„Teď jsme v bezpečí, ale za čtyři nebo pět let už nebudeme. Pokud to neuděláme, budeme muset vytáhnout učebnice ruštiny nebo odjet na Nový Zéland,“ řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte na pondělním zasedání Evropského parlamentu. Současný příspěvek ve výši dvou procent hrubého domácího produktu podle něj už nestačí.
V loňském roce se povedlo rekordnímu počtu států dostát svého závazku přispívat na obranu dvě procenta hrubého národního produktu (HDP). Česko loni překročilo stanovený cíl poprvé od vstupu do aliance.
Největším skokanem mezi členskými státy je Polsko. Loni Poláci vyčlenili na obranu přes čtyři procenta HDP. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski již v létě oznámil, že v roce 2025 jeho země vydá na obranu dokonce pět procent HDP. „Jsme číslo jedna v NATO včetně Spojených států. Už nadále nežijeme v míru po studené válce,“ řekl tehdy Sikorski. Shoduje se tak s vizí nového šéfa NATO Marka Rutteho i nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump se již několikrát nechal slyšet, že bude po evropských spojencích požadovat zvýšení výdajů na obranu, jinak prý nemohou počítat s americkou pomocí. Mark Rutte však již koncem loňského roku vybídl členy NATO, aby nastavili svůj způsob uvažování na válečnou dobu. Na pondělním zasedání Evropského parlamentu svůj apel zopakoval a vyzval k přehodnocení výdajových priorit.
Peníze nejsou všechno
Po invazi Ruska na Ukrajinu přidalo Německo v rámci modernizačního fondu 100 miliard eur své armádě. Jednorázová finanční injekce umožnila intenzivně modernizovat obranu díky nákupu nových stíhaček F-35 nebo investovat do nových obrněných vozidel. Ve srovnání s Francií, která na obranu dává méně peněz, Německo zaostává v počtu vojáků i aktivní techniky. Kromě toho, že nedisponuje jadernou ponorkou nebo letadlovou lodí jako Francie, němečtí vojáci často postrádají základní vybavení a jejich průměrný věk se stále zvyšuje.
Berlín utratil mezi lety 2014 a 2021 na výbavu vojska 55 miliard eur, Paříž 97 miliard eur i přesto, že celkový francouzský rozpočet je nižší. Problémem je byrokracie, kterou popisují například i výsadkáři, kteří na nové helmy čekali deset let. Celý nákup se zasekl na testování jejich vhodnosti. Helmy přitom byly ověřeny již v terénu v bojích v Iráku i v Afghánistánu.
Německo patří mezi členy Severoatlantické aliance, kterým se loni poprvé povedlo překročit onu dvouprocentní hranici. Kancléř Olaf Scholz přitom odmítl další navyšování obranných výdajů na pět procent HDP, jak nově požaduje Donald Trump.
