Stále více rodičů nechává své děti očkovat proti planým neštovicím. Letos lékaři podali pacientům do 19 let už přes 17 tisíc dávek, což je o téměř čtyři tisíce více než minulý rok za stejnou dobu, a dokonce o dva tisíce více než za celý rok 2023. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které má Česká televize k dispozici. V současnosti je nejnižší počet nakažených planými neštovicemi za poslední tři roky. Zájem mají rodiče i o další nepovinná očkování pro děti, například proti klíšťové encefalitidě, pneumokokům, meningokokům nebo HPV virům.
„Zájem o očkování proti planým neštovicím za mne určitě stoupá, ona to totiž není zas tak lehká nemoc, jak se obecně myslí. I plané neštovice mohou mít nepříjemné komplikace a není výjimkou, že pro těžký průběh skončí dítě v nemocnici,“ říká předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.
Dle aktuálních dat ÚZIS odborníci podali téměř 19 tisíc vakcín proti planým neštovicím. Z toho zhruba 17 260 dávek pacientům do 19 let. V loňském roce podali přes 13 a půl tisíce vakcín za stejný časový úsek. Přitom v roce 2023 to bylo přes 15 tisíc za celý rok. Nejvíce vakcín dostaly děti mezi prvním a čtvrtým rokem života.
Nakažených je letos téměř o polovinu méně než před třemi lety. Od začátku roku do srpna neštovice prodělalo podle Státního zdravotního ústavu přes 24 a půl tisíce lidí. V minulém roce to bylo o sedm, tisíc více, v předminulém o osm tisíc více a v roce 2022 dokonce o 23 tisíc více ve stejném období. „Pokles počtu lidí nakažených neštovicemi by zcela jistě mohl souviset s vyšším počtem očkovaných jedinců,“ udává jednu z možných příčin poklesu lékařka dětské kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Nicole Katráková.
Nakažení planými neštovicemi podle Katrákové představuje největší hrozbu pro těhotné ženy, novorozence a osoby s oslabenou imunitou. „Neštovice prodělané v dospělosti s sebou nesou riziko závažnějšího průběhu onemocnění a vyšších rizik spojených s rozvojem komplikací (jako je) zápal plic, neurologické komplikace (například) meningitida, encefalitida,“ dodává lékařka. „Pokud se správně podají obě dávky vakcíny, účinnost očkování by měla být doživotní a není potřeba se přeočkovat,“ doplňuje pediatr a vakcinolog Daniel Dražan.
Žádanější jsou i další nepovinná dětská očkování
Stále častěji také rodiče nechávají očkovat děti proti klíšťové encefalitidě. Do druhého srpnového týdne podali lékaři necelých 151 tisíc dávek pacientům do 19 let. V minulém roce za stejné období podali o 21 tisíc dávek méně a v roce 2023 dokonce o 52 tisíc méně za stejné období.
Podle pediatrů mají rodiče také velký zájem o očkování pro děti proti pneumokokům a meningokokům. Tyto vakcíny jsou pro některé věkové kategorie dětí a dospívajících bezplatné. „Pozoruji nárůst v souvislosti s plnou úhradou pojišťoven vakcín proti meningokokům a pneumokokům, většina dětí je naočkovaná,“ uvádí lékařka Pediatrie Italská v Praze Kristina Honová.
Na nepovinná očkování přispívají pojišťovny
Některá nepovinná očkování jsou buď plně hrazená pojišťovnami, nebo na ně pojišťovny přispívají. Například cena očkování proti planým neštovicím se pohybuje od 1 500 do dvou tisíc korun, cena jedné dávky proti klíšťové encefalitidě pak kolem 1 100 korun. Pojišťovny na obě očkování poskytují příspěvky v řádu stovek korun.
„Cena vakcíny není rozhodující pro rodiče v jejich rozhodnutí očkovat/neočkovat, ten, kdo očkovat chce, to bere jako důležitou prioritu a peníze do očkování rád investuje,“ míní lékařka Kristina Honová.
Z nepovinných očkování si rodiče pro děti také často vybírají proti žloutence typu A, chřipce nebo proti viru HPV, které je podle oslovených pediatrů v poslední době žádanější také u chlapců.
