Jarní počasí posledních týdnů už přivádí na české silnice ve vyšší míře cyklisty. Ti jsou podle policie v silničním provozu velmi zranitelnou skupinou. Jen za loňský rok se stalo 4315 havárií, jichž byli součástí. Pro jízdu na kole platí v tuzemsku řada pravidel. Cyklisté jsou totiž z hlediska zákona řidiči nemotorových vozidel. BESIP i policie upozorňují také na to, že ačkoliv je helma pro dospělé osoby na kole nepovinná, může zachraňovat životy.

Aby byla jízda na kole bezpečná, je třeba se o něj náležitě starat a před samotnou jízdou jej zkontrolovat. Základem údržby jízdního kola je podle BESIPu správné čištění. Špína a prach totiž poškozují pohyblivé části bicyklu, jako jsou řetěz, ráfky, pastorky, přehazovačka a přesmykač. Důležité je také skladování kola, které by mělo být chráněno před deštěm a sněhem, ale i před přímým sluncem. Významné je i správné mazání dopravního prostředku, při němž je třeba věnovat pozornost všem pohyblivým dílům.

Při kontrole před samotnou jízdou BESIP doporučuje zvednout kolo přibližně do výšky deseti centimetrů a následně pustit na zem. V případě uvolnění některého z dílů či šroubů je pak třeba připevnění a dotáhnutí. Cyklista by měl dále zkontrolovat nahuštění pneumatik a ujistit se, že není poškozen plášť. Zkontrolovat je ale třeba také brzdy, upnutí předního a zadního kola, řídítka, sedalo, kliky a pedály. Dále je třeba dát si pozor na případné poškození, nebo špatné napnutí řetězu a na celý rám kola. Kromě toho musí každý bicykl disponovat povinnou výbavou.

Povinná výbava kola

Každé jízdní kolo musí být vybaveno dvěma na sobě nezávislými funkčními brzdami. Výjimkou jsou pouze kola pro děti předškolního věku vybavená protišlapací brzdou, přední brzdu mít nemusí. Každé kolo dále musí mít přední odrazku bílé barvy (ta může být nahrazena reflexním prvkem) a zadní odrazku červené barvy.

Nutností je dále také vybavenost odrazkami oranžové barvy na obou stranách pedálů a v paprscích kol. Na každé straně kola musí být minimálně jedna odrazka, přičemž jako náhrada mohou sloužit reflexní prvky na boku kola nebo pláštích. Důležité také je, aby na bicyklu nebyly ostré hrany (například na páčkách brzd nebo řídítkách), aby se předešlo možnému dodatečnému zranění při pádu cyklisty.

V případě snížené viditelnosti ale povinné prvky přibývají. Nutností je přední seřízený bílý světlomet, který může při dobré viditelnosti blikat. Potřebný je také zadní seřízený červený světlomet. Ten může být případně nahrazen červenou blikačkou. Cyklista pak musí být za snížené viditelnosti vybaven rovněž zdrojem energie, který bude schopen dodávat světlům energii na svícení alespoň po dobu hodiny a půl.

BESIP označuje viditelnost za zcela zásadní. Cyklista by měl nosit světlé oblečení. Reflexní vesta, pásky na ruce a kotníky či reflexní přilba totiž mohou rozhodnout o tom, zda ho řidič auta včas zahlédne. Zatímco reflexní prvky jsou za snížené dohlednosti pro řidiče viditelné na více než dvě stě metrů, tmavé oblečení vidí pouze na osmnáct metrů.

Přilba může zachraňovat životy

Přilba součástí povinné výbavy cyklisty není. Její nošení je ze zákona povinné pouze pro všechny do završení osmnáctého roku života. Může ale zachraňovat životy. Polovina cyklistů, kteří v loňském roce zemřeli při dopravních nehodách, totiž helmu neměla. BESIP s odkazem na studii Cycling Fatalities: When A Helmet is Useless and when it Might Save Your Life z roku 2018 uvádí, že přibližně jedna třetina smrtelně zraněných cyklistů bez přilby by v případě jejího nasazení mohla přežít.

