Zatímco britská pobřežní hlídka počítá tisíce nově příchozích migrantů, v politickém zákulisí se množí otázky: kdo tahá za nitky? Lodě neziskových organizací, které původně vznikly jako symbol humanitární pomoci, se dnes ocitají v centru vyšetřování. Kritici tvrdí, že fungují jako plovoucí mosty mezi severní Afrikou a Evropou – a že svou činností nevědomky či úmyslně spolupracují s převaděči.
Jak vypadá všední den záchranáře na moři | Video: Anna Dütsch, Johannes Krohn, Sea-Eye
Velká Británie čelí v roce 2025 bezprecedentnímu nárůstu nelegálních přechodů přes Lamanšský průliv. Ten je jednou z nejfrekventovanějších a zároveň nejnebezpečnějších migračních tras v Evropě. Jen za první čtyři měsíce letošního roku připlulo na britské břehy více než osm tisíc migrantů, což znamená 42procentní nárůst oproti stejnému období v roce 2024. Tento dramatický vývoj znovu otevírá otázku, zda stávající migrační politika Londýna skutečně funguje – a jakou úlohu v tomto příběhu hrají lodě humanitárních organizací.
Foto: Profimedia.cz
Zásadní moment přišel v polovině dubna, kdy britské úřady zaznamenaly nový denní rekord: Lamanšský průliv překročilo 705 uprchlíků ve dvanácti malých člunech. Celkový počet nelegálních migrantů, kteří dorazili do Velké Británie od začátku roku, tak dosáhl 8888 – nejvyššího čísla v historii pro toto období. Většina z nich míří do Kentu, kde se nachází přeplněná přijímací střediska. Systém se tak podle britských úřadů dostává na hranici své kapacity.
Lodě pomoci, nebo lodě chaosu?
Nevládní organizace jako SOS Méditerranée, Sea-Watch, Louise Michel nebo Mediterranea Saving Humans působí ve Středozemním moři. Jejich lodě zachraňují migranty z vratkých člunů vyplouvajících z Libye a Tuniska. Kritici však tvrdí, že svou přítomností těsně za hranicí libyjských vod vytvářejí takzvaný „pull factor“ – tedy motivaci k nebezpečné cestě přes moře s vědomím, že záchrana je nablízku.
Odvolaný ředitel evropské pohraniční agentury Frontex Fabrice Leggeri již v roce 2022 varoval před možnou koordinací mezi převaděčskými sítěmi a nevládními organizacemi, které ve Středozemním moři provádějí záchranné operace. Podle něj existovala vážná podezření, že činnost některých těchto lodí může – byť nevědomky – napomáhat organizovanému převaděčství.
Podobná obvinění se objevila už dříve v jednom z nejznámějších případů tohoto druhu – lodi Iuventa, již provozovala německá organizace Jugend Rettet. Posádka plavidla byla v Itálii obviněna z napomáhání nelegální migraci, po sedmiletém vyšetřování ale italský soud loni v dubnu všechna obvinění smetl ze stolu.
Louise Michel: Banksyho loď pod drobnohledem
Podezření a kritika se však nadále objevují i v případě dalších lodí. Mezi nejvíce sledované patří Louise Michel, provozovaná anonymní skupinou aktivistů a financovaná britským umělcem Banksym. Loď má na trupu nápis „Máš sílu jednat“ (You have the power to act) a pravidelně zasahuje v zóně těsně u libyjských vod. Jen v březnu zachránila více než 300 migrantů během tří dní. Italské úřady opakovaně zadržely Louise Michel kvůli porušení bezpečnostních protokolů.
Podle italského ministra vnitra Mattea Piantedosiho nerespektují aktivisté pravidla a riskují bezpečnost vlastní posádky i zachraňovaných osob. Itálie proto v roce 2024 prosadila zákon, který nevládním organizacím zakazuje provádět vícenásobné záchranné akce bez návratu do přístavu, Louise Michel však tento zákon několikrát porušila.
Foto: Profimedia.cz
Kritici upozorňují i na skutečnost, že aktivistické lodě systematicky vyhledávají možnost vylodění právě v Itálii nebo na Maltě – i když geograficky bližší jsou přístavy v Tunisku. Podle italské vlády se jedná o cílený nátlak na evropské země. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že aktivistické lodě slouží jako prostředníci mezi pašeráky a evropskými přístavy. Organizace SOS Méditerranée to odmítá a tvrdí, že libyjské úřady systematicky porušují práva migrantů, a proto nemohou být považovány za „bezpečný přístav“.
Spojitost s Lamanšským průlivem
Migranti, kteří byli zachráněni ve Středozemním moři, se objevují i na britských březích. Podle britské pohraniční služby tvoří stále větší část těchto osob lidé, kteří předtím dorazili do Evropy právě loděmi „neziskovek“. „Tito lidé nejsou náhodní uprchlíci – jde o dobře informované skupiny, které využívají každou skulinu v systému. A pomoc aktivistických lodí je jen první kapitolou tohoto příběhu,“ říká bývalý pracovník britské imigrační služby.
Podle Europolu generuje pašování lidí přes Středozemní moře ročně zisky v řádech miliard eur. Pašeráci v Libyi a Tunisku vybírají tisíce dolarů za místo na lodi, přestože vědí, že člun se pravděpodobně rozpadne několik kilometrů po vyplutí. Jejich naděje spočívá právě v přítomnosti nevládních lodí, které čekají v „záchranné zóně“. Navzdory poklesu celkového počtu nelegálních přechodů zůstává Středozemní moře nebezpečnou cestou. V roce 2025 bylo zaznamenáno nejméně 555 úmrtí migrantů v oblasti Středozemního a Atlantického oceánu. Nedávno bylo na řeckém ostrově Farmakonisi nalezeno 39 přeživších a těla dvou žen po potopení lodi s migranty.
Politická reakce: tvrdší postup
Premiér Keir Starmer svolal summit s účastí více než 40 států, kde vyzval k tvrdšímu postupu proti pašerákům i nelegitimní záchraně ze strany aktivistických skupin. Nově vzniklá mezinárodní jednotka má za cíl odhalovat vazby mezi lodními posádkami neziskovek a pašeráckými sítěmi. Rovněž probíhají jednání s Francií o vracení migrantů a rozšíření elektronického monitoringu plavidel nevládních organizací operujících ve Středozemním moři. Starmer na summitu vyzval k tvrdšímu postupu proti pašerákům a označil je za hrozbu srovnatelnou s terorismem. Zdůraznil potřebu sdílení zpravodajských informací a koordinace mezi zeměmi na všech úrovních pašeráckých tras, od severní Afriky a Blízkého východu až po britské ulice.
Na tuto iniciativu bylo vyčleněno 33 milionů liber. Zároveň v současnosti probíhají jednání s Francií o pilotním programu výměny žadatelů o azyl, kdy by Spojené království mohlo vracet určité migranty do Francie výměnou za přijetí osob s oprávněnými nároky, zejména v rámci slučování rodin. Tento krok je součástí širšího úsilí o rozbití pašeráckých sítí a posílení spolupráce v oblasti vymáhání práva. Vláda rovněž plánuje rozšíření elektronického monitoringu plavidel nevládních organizací operujících ve Středozemním moři, aby lépe sledovala jejich aktivity a případné vazby na pašerácké sítě.
