Kvůli rostoucímu zájmu o zkoušky z českého jazyka a reálií zvyšuje Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP) kapacity. Míst ke zkouškám chce letos nabídnout o polovinu více než loni. Testuje také nový přihlašovací systém, řekl ČT zástupce ředitelky ÚJOP Pavel Pečený. Zájem o zkoušky z češtiny a kulturních znalostí, které jsou nezbytné pro žadatele o české občanství, byl loni rekordní.
ÚJOP chce letos uspokojit o polovinu zájemců víc než minulý rok. „Pro rok 2025 je zatím v plánu navýšení kapacity o přibližně padesát procent oproti loňsku,“ sdělil zástupce ředitelky ÚJOP Pavel Pečený. „Obsazenost zkoušek ve všech zkušebních místech sledujeme průběžně a podle potřeby reagujeme při plánování dalšího období,“ ujasnil.
„Zároveň nyní testujeme nový přihlašovací systém, který umožní zařazení do takzvané ‚čekací fronty‘ na termín zkoušky,“ dodal Pečený. V praxi to podle něj znamená, že zhruba od poloviny roku zájemci už nebudou muset hlídat otevření nového termínu.
Nejvíc šlo ke zkouškám Ukrajinců, pak Slováků a Rusů
Loni padl podle evidence ÚJOP rekord v celkovém počtu zájemců o zkoušky. K testu z českého jazyka se v roce 2024 zapsalo 4783 cizinců, o rok dříve jich bylo 3624. O zkoušku z českých reálií mělo zájem 5130 cizinců, rok předtím to bylo 3550. Nejvíc zájemců o obě zkoušky dlouhodobě pochází z Ukrajiny. Loni se hlásilo k jazykové zkoušce 2452 Ukrajinců a ke zkoušce z reálií 2572.
„Když se objeví nějaký termín a začnete vyplňovat přihlášku, většinou zmizí dřív, než ji stihnete vyplnit,“ popisuje svoji zkušenost vedoucí Ukrajinského centra v pražských Nuslích Galyna Andreytsiv.
Druhou nejpočetnější skupinu loni tvořili Slováci – z češtiny dělalo zkoušku 723 Slováků, 818 jich šlo ke zkoušce z reálií. Třetí v počtu zájemců o zkoušky byli minulý rok Rusové. K jazykové zkoušce se jich přihlásilo 629, k testu z reálií 767.
Reálie většina zvládne
V češtině loni podle statistik ÚJOP neuspěla téměř pětina přihlášených, zkoušky z reálií nezvládli jen jednotlivci. U jazykové části uspělo 82 procent přihlášených. Znalosti českých dějin, zeměpisu nebo ústavního systému Česka prokázalo 98 procent přihlášených.
Narozdíl od češtiny je podle Pečeného příprava na zkoušku z reálií jednodušší. Otázky i odpovědi jsou podobně jako v autoškole dostupné. „Na webu Národního pedagogického institutu jsou zveřejněné otázky i se správnými odpověďmi, ze kterých pak NPI vybere třicet a dá je do verze testu pro daný termín,“ popsal Pečený s tím, že v případě jazyka jde o individuální kompetenci a jazykové předpoklady.
Kritéria pro získání občanství
V případě zájmu o české občanství musí cizinci prokázat dostatečnou znalost českého jazyka a znalost českého prostředí, tedy reálie. Ministerstvo vnitra na svém webu uvádí, že zkoušky nemusí skládat ti, kteří studovali minimálně tři roky v českém jazyce na základní, střední nebo vysoké škole. Jazykovou způsobilost mohou doložit uznávanými jazykovými certifikáty získanými i mimo ÚJOP, nebo třeba českým maturitním vysvědčením.
Výjimku mají lidé, kteří ze zdravotních důvodů nejsou schopni osvojit si český jazyk nebo kulturní znalosti.
Posuzuje se také doba, po kterou musí cizinec legálně na českém území pobývat. Jedná se alespoň o tři roky s trvalým pobytem u občanů států EU a alespoň pět let pro cizince ze států mimo EU.
