Mezi hlavn argumenty, kter rozporuj primrn pinu poslednho hromadnho vymrn v djinch na planety, pat v tomto ppad poukzn na dajn nulov dopad na rostlinstvo t doby. Rostlinn druhy z konce kdy mly a na drobn vjimky pestt vechny efekty vymrn takka bez problm a znatelnch ztrt druhov biodiverzity. Pokud by rostliny, by ponkud odolnj vi plon likvidaci ne velc ivoichov, ustly vymrn takka bez problm, pak by se nejsp nemohlo jednat o tak dramatickou udlost, jak je vykreslovna zastnci katastrofickho rzu.
Jak ovem ukazuj posledn peliv vzkumy ze Severn i Jin Ameriky, realita je v tomto ppad zcela odlin. Ve skutenosti in ztrty druhov rozmanitosti rostlin na pomez kdy a paleognu na zkoumanch lokalitch asto pes 50 procent. To naopak jasn ukazuje, e se muselo jednat o vysoce dramatickou, ve sv povaze znan katastrofickou udlost, a to nejsp v globlnm rozpt. V loskm roce publikovala trojice vdc vsledky vzkumu fosiln flry z americk Montany i argentinsk Patagonie a vrazn zmnila n pohled na vymrn rostlin ped 66 miliony let.
Vedouc prce, kterm je profesor geologickch vd Peter Wilf z Pensylvnsk sttn univerzity, sm shrnuje zskan poznatky takto: V dosud vydan literatue je trendem tvrdit, e vymrn bylo zl pro dinosaury a mosk ivoichy, ale pro rostliny to bylo v podku, jeliko vechny hlavn skupiny peily. N vzkum vak tomuto tvrzen odporuje, protoe kamkoliv jsme se podvali, tam byla vce ne polovina (rostlinnch) druh vyhynul.
V minulosti byly veker vzkumy vymrn rostlin na konci kdy limitovny malm a zempisn omezenm vzorkem, kter pochzel prakticky vlun z nkolika lokalit na zem Spojench stt americkch.
Nov vak autoi studie pracovali s rozshlejmi vzorky ze vzdlench zem jihoamerick Kolumbie a Argentiny i novch lokalit na zem Spojench stt americkch (ve sttech severn Dakota, Colorado a Nov Mexiko). Wilf dodv, e o vymrnch v dvn geologick minulosti nm nic neprozrad ani rozdly v DNA ijcch druh rostlin a nezbytn je tedy rozshl vzorek fosili z doby krtce ped a krtce po katastrof. A na kad z novch lokalit inila druhov ztrta vce ne 50 % rostlinnch taxon.
Zkamenl list rostliny pojmenovan Bisonia niemii. Tento druh, velmi hojn v sedimentech souvrstv Hell Creek, patrn spad do du vavnotvarch (Laurales) a mon pmo vavnovitch (Lauraceae). Asi 1,5 a 2 metry vysok rostlina byla charakteristick svmi irokmi, lalonatmi listy. Patila k fle nejpozdnj kdy, kterou tce zashly nsledky impaktu planetky ped 66 miliony let.
Tak velk procento pitom neme bt zamtnuto jako mon omyl nebo statistick chyba, jedn se o jasn dkaz toho, e ani rostliny nezstaly pi kataklyzmatu na konci kdy ueteny. Rostliny pitom zahrnovaly