Procento zemřelých jezdců na kole bez přilby ale klesá. „Před dvěma lety dvacet osm z třiceti devíti usmrcených cyklistů, tedy necelých sedmdesát dva procent, nemělo ochrannou přilbu. V loňském roce se jejich počet snížil na padesát procent,“ upřesnila Jana Pelešková z ředitelství služby dopravní policie, která zároveň připomněla, že od loňského roku je povinnost použití přilby i u spolucestujícího cyklisty, tedy například dítěte v cyklosedačce.

„Cyklisté jsou bez debaty jedněmi z nejzranitelnějších účastníku silničního provozu,“ pokračovala Pelešková. Loni se podle ní stalo 4315 havárií, při kterých byly osoby na kole. „A 65,5 procenta z těchto nehod také zavinili,“ prohlásila. Při kolizích se těžce zranilo 220 cyklistů a 38 jich zemřelo.

Policie dodává, že dopravní nehody lidí na kole eviduje pouze v případě, kdy je přivolána první pomoc nebo přímo na místě dojde ke zranění. Dochází ale k řadě nehod a pádů, kdy se cyklista přesune domů a až později se nechá ošetřit v nemocnici. Takové případy už se však do statistik nedostanou.

„Cyklistická helma může i výrazně zkrátit léčení a zmírnit následky úrazu,“ doplnila vedoucí odboru prevence policejního prezidia Zuzana Pidrmanová. Ochranné prvky by podle ní měli nosit také lidé na elektrokolech a elektrokoloběžkách. „V případě elektrocyklistiky bychom si přáli, aby lidé také dokázali vyhodnotit, jak mají silné elektrokolo nebo elektrokoloběžku, v jakém terénu se pohybují a své síly nepřeceňovali,“ dodala. Z dopravních nehod s cyklisty připadá podle policie na elektrokola zhruba patnáct procent.

Co by měla přilba splňovat?

BESIP připomíná, že jedna přilba člověku nevydrží navždy. Po nárazu či srážce má smysl ji vyměnit. A to i v případě, kdy není viditelné poškození. Základním pravidlem je, že osoba, která bude helmu užívat, si ji musí vyzkoušet. Důležité je, aby přilehla k hlavě a seděla příjemně, ale ne těsně. Přilba se také při jakémkoliv pohybu nesmí posunovat do čela nebo týlu hlavy.

Zakázáno je u cyklistických přileb polštářování řemenů pod bradou. Helma také nesmí zakrývat uši, aby bylo při jízdě na kole dobře slyšet. Nutné je rovněž dodat, že každá přilba stárne a časem se stává křehčí. BESIP proto upozorňuje, že odborníci doporučují její výměnu po třech až pěti letech.

Cyklista je řidičem nemotorového vozidla

Z hlediska zákona je cyklista považován za řidiče nemotorového vozidla. Nemusí sice vlastnit žádný řidičský průkaz na jízdní kolo, avšak v potřebné míře musí znát pravidla silničního provozu a při jízdě po silnici nebo po cyklistické stezce se jimi řídit. To se týká i všech dopravních značek a semaforů.

Po silnici cyklisté jezdí vpravo, přičemž by se měli nacházet co nejblíže pravému okraji vozovky, a to pouze v řadě za sebou, upozorňuje BESIP s tím, že výjimkou z tohoto pravidla je pouze cyklistická zóna. Pokud cyklista neohrozí chodce, může k jízdě použít rovněž pravou krajnici.

V případě, kdy je na silnici zřízen zvláštní jízdní pruh pro cyklisty či je v blízkosti komunikace zřízena cyklostezka, měl by ji použít. Musí se ale vyhnout ohrožení plynulosti provozu. Pokud by bezpečnost či plynulost ohrozil, není povinen cyklistickou infrastrukturu využít.

V momentě, kdy se jezdec na kole nachází na společné stezce pro chodce i cyklisty, musí jet pouze v pruhu určeném pro cyklisty a nesmí svou jízdou ohrozit chodce.

