Největší opoziční hnutí se opřelo do vlády kvůli spornému návrhu zákona, který by umožnil zabavovat majetek, u něhož není jisté, zda nepochází z trestné činnosti. Materiál letos poslalo do připomínkového řízení ministerstvo spravedlnosti ještě před vypuknutím bitcoinové kauzy, jež nakonec srazila vaz ministrovi Pavlu Blažkovi. Podle expertů jde o porušení presumpce neviny.
Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti se u značné části zajištěného majetku nepodaří prokázat jeho nelegální původ. Následně se proto musí vracet, „ačkoli silné podezření o protiprávnosti jeho původu přetrvává“, vysvětluje úřad v důvodové zprávě k návrhu zákona o odčerpání majetku protiprávního původu.
Resort spravedlnosti tvrdí, že vláda o vypracování zákona rozhodla už v roce 2023, a to v rámci zapracování směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymáhání a konfiskaci majetku, která přináší takzvaný koncept odčerpání nevysvětlitelného bohatství.
Hnutí ANO coby pravděpodobný vítěz příštích voleb, který bude sestavovat vládu, připouští, že směrnici Česko bude muset převzít.
„Takovéto návrhy z mého pohledu bohužel zapadají do současného ideologického nastaveni Bruselu,“ poznamenal místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Radek Vondráček. „Evropskou směrnici je potřeba implementovat v minimální míře, a ne takto,“ dodal Vondráček.
„Bohužel tam vidím neřešitelně vysoké riziko, že by se celý systém ‚utrhl ze řetězu‘. Je skoro nepředstavitelné, aby se řešení hledalo v souvislosti s trestně právními sankcemi nebo jakkoli v rámci trestního řízení,“ míní Vondráček.
„To by byl opravdu zlom a porušení principu trestního řádu. Ale především zásah do ústavně silně chráněného práva vlastnického,“ uzavírá s tím, že aktuálně má k materiálu málo informací.
Blažkův paradox
„Majetek, který sice je s vysokou mírou pravděpodobnosti protiprávního (trestního) původu – avšak nelze nade vší důvodnou pochybnost prokázat jeho původ z konkrétního trestného činu – není možné stávajícími trestněprávními sankcemi odčerpat, nedojde-li k odsouzení pachatele trestného činu, pro který se trestní řízení vede,“ vysvětluje ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k návrhu nového zákona.
Jak vyplývá z veřejně dostupných dat, v roce 2023 stát zajistil majetek v hodnotě necelých devět miliard korun. Z toho se nakonec podařilo definitivně zabavit jen něco málo přes šest miliard. U zbytku se nepodařilo prokázat, že pochází z trestné činnosti.
Jde o paradoxní situaci. Pavel Blažek (ODS) ještě coby ministr spravedlnosti (demisi podal na konci května) navrhl na začátku letošního roku zákon, k jehož sepsání vedla podle něj jednoznačná motivace – dosavadní neschopnost státu prokazovat nelegální původ majetku. Přitom jen o čtyři měsíce později mu politickou kariéru přestřihla takzvaná bitcoinová kauza, která s neschopností státu prokázat nelegální původ majetku souvisí.
Záleží na soudu
Podle návrhu má o zabavení majetku i nadále rozhodovat soud. „Navrhovaný zákon ovšem nevyžaduje, aby byl bez důvodných pochybností prokázán původ majetku z trestné činnosti,“ vysvětluje advokátka Zuzana Brečková Lovíšková z advokátní kanceláře Endors.
„Namísto standardu ‚nade vší pochybnost‘ zavádí návrh nižší důkazní standard v podobě ‚soud má za to, že majetek je protiprávního původu‘,“ pokračuje advokátka.
Zjednodušeně řečeno: i „pouhý“ podezřelý by nakonec mohl o majetek přijít. Aniž by byl soudem uznán vinným.
Překročení Rubikonu
Někteří advokáti, s nimiž Aktuálně.cz nový návrh konzultovalo a kteří si přáli zůstat v anonymitě, mluví o překročení pověstného Rubikonu. Varují, že pokud by zákon v této podobě prošel, mohlo by dojít k fatálním škodám, kdy by stát začal zabavovat lidem majetek, aniž by dostatečně prokázal, že k němu přišli nelegálně.
Na rizika návrhu zákona otevřeně upozorňuje například soudce Jiří Říha, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu. Varuje, že návrh porušuje hned několik pilířů, na kterých stojí celý trestní řád.
