Ježky, netopýry i další živočišné druhy mate mírná zima s teplotními výkyvy. Vycházejí ze svých zimovišť a hledají si potravu, případně mnohem běžněji trpí na napadení parazity. České televizi to potvrdily záchranné stanice evidující zvýšení počtu přijatých zvířat zmíněných druhů, které lidé nacházejí čím dál častěji. Na problematiku upozorňují i přírodovědci z českých univerzit nebo organizace Nyctalus zabývající se ochranou netopýrů.
Kolísavé teploty v zimě způsobují, že se záchranné stanice v posledních letech plní vysílenými zvířaty, jako jsou ježci, kteří nemohou v chladných dnech najít dostatek potravy. „Proměnlivé počasí vytváří nepříznivé podmínky pro přežití zvířat v zimních měsících. Jen od loňského roku tato záchranná stanice přijala 424 ježků západních, což je oproti loňským třem stům skutečně významný nárůst,“ ilustroval vedoucí záchranné stanice v Bartošovicích v Moravskoslezském kraji Petr Orel.
Velkým problémem jsou pro živočichy i paraziti. Podle Orla by bez probíhající klimatické změny před začátkem hibernace zvířat zmizeli. Mírné zimy ale napomáhají k jejich přemnožování. Zvířata pak v době zimního spánku vysilují a bez lidské pomoci často hynou. „Teplé zimy přežívají například klíšťata nebo jiní vnitřní i vnější paraziti zabraňující ježkům nabírat dostatečnou váhu a energetickou zásobu potřebnou pro zimování. Na potřebnou váhu se tato zvířata často ani nedostanou,“ dodal Orel.
Příprava na zimu je pro zvířata komplikovaná
Nepříznivé podmínky pro zimování ale začínají už na podzim. „Teplé zimy znemožňují zvířatům soustavnou hibernaci. Do zimovišť se také vydávají v posledních letech mnohem později, protože podzimy bývají dlouho poměrně teplé. Ježci začínají hibernovat velmi pozdě a pro některé jedince může být během teplé zimy hibernace téměř nemožná,“ upozornil Orel.
Pokud lidé najdou ježka, který je aktivní ve dne nebo obecně během zimního počasí, měli by podle hlavní ošetřovatelky Záchranné stanice hlavního města Prahy Zuzany Pokorné kontaktovat záchrannou stanici.
„Jakožto striktně noční živočichové by ve dne měli spát ukrytí v hnízdech, většinou někde v husté trávě, pod keři či hromadami dřeva. Pokud nespí a někde se pohybují či leží, jedná se v naprosté většině případů o zraněné či nemocné, vysílené a hubené jedince a o osiřelá mláďata, kterým uhynula matka,“ vysvětluje Pokorná.
Výkyvy teplot budí netopýry předčasně
Problémy mají i netopýři. Zatímco v minulosti jich ve stanicích zimovaly nižší desítky, nyní se jejich počty pohybují v řádu stovek. „V posledních pěti letech skutečně přibývá případů nálezů vysílených zvířat. Zatímco v minulosti stanice v zimě pečovala o dvacet až třicet netopýrů, nyní se čísla pohybují i ve stovkových číslech,“ potvrdila ČT Ivana Hancvenvlová, vedoucí centra pro zvířata v nouzi při Zoo Liberec.
„Proměnlivé počasí v zimních měsících netopýry mate. Mohou vylétat ze svých zimovišť dříve než přijde jaro a vydávat se na lov potravy. Tu bohužel v lednu v přírodě nenajdou. Pokud nastane oteplení, trvá podle entomologů nejméně tři týdny, než se vylíhne hmyz, kterým se netopýři živí,“ říká Dagmar Zieglerová z organizace Nyctalus zabývající se netopýry. „Mezitím však tato zvířata zcela vyčerpají svou tukovou zásobu nabranou před zimováním a stává se, že lidé nacházejí netopýry vyhublé, nebo dokonce mrtvé,“ dodala.
Probuzený netopýr má energii na týden
Organismus a životní funkce těchto zvířat se podle Zieglerové zpomalují do zhruba deseti stupňů Celsia. Někdy se však rtuť teploměru i v zimě vyhoupne výš, v minulých dnech až na dvanáct stupňů. Netopýrům pak tuková energetická zásoba stačí zhruba na pouhý týden.
„Někteří netopýři po konci oblevy následně hledají nová místa k zimování, nezřídka si volí jako přístřeší lidská obydlí. Lidé by neměli posílat netopýry zpátky do chladného počasí. Lepším řešením je zavolat na SOS linku nebo kontaktovat nejbližší záchrannou stanici, kde se o zvíře postarají a poskytnou mu potravu, jinak by zemřelo na naprosté vyčerpání,“ radí Zieglerová.
Docent Bartonička z Masarykovy univerzity v Brně upozornil i na vliv kolísání zimních teplot na mladé jedince. „Pokud netopýr zažije svou první zimu ve znamení vysokých teplot, není se schopný následně vypořádat s mrazivým počasím, které přijde v dalších letech. Střídání nadprůměrných a standardních, nebo dokonce teplotně podprůměrných zim tak určitě vedou k vyšší mortalitě netopýrů,” poznamenal.
Nedostatek sněhu má vliv na drobné savce i dravé ptáky
Problematické mohou být podle profesora zoologie Františka Sedláčka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích i deště, které v posledních letech nahrazují sníh. „Právě sníh je totiž stěžejní pro drobné savce, jako je například rejsek nebo hraboš, kteří si hloubí nory pod zemí. V norách si zvířata tvoří tepelnou izolaci a minusové teploty bez sněhové pokrývky jsou pro ně fatální. Když místo sněhových přeháněk přijdou deště, nateče jim voda do zimoviště a živočichům pak mokne srst,“ vysvětlil Sedláček.
„Úbytek drobných savců samozřejmě vítají především zemědělci. Tato malá zvířata dokáží na polích způsobit poměrně velké škody. Pro dravce a sovy však úhyn hrabošů nebo myšic znamená vymizení jejich přirozeného hlavního zdroje potravy. Pro šelmy, jako jsou lišky nebo rysi, jsou drobní savci zase pojistkou pro případ, že se jim nepodaří ulovit nic jiného,“ upozornil Sedláček.