Lidé na kole také nesmí na chodník. V zákoně totiž stojí, že „jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat“. Výjimkou mohou být zmíněné stezky pro chodce a cyklisty, na nichž mají obě tyto skupiny určený speciální pruh. Dále pak existují také chodníky s povolenou jízdou cyklistů. Ty jsou označeny jako stezka pro chodce s dodatkovou tabulkou kola. Lidé na bicyklu na nich smí jezdit maximální rychlostí dvacet kilometrů v hodině a v případě potřeby musí zastavit.

V případě, kdy neohrozí ostatní chodce, smí chodníku užít osoba vedoucí jízdní kolo. Povinnost vést jízdní kolo vedle sebe má cyklista i na přechodu pro chodce. Jakousi obdobou přechodu pro chodce je pak „přejezd pro cyklisty“. BESIP upozorňuje, že na takovémto přejezdu nemá jezdec na kole žádná zvýhodnění a musí dát vždy přednost v jízdě všem, kdo se aktuálně nachází na vozovce. Výjimkou je pouze semaforem řízený přejezd.

Jízda pod vlivem alkoholu je nepřípustná

Podobně jako u řidičů motorových vozidel i u cyklistů je nepřípustná jízda pod vlivem alkoholu. Jsou ale tací, kteří si dopřejí alkohol a pak na kolo sednou.

„Stává se, že cyklisté přijedou na koupaliště, tam se osvěží ve vodě, poté několika pivy, sednou na kolo a rozjedou se domů. Teplé počasí ovšem udělá s alkoholem v lidském organismu divy. Vliv alkoholu u cyklistů je podobný jako u řidičů aut. Snižuje vnímaní, zpomaluje reakce, zhoršuje schopnost řídit,“ varoval ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.

Důležité je dodat, že pro cyklisty platí i další pravidla. Při jízdě například nesmí vést ruční vozík nebo psa na vodítku.

Bezpečnost cyklistů z pohledu řidičů automobilů

Bezpečnost cyklistů závisí i na chování ostatních účastníků silničního provozu. Řidiči aut musí být připraveni na nečekané manévry osob na bicyklech, jako je například objíždění výmolů, kanálů či zaparkovaných aut.

Cyklisty je třeba míjet s dostatečným bočním odstupem. Dle zákona se bezpečným bočním odstupem při předjíždění jízdního kola rozumí vzdálenost nejméně jeden a půl metru. BESIP ale dodává, že zákon pamatuje i na další situace. Třeba v případě, kdy je povolena maximální rychlost třicet kilometrů v hodině, stačí k předjetí boční vzdálenost jednoho metru.

Pravidlo jednoho a půl metru neplatí ani v místech, kde je vyznačen ochranný nebo vyhrazený pruh pro cyklisty. V takovém případě se totiž nejedná o předjíždění. Pokud je řidič povinen pravidlo jednoho a půl metru dodržet, může mu při odhadnutí vzdálenosti posloužit fakt, že základní šířka jízdního pruhu je tři metry. Bezpečný odstup je tedy zhruba polovina pruhu. BESIP ale doporučuje odhad si nekomplikovat a cyklistu raději předjíždět jako osobní auto.

Pozor je z pohledu řidiče automobilu i cyklisty třeba dávat také na kruhovém objezdu. Tím osoby na kole projíždí stejně jako motorová vozidla. Motorista, který chce kruhový objezd opustit, musí dát vždy přednost cyklistovi, který po jeho pravé straně pokračuje v jízdě dál po kruhovém objezdu. BESIP lidem na kole doporučuje kruhový objezd projíždět raději středem jízdního pruhu, protože auta za nimi je pak nebudou mít tendenci nebezpečně předjíždět.

Nebezpečné situace mohou nastat i v momentě, kdy by cyklista podjížděl odbočující vozidlo. Jeho řidič totiž může v takovém případě bicykl snadno přehlédnout. K takové situaci navíc může dojít i u stojících vozidel, kdy například nepozorný řidič otevře dveře auta v momentě, kdy kolem projíždí osoba na kole. BESIP pro eliminování podobných situací doporučuje takzvané „holandské otevírání dveří“, kdy řidič otevírá dveře vozu pravou rukou, čímž je nucen podívat se přes rameno dozadu.

Podíl.