„Jde zejména o zásadu tzv. materiální pravdy, tedy zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností, neboť ta má být navrženou úpravou prolomena. Dále jde o princip presumpce neviny,“ vysvětluje do značné míry složitou právní problematiku Říha.
Konec presumpce neviny?
Znění návrhu dle Říhy prolamuje i další dosud neporušitelný princip. Ten říká, že v případě pochybnosti má soud vždy rozhodnout ve prospěch dotyčného – z latiny ono známé „in dubio pro reo“. „V pochybnostech ve prospěch obviněného.“
„Právě nezjištění trestného činu má být zřejmě důvodem pro zahájení trestního řízení,“ popisuje soudce Říha dle něj zřejmý paradox obsažený v navrhované normě.
Proti Blažkem podanému návrhu zákona se postavilo několik jeho (tehdy ještě) vládních kolegů. „Máme pochybnosti o souladu tohoto materiálu s ústavou a Listinou základních práv a svobod, neboť zásadním způsobem narušuje ochranu práva na vlastnictví majetku,“ napsalo například ministerstvo financí.
Právo na spravedlivý proces
Úřad šéfa státní kasy a Blažkova spolustraníka Zbyňka Stanjury varuje i před dalšími částmi zákona. „Považujeme za velmi problematické, aby samotné vložení majetku do podílového fondu bylo považováno za jednání nasvědčující protiprávnímu původu majetku a bylo perzekvováno. Jedná se o neopodstatněný zásah do volného nakládání s majetkem a perzekvování již samotného převodu,“ napsali do připomínek Stanjurovi lidé.
Nejvyšší státní zastupitelství v připomínkovém řízení k návrhu zákona uvedlo, že „jednoznačně podporuje legislativní záměr rozšířit možnosti konfiskací majetku protiprávního původu“. Je prý ale „nuceno zaujmout poměrně výrazně kritický postoj k předloženému návrhu zákona“.
Zjednodušeně řečeno, úřad šéfžalobců naráží na fakt, že pokud bude stačit pouhé podezření, „bude velmi těžké zajistit, aby nedošlo k ohrožení práva na spravedlivý proces“.
Nejvyšší státní zastupitelství zmiňuje ve svých připomínkách praxi z jiných unijních států. Sice je nejmenuje, ale poukazuje na to, že nástroje k zabavení potenciálně nelegálního majetku jsou v některých zemích už zavedené. „V zásadě všechny se v rámci aplikační praxe potýkají s řadou problémů a některé se dokonce reálně neaplikují vůbec,“ namítá úřad v dokumentu z letošního roku, pod kterým je podepsán ještě tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Několik úřadů napadlo i část návrhu zákona, ve které se píše, že k podezření na nelegální původ postačí i pouhý fakt, že se majitel pohybuje v kriminálním prostředí. Co to konkrétně znamená, už ale v zákoně uvedeno není. Ministerstvo vnitra napsalo, že pojem „pohybuje se v kriminálním prostředí“ je vágní a zdůraznilo, že se musí upřesnit, o co jde.
Decroix místo Blažka
Od 10. června vede ministerstvo spravedlnosti Blažkova stranická kolegyně Eva Decroix. Na dotaz Aktuálně.cz, zda zákon v navrhované podobě nepřináší rizika v podobě zabavování majetku, u kterého by nebylo jisté, že pochází z trestné činnosti, úřad odvětil, že to v tuto chvíli nebude detailněji komentovat.
„Předložení tohoto návrhu vládě se v aktuálním plánu legislativních prací vlády předpokládá v říjnu tohoto roku, aktuálně probíhá zapracování připomínek. Více k tomu v tuto chvíli sdělit nelze,“ uvedl mluvčí ministerstva Michal Pleskot.
K poslancům se tedy návrh zákona dostane až v příštím volebním období. Evropskou směrnici, kterou zákon odráží a na niž se ministerstvo odvolává, nicméně musí Česko zapracovat do listopadu 2026.
„Riziko, že zejména v případech, kdy nebude existovat dostatek přesvědčivých důkazů o protiprávním původu odčerpávaného majetku, bude docházet k neodůvodněným zásahům do práv jednotlivců, je reálné,“ komentuje advokátka Zuzana Brečková Lovíšková z advokátní kanceláře Endors.
Aktuálně.cz se s žádostí o vyjádření obrátilo i na exministra spravedlnosti Blažka, ten však na telefonáty nereagoval a neodpovídal ani na SMS zprávy.
