval mimo jiné projednat „pokrytectví a lži“ premiéra Petra Fialy a ministra dopravy Martina Kupky (oba ODS). Vládní informační kampaň k propagaci svobody, demokracie a spojeneckých vazeb označil na „tunelování veřejných peněz“ kvůli tomu, že zakázku dostala firma spojená se synem exposlance ODS Jana Vidíma. Babiš se znovu ohradil proti výtkám z koalice, že souhlasil s plánem zelené politiky EU, když byl premiérem. „Green Deal v tom podání, které tam je, je vaše dílo. Vy jste to všechno podělali,“ prohlásil Babiš. Když ho předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vyzvala, aby používal slušné výrazy, opravil se na „pokazili“.
Předseda SPD Tomio Okamura navrhoval projednat ceny elektřiny a plynu a odstoupit od evropských závazků. Žádal také projednat své tvrzení, že Fialova vláda není schopna zabezpečit konkurenceschopnost České republiky. „Jak chcete řešit propad průmyslu v České republice? Já vím, že nijak,“ uvedl Okamura. Požadoval také schválit výzvu sundat ukrajinské vlajky ze všech veřejných budov v ČR. „Na Sněmovně bude každopádně i nadále viset jako výraz podpory zemi, v níž Rusko vraždí nevinné lidi, unáší děti a znásilňuje ženy. Možná tohle panu Okamurovi přijde v pořádku, většině lidí naštěstí ne,“ reagovala na to na sociální síti Pekarová Adamová.
Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová neúspěšně prosazovala vrátit do Sněmovny zhruba po roce téma Podnikatelské družstevní záložny, která v polovině ledna přišla o licenci i kvůli porušování povinností ohledně prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V záložně měl od června 2015 do listopadu 2020 vklad, a tedy i podíl, předseda vlády a ODS. Schillerová o záložně prohlásila, že je „symbolem praní špinavých peněz, podivného financování politických stran, ztracených desítek milionů určených na zbraně pro Ukrajinu a stovek milionů v igelitkách“ a že symbolem této „klubové kampeličky pražského Palerma“ je Fiala.
Projednání záležitostí kolem záložny chtěl probrat také šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. Navrhoval rovněž přednostní projednání některých protikorupčních zákonů. „Piráti nebudou kapitulovat před tématem korupce a před pocitem, že nemůžeme nic změnit,“ řekl Michálek. Jaroslav Foldyna (SPD) neúspěšně vyzval Sněmovnu, aby vybídla vládu k „recipročnímu“ zastavení pomoci Ukrajině za zastavení dodávek ruského plynu do ČR. Vladimír Zlínský (SPD) se dožadoval po vládě řešení nízké porodnosti a plodnosti v ČR. Konkrétnější byly Olga Richterová (Piráti) a Helena Válková (ANO), které chtěly zajistit přednostní schvalování zákona o dětském ombudsmanovi.
Sněmovna by podle navrhovaného programu měla pokračovat v projednávání návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti. Ve druhém kole schvalování jsou také novely o zmírnění podmínek pro soudní znalce, o nastavení podmínek pro firmy na internetu a o zpřísnění pravidel pro volební kampaně.
