Indie zažívá vlnu protestů a zatýkání kvůli plánu vlády upravit dohled nad darovaným muslimským majetkem a dosadit do správních rad nemuslimy. Změnu zákona odsouhlasila začátkem dubna dolní komora parlamentu. Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího tvrdí, že chce zabránit korupci a údajnému „pozemkovému džihádu“. Muslimové se obávají sporů, zabavování a demolice nemovitostí.
Dobročinná islámská nadace vakf má v Indii velmi dlouhou tradici. Vzniká tak, že jí dárce věnuje majetek pro náboženské účely. Řada těchto nemovitostí poté slouží jako mešity, semináře, hřbitovy nebo sirotčince. Vakfám v Indii patří 872 tisíc nemovitostí za přibližně 14,22 miliard dolarů (přes 946 miliard korun).
„Vakfy nejsou specificky indická záležitost, ale týkají se většiny muslimských zemí, tam ta historie sahá možná až k (proroku) Mohamedovi nebo do století krátce po něm. Jedná se o majetek, který může být hmotný, ale i nehmotný, a je určený na náboženské charitativní účely,“ vysvětluje indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy.
Sporný dodatek mění zákon z roku 1995, který stanovil pravidla pro nadace vakf, včetně zřízení správních rad, jež na majetek vakfy dohlížely. Vládnoucí strana teď chce změnit složeních těchto orgánů. „(Nemuslimští) členové budou dohlížet na to, zda správa probíhá podle zákona, nebo ne, a zda jsou dary využívány k tomu, k čemu byly určeny,“ řekl indický ministr vnitra Amit Šáh.
Návrh po odsouhlasení parlamentem poputuje k prezidentce Draupadí Murmúové, po jejímž podpisu začne novela platit. O dodatku zákona se mezi zákonodárci vedly vášnivé diskuse, zmiňuje BBC s tím, že pro dodatek nakonec zvedlo ruku 288 členů dolní komory, 232 jich bylo proti.
Chybějící dokumenty
Mezi nejkontroverznější body legislativy patří například pravidla týkající se vlastnictví historických mešit nebo hřbitovů, protože o jejich darování často neexistuje úřední doklad, píše agentura AP.
Návrh zákona podle BBC umožní soudní zásah v případě možných sporů, což nahrazuje dřívější systém, kdy byla rozhodnutí tribunálů vakf považována za konečná. Sporná půda bude považována za vládní majetek, upozorňuje web The Middle East Eye (MEE). Hřbitovy tak může teoreticky zabavit stát.
Vlivná indická muslimská komentátorka Rana Ayyubová varovala, že návrh zákona „neútočí pouze na (muslimy) během jejich života, ale nyní ohrožuje jejich místo posledního odpočinku po smrti“. „Jako by nestačilo je brutalizovat, dokud jsou naživu, chcete jim odebrat prostory, které jim byly poskytnuty pro jejich spočinutí,“ opřela se do vlády.
Dodatek by se mohl dotknout i mešit stojících na pozemcích, které nadace drží několik staletí. Správní rady by také nově měly žádat o souhlas s převodem jednoho z okresních úředníků, který by takové nároky potvrdil.
Proti korupci a „pozemkovému džihádu“
Kabinet argumentuje bojem proti korupci a špatnému hospodaření. Chce prý systém vakf modernizovat, učinit transparentnější a zamezit právním mezerám. „Současná nacionalistická vláda pod vedením Módího BJP by ráda dohlížela na majetek, který není moc kontrolovatelný. Kabinet se snaží kontrolovat ekonomické toky v rámci muslimské komunity,“ podotkl Štipl.
Řada politiků z vládnoucí BJP představila nový zákon jako obranu proti údajnému „pozemkovému džihádu“, konspirační teorii, jež tvrdí, že indičtí muslimové používají tyto nadace k tomu, aby se pokusili ovládnout zemi, upozornil MEE. „Nedovolíme druhé rozdělení (státu) ve jménu pozemkového džihádu. Indie potřebuje osvobození od strachu z představenstva vakf,“ prohlásil podle MEE během parlamentní debaty poslanec BJP Anurag Thakur.
Premiér Módí označil schválení zákona za „přelomový okamžik v našem společném úsilí o sociálně-ekonomickou spravedlnost, transparentnost a inkluzivní růst“. Změny podle něj pomohou „zejména těm, kteří dlouho zůstali na okraji, takže jim byl odepřen hlas i příležitost“.
Obavy z konfiskace
Odpůrci změn mluví o diskriminaci. Podle nich hrozí, že se budou pošlapávat práva muslimské menšiny v zemi a konfiskovat historické mešity s dalším majetkem. „Novela zákona je zbraní, jejímž cílem je umenšovat muslimy a uzurpovat si jejich osobní zákony a vlastnická práva,“ uvedl lídr hlavní opoziční strany Indický národní kongres Ráhul Gándhí, podle nějž se zákon v budoucnu může rozšířit i na další menšiny.
Kritici považují návrh za protiústavní. „Indičtí muslimové neradi vidí, že se jim do toho někdo montuje v tom smyslu, že to považují za své náboženské právo. I když jsou součástí jednoho státu spolu s ostatními obyvateli, tak si jedou, pokud jde o občanské právo, podle vlastního zákoníku. Řídí se muslimským právem a otázka vakf do občanského práva spadá,“ řekl Štipl. Připomněl, že indická ústava z roku 1950 dává muslimům právo uznávat vlastní víru.
