Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí prohlásil, že Ukrajina neodevzdá jakákoliv území. Jeho neústupnost může podle listu The Washington Post zablokovat Trumpův mírový plán, který ve svém původním návrhu obsahoval zásadní ruské požadavky včetně územních ústupků. Kyjev i evropští lídři však trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou.
„Podle našich zákonů, podle mezinárodního práva – a podle morálního práva – nemáme žádné právo něco odevzdávat,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pondělním jednání s lídry Velké Británie, Francie a Německa v Londýně.
Toto jednoznačné vyjádření, ve kterém Zelenskyj potvrdil, že se Ukrajina nevzdá žádného území, může podle deníku The Washington Post znamenat konec Trumpova mírového plánu. Ten ve své původní podobě obsahoval klíčové ruské požadavky, včetně nároku Moskvy na ukrajinská území, která Rusko dosud nebylo schopné získat vojenskou cestou.
Evropa čeká na průlom v jednáních
Zelenskyj k nově se rýsujícímu americkému návrhu uvedl, že z něj byly odstraněny „výslovně protiukrajinské prvky“, což podle něj otevírá prostor k možné dohodě. V otázce území však Kyjev i evropští lídři zůstávají neústupní – Putinovi podle nich nesmí být dovoleno měnit mezinárodní hranice silou.
Ukrajina a její evropští spojenci proto navrhují příměří na základě současných bojových linií. Kreml však takový scénář odmítá. Přesto evropští představitelé doufají, že mírové rozhovory mohou přinést průlom.
Zelenskyj také potvrdil, že jeden z dřívějších návrhů počítal s výměnou Záporožské jaderné elektrárny, kterou nyní kontroluje Rusko, za regiony Doněcké oblasti, jež zůstávají pod ukrajinskou správou. Tento plán ale prezident jednoznačně odmítl.
Trump tvrdí, že Zelenskyj zaostává
Pondělní cesta do Londýna měla pro Zelenského ještě jeden klíčový cíl – setkání s vysokými ukrajinskými představiteli, včetně tajemníka ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustema Umerova. Ten minulý týden v Miami jednal s Trumpovými emisary – developerem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem – krátce poté, co oba navštívili Putina v Moskvě.
Podle Zelenského bylo nezbytné nové informace, které z těchto rozhovorů vyplynuly, probrat osobně s jeho týmem. Trump však reagoval obviněním, že ukrajinský prezident nestíhá držet krok.
„Myslím, že Rusko s tím souhlasí, ale nejsem si jistý, že s tím souhlasí Zelenskyj. Jeho lidé ten návrh milují, ale on ho ještě nečetl,“ řekl v neděli americkým novinářům.
V Londýně se Zelenskyj setkal také s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Na Downing Street spolu jednali o dlouhodobém financování Ukrajiny i podpoře protivzdušné obrany.
Po schůzkách Zelenskyj odletěl do Bruselu, kde pokračoval v konzultacích s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta po setkání na síti X napsala: „Suverenita Ukrajiny musí být respektována. Její bezpečnost musí být garantována jako první linie obrany naší unie.“
Zelenskyj už před jednáními označil dialog s Witkoffem a Kushnerem za „konstruktivní, byť ne snadný“. „Jsou věci, které nezvládneme bez Američanů, a věci, které nezvládneme bez Evropy. Proto musíme učinit několik důležitých rozhodnutí,“ dodal.
