Komerční prezentace Aktual.: 10.07.2025 14:58
Řím – Základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální politická koalice, která spojí členské státy Evropské unie s demokratickými partnery, jako jsou Spojené státy, Británie, Kanada či Japonsko. O prioritách rekonstrukce, zajištění zdrojů a dodávek je nutné rozhodovat centralizovaně, obnova také musí být vedena soukromými investory. V projevu na mezinárodní konferenci v Římě to řekl český prezident Petr Pavel.
Veřejné zdroje podle hlavy státu musejí hrát katalytickou roli. Hovořil mimo jiné o využití zmrazených ruských aktiv na podporu obnovy Ukrajiny. Její rekonstrukce by podle Pavla měla jít ruku v ruce s integrací země do jednotného evropského trhu. Jednotlivé země by se při pomoci měly zaměřit na konkrétní věci, s nimiž mají zkušenost a mohou v nich přinést největší hodnotu.
Politicky i finančně se podle Pavla mají podporovat válkou nejvíce zasažené regiony, které by se zároveň měly stát stát centry obnovy.
Přes určité naděje z počátku tohoto roku, že válka na Ukrajině se přiblíží ke svému řešení, rozsah a intenzita bojů naopak vzrostla, řekl Pavel. Přestože není mír aktuálně na dohled, je podle něj nutné se již zaměřit na „den poté“ a mít plány, zdroje a uzavřená partnerství pro obnovu země.
„Na závěr bych rád zopakoval, že Středoevropané ví, co to znamená prováhat příležitost. Nemít místo v obnově vlastního kontinentu. Proto je tak důležité zajistit, že Ukrajina nepodlehne stejnému osudu,“ řekl Pavel. Stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před ním také Pavel zmínil nutnost vypracování obdoby Marshallova plánu, který sloužil k obnově zničené Evropy po druhé světové válce. Ukrajinská obnova není podle Pavla jen o znovuvybudování země, je to strategická investice do evropské budoucnosti a stability.
Česko se zaměřuje v pomoci na Dněpropetrovskou a Charkovskou oblast, řekl Pavel
Česká pomoc na Ukrajině se zaměřuje především na Dněpropetrovskou a Charkovskou oblast, a to konkrétně například na přístup k čisté vodě nebo na posílení decentralizovaných energetických systémů a zachování základních veřejných služeb ve válečných podmínkách, řekl dále Pavel na konferenci v Římě.
Česko zároveň nedávno stvrdilo spolupráci s Tchaj-wanem na podpoře Ukrajiny, projekt zajistí pitnou vodu pro více než 380.000 lidí v Dněpropetrovské oblasti, uvedla hlava státu. Počítá se i s dodávkou kogeneračních jednotek pro zajištění elektřiny a vytápění. „To je model, jak mohou podobně smýšlející demokracie spolupracovat tam, kde je to nejvíc potřeba,“ podotkl Pavel.
Český prezident také připomněl, že řada českých programů a projektů je už uskutečňována. V březnu například oznámilo ministerstvo zahraničí, že Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,6 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
„Od začátku války Česko přijalo stovky tisíc Ukrajinců do své společnosti. Přes 53.000 dětí se integrovalo do našich základních škol. Máme vyškolené oboujazyčné asistenty, psychology a učitele,“ řekl Pavel. Přes 7000 ukrajinských studentů se podle hlavy státu zapsalo na české univerzity. „Pracujeme s ukrajinskými partnery na vývoji společných akademických programů v klíčových oblastech, jako jsou kybernetická bezpečnost, energetika, životní prostředí a veřejné finance,“ přiblížil.
Největší evropské země stojí za Ukrajinou, vyplývá podle Pavla z konference
Především od představitelů největších evropských zemí na mezinárodní konferenci pro obnovu Ukrajiny v Římě dnes několikrát jasně zaznělo, že Ruskem napadenou zemi nenechají ani padnout, ani agresorovi napospas. Novinářům to řekl prezident Pavel.
Podle hlavy státu vrcholní představitelé řady států ujišťovali, že budou pokračovat ve vojenské, finanční, materiální podpoře tak, aby Ukrajina uhájila maximum ze svého území. „Že budeme vyvíjet větší tlak na Rusko, aby se konečně rozhodlo zúčastnit se mírových jednání. V okamžiku, kdy bude dosaženo mírové dohody, že začne bez jakéhokoliv zdržení poválečná obnova Ukrajiny,“ podotkl Pavel. Už to považuje za dostatečný argument pro byznysovou sféru, ale i pro garanční agentury, aby se investic do rekonstrukce země nebáli. „Protože to bude proces, který bude mít velkou politickou podporu,“ dodal.
Pavel dnes představil na konferenci celkem jedenáctibodový plán, který považuje za zásadní pro úspěšnou poválečnou obnovu Ukrajiny. Základem podle něj musí být globální politická koalice, která spojí členské státy Evropské unie s demokratickými partnery, jako jsou Spojené státy, Británie, Kanada či Japonsko. O prioritách rekonstrukce, zajištění zdrojů a dodávek je podle prezidenta nutné rozhodovat centralizovaně, obnova také musí být vedena soukromými investory.
Návrh dává jasně najevo, že by se nemělo jednat pouze o evropskou iniciativu, ale že by měla být otevřená i mimoevropským demokratickým aktérům, upozornil Pavel před novináři. Poznamenal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že si Ukrajina dá velkou práci s tím, aby se obnovy účastnily jenom státy, které ji podporují dlouhodobě.
„Jinými slovy, aby například země jako Čína, která ucítí investiční příležitost, ale po celou dobu ruské agrese podporuje Rusko, nedostala nakonec investiční příležitosti na úkor těch, kteří Ukrajinu podporují od samého začátku agrese,“ řekl český prezident.
Zapojení co největšího počtu aktérů je podle Pavla žádoucí, protože se nejedná o regionální bezpečnostní problém, ale o problém, který má principiální charakter ochrany mezinárodního práva, suverenity a územní integrity.
„Americká strana má samozřejmě k věcem, které se týkají Ukrajiny, občas rozdílný přístup než my, ale to neznamená, že bychom se neměli snažit s nimi koordinovat. Americká ekonomika a navíc i uzavřená dohoda o nerostných surovinách bude samozřejmě součástí celého toho komplexu,“ dodal Pavel.