Odpůrci se již kvůli změnám správy vakf obrátili na nejvyšší soud. Celoindická muslimská rada pro osobní právo slíbila, že povede národní hnutí proti nové legislativě.
Nepokoje v Západním Bengálsku
Protesty kvůli změnám jsou masivní hlavně ve státech, kde je muslimská menšina výrazně zastoupena. „První ministryně státu Západní Bengálsko Mamata Banerdžíová už avizovala, že nebude zákon implementovat. Je to politička, která je poměrně přísně proti současné vládě,“ konstatoval Štipl.
Podle policie Západního Bengálska zemřeli v pátek večer tři lidí kvůli davovému násilí spojeném s demonstracemi proti zásahu do správy vakf. Lidé házeli kameny na bezpečnostní složky a blokovali silnice. Zapáleno bylo i několik automobilů. Celkem už policie zatkla v souvislosti s protesty na 150 lidí, píše server Times of India. Protesty proti násilnostem v reakci uspořádali i příznivci BJP.
Soud v Kalkatě už dříve nařídil zásah centrální vlády a do Bengálska zamířily na pomoc polici polovojenské pohraniční bezpečnostní síly.
Vůdce opozice v tomto indickém státě Suvendu Adhikari (BJP) obvinil o víkendu vládnoucí Trinamoolský kongres z „politiky usmiřování“, která přispěla k radikalizaci. Na čtyři sta hinduistů ve městě Muršidábád podle něj muselo opustit své domovy kvůli rostoucímu napětí mezi náboženskými komunitami. Podle pondělního vyjádření policie se už obyvatelé začali vracet, píše server India Today.
Banerdžíová obvinila „některé politické strany“ z pokusu zneužít náboženské sentimenty k politickému zisku. v posledních dnech vyzvala ke klidu a zdůraznila, že nová legislativa v jejím státě s 25 miliony muslimů platit nezačne. Politička, která vede Trinamoolský kongres, apelovala na své voliče, aby se „nezapojovali do žádného nepobožného chování ve jménu víry“, a slíbila právní kroky proti účastníkům nepokojů, uvádí al-Džazíra.
Úřady v severoindickém státě Uttarpradéš vydaly oznámení pro muslimské politické a náboženské vůdce, kteří jsou obviněni z „porušování míru“, v němž po nich požadují zaplacení dluhopisů v hodnotě milionu až deseti milionů rupií (256 893 až 2,57 milionu korun), uvádí MEE s odkazem na server The Wire.
Podle policie byla upozornění vydána asi třem stovkám lidí. Je mezi nimi i správce místní mešity, jenž měl na sobě spolu s dalšími osobami během tichého protestu údajně černé stuhy.
Dlouhodobé náboženské pnutí
Náboženská polarizace v Indii poslední dekádu sílí. Módí je dlouhodobě kritiky a indickou veřejností obviňován z diskriminace muslimů, kteří v nejlidnatější zemi světa tvoří čtrnáct procent populace. „Muslimská komunita se cítí ohrožená od nástupu Módího vlády k moci před jedenácti lety, nejde ale jen o ně, ale i o křesťany, kterých je ovšem méně a nejsou tolik slyšet,“ upozornil Štipl.
Prohinduistická vláda, jež zůstává u moci od roku 2014, měla v programu změny kolem správy vakf delší dobu. Podle Štipla vládní dohled nad islámskými nadacemi skutečně může přinést „větší šikanu“, obavy náboženské menšiny tak považuje za oprávněné.
Změn dotýkajících se muslimů je přitom víc. „Kromě toho je to odejmutí (zvláštního) statusu Kašmíru, což se již stalo. Dále se dá očekávat vytvoření jednotného občanského zákoníku. Neexistence něčeho takového je opravdu problém od padesátých let,“ poznamenal k vládním plánům Štipl.
Chrám, či mešita?
Rozepře se týkají také náboženských staveb. Radikální hinduistické skupiny si činí nárok na několik mešit po celé Indii a tvrdí, že jsou postaveny na ruinách významných hinduistických chrámů.
Loni byl otevřen v severoindickém městě Ajódhja Rámův chrám. „V roce 1992 tam stála mešita a dav fanatických hinduistů ji rozebral. Pak se dekády vedl spor, zda tam má být znovu postavena, nebo spíše chrám. A vláda BJP ho tam postavila. Těmito symbolickými akty se prosazuje prohinduistická agenda, která je na úkor občanských práv a zájmů muslimů,“ poznamenal Štipl.
Kontroverzních náboženských míst v zemi je přitom víc. „Teď se řeší význam (místa) v hinduistickém městě Váranasí, kde také několik staletí stojí muslimská stavba a v těsném sousedství je hinduistický chrám. Dvacet čtyři hodin denně už řadu let tam hlídkuje policie, aby tam nedošlo ke konfliktům,“ uvedl indolog.
Další problémové místo je ve městě Sambhal ve státě Uttarpradéš, kde stojí menší mešita. „Najednou se ukázalo, že pod zemí je šivaistický lingam, antropomorfní zpodobnění Šivy. Otázka je, zda ho tam někdo přinesl. Už to vedlo k násilí mezi komunitami,“ konstatoval Štipl.
