Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnickému informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
Zatímco v roce 2024 vyjely záchranky podle NZIP k 1 050 015 případům, loni zaznamenaly přes 1,2 milionu výjezdů. Každá záchranka má kromě akutních případů zkušenosti také s případy, které by podle záchranářů bylo možné řešit jinak.
„Nadužívání ZZS je dlouhodobá a celorepubliková záležitost, obecně se dá říci, že těchto případů přibývá,“ uvedla Monika Bothová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. V regionu měla loni ZZS přes sto tisíc výjezdů. Za banální nebo „zbytečný“ výjezd by se podle mluvčí dalo označit dvacet až třicet procent z nich.
V Ústeckém kraji napočítala zdravotnická záchranná služba z celkem 111 381 zásahů 2105 marných. „To znamená, že záchranáři na místě události nenalezli nikoho, kdo potřeboval naši péči,“ vysvětlil mluvčí krajské ZZS Prokop Voleník.
V Kraji Vysočina eviduje ZZS celkem 52 258 výjezdů. V 238 případech přitom podle mluvčího Petra Janáčka nepřišli záchranáři na žádné zranění nebo onemocnění. „Co se počtu marných výjezdů týká, můžeme v tuto chvíli mluvit o vyšších desítkách,” potvrdila také mluvčí ZZS Zlínského kraje Gabriela Netopilová Sluštíková. Záchranáři v regionu podle ní vyjeli loni k 65 200 případům.
Příklady nadužívání ZZS
„Lidé v některých případech zveličují závažnost potíží, například uvedou silné krvácení, které se na místě ukáže být pouze malou rankou, kterou šlo řešit za pomoci domácí lékárničky,“ popsala Bothová a upozornila také na často nedostatečnou domácí zdravotnickou výbavu. „Hodně diskutované jsou výjezdy k intoxikovaným pacientům, kdy vyjíždíme k osobám, které si zdravotní problémy způsobily samy,“ uzavřela mluvčí.
Podle mluvčí ZZS Královéhradeckého kraje někdy nemají lidé jiný způsob, jak se dostat do nemocnice. „Nebo se domnívají, že pokud přijedou se záchrannou službou, nebudou muset čekat na urgentním příjmu. To však není pravda, protože personál urgentu vždy určuje pořadí pacientů podle závažnosti jejich zdravotního stavu,” popsala Lucie Hanušová.
Záchranáře si podle mluvčí ZZS Středočeského kraje Moniky Novákové někdy volají starší, chronicky nemocní pacienti, kteří se při zhoršení stavu nedovolali praktickému lékaři.
Některé případy odkloní operátor
V Královéhradeckém kraji jsou podle mluvčí ZZS výjezdy k méně závažným případům téměř čtyřikrát častější než zásahy u pacientů v přímém ohrožení života. „Operátoři našeho dispečinku během 82 557 přijatých volání dokázali více než jedenáct tisíc volání vyřešit jiným způsobem než vysláním posádky – některým volajícím byla poskytnuta telefonická rada, jiným doporučen vlastní transport do nemocnice, zprostředkována zdravotnická dopravní služba nebo jim poradil lékař po telefonu,“ vysvětlila Hanušová.
Část hovorů podle mluvčího krajských záchranářů Michaela Georgieva vyřeší po telefonu také operátoři v Libereckém kraji.
Kdy volat záchranku
Záchranku by si lidé měli podle mluvčích volat v situaci, kdy je bezprostředně ohroženo jejich zdraví nebo život. Jedná se o náhle vzniklé obtíže s rychlým zhoršováním příznaků nebo o náhlé zhoršení dlouhodobého (chronického) onemocnění.
„Mezi časté příklady patří bolest na hrudi, dušnost, poruchy vědomí, nezvyklá či velmi intenzivní bolest hlavy nereagující na volně prodejná analgetika, příznaky mrtvice, stejně jako závažné úrazy, zejména pokud jsou doprovázeny výrazným krvácením,“ popsal mluvčí pražské ZZS Karel Kirs.
