Návrh EU známý jako Chat Control, který prosazuje dánské předsednictví, vyvolal v Česku i dalších evropských zemích vlnu kritiky i obav. Ale dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard, autor současného návrhu, si stojí za tím, že kvůli ochraně dětí je třeba obětovat soukromí i nevinných lidí. Myšlenka, že každý má právo na šifrovanou komunikaci, je podle něj mýtus, kterého se je třeba zbavit.
Dvaačtyřicetiletý sociální demokrat Peter Hummelgaard už loni pro TV 2 prohlásil, že je třeba „zbavit se zcela mylného vnímání, že každý člověk má právo svobodně komunikovat prostřednictvím šifrovaných zpráv“. Výrok tehdy vyvolal kritiku z mnoha směrů a debaty v dánském parlamentu Folketingu o tom, zda mají běžní Dánové právo šifrovaně komunikovat na aplikacích typu iMessage nebo WhatsApp.
Ministr si však stále stojí za svým. Minulý týden Hummelgaard v podcastu veřejnoprávního rádia DR zdůraznil, že policie musí mít právní prostředky, jak získat online komunikaci, pokud to pomůže odhalit zločin či mu zabránit. Když mu technický korespondent DR Henrik Moltke oponoval, že nelze současně skenovat zprávy a zároveň zachovat jejich šifrování, Hummelgaard odvětil, že pokud to dnešní technologie neumožňují, musí to vyřešit velké technologické společnosti jako Meta nebo Apple.
„Komunikace běžných lidí mě nezajímá“
Ministr uvedl, že běžná komunikace ho nezajímá, dokud lidé nesdílejí materiály se sexuálním zneužíváním dětí, nenajímají „dětské vojáky“ či neprodávají drogy. To vyvolalo otázku, zda by nebyl v budoucnu Chat Control využíván i k jiným věcem než pouze proti šíření dětské pornografie.
Přestože Hummelgaard zdůraznil, že současný návrh se zaměřuje pouze na materiály se sexuálním zneužíváním dětí, připustil, že nemůže zaručit, že by v budoucnu k seznamu zločinů nedošlo.
Proti Chat Control se nedávno postavilo více než 500 odborníků z 34 zemí světa, včetně českých zástupců. V otevřeném dopise varují, že návrh je technicky neproveditelný, nese vysoké riziko zneužití a představuje nepřiměřený zásah do základních práv.
Pokud by byla evropská regulace schválena, budou mít policejní a justiční orgány přístup k šifrovaným komunikačním službám, jako jsou WhatsApp či Messenger – a tím i k veškeré soukromé komunikaci. Podle uniklého dokumentu z Evropské rady by k tomu mělo dojít prostřednictvím skenování na straně klienta, tedy skenováním fotek, videí a textů v zařízení uživatele ještě před jejich odesláním na sítě.
