„Překvapuje mě to po lidské stránce, ale bohužel mě to nepřekvapuje z hlediska profesního,“ říká o případu Francouzky Gisèle Pélicot, kterou její manžel omamoval léky a nechával znásilňovat, psycholožka Ludmila Čírtková. Podle ní kauza otevřela důležité téma – tedy že se většina znásilnění děje v blízkých vztazích. „Strhává to pozornost na něco, co si lidé myslí, že existuje výjimečně,“ dodává.
Ludmila Čírtková – Spotlight Aktuálně.cz. | Video: Tým Spotlight
Francouzská justice soudí 51 mužů podezřelých z opakovaného znásilňování dnes dvaasedmdesátileté ženy. Hlavním obžalovaným je muž, který svou manželku podle policie několik let zdrogovanou znásilňoval, nabízel ke znásilnění dalším a celé to natáčel. Žena o tom neměla tušení, dnes však svůj případ popisuje ve veřejném procesu. Podle forenzní psycholožky a soudní znalkyně jde o mimořádný případ, a proto je mimořádná i reakce oběti.
„Mluvíme o takzvané terapii spravedlností. Aby se trauma, ke kterému vede sexualizované násilí, mohlo začít léčit, tak někdy musí oběti promluvit,“ vysvětluje expertka a vyzdvihuje, jak se díky odvaze francouzské přeživší opět více hovoří o tom, že znásilnění rozhodně není věc, která se děje jen v temných ulicích. „Minimálně 80 procent tvoří právě vztahová znásilnění, to znamená znásilnění v nějakých vztazích a velmi často v blízkých vztazích,“ popisuje Čírtková (rozhovor vznikl před rozsudkem v kauze Cimický – pozn. red.).
Ačkoliv jsou většinovými oběťmi znásilnění ženy, stále častěji se soudní znalkyně setkává i se znásilněním mužů. „U nich je dokonce výskyt posttraumatické stresové poruchy u znásilnění o 13 až 15 procent vyšší než u žen,“ vypočítává forenzní psycholožka.
Expertka v rozhovoru se Světlanou Witowskou mluví také o tom, jak na naši psychiku dopadá tzv. true crime žánr i z čeho vychází fascinace lidí některými zločinci. Na případu sériového vraha z Rakouska Jacka Unterwegera dokládá, jak někdy takoví lidé zvládají snadno manipulovat veřejností.
„Získal označení ‚popová hvězda‘ mezi psychopaty. Nejdřív byl odsouzený za vraždu, ve čtyřiceti letech vyšel na svobodu a za tři roky za sebou zanechal jedenáct obětí,“ popisuje Čírtková případ člověka, kterému z výkonu trestu pomohla petice veřejnosti. Stal se dokonce krimi reportérem, zatímco páchal další zločiny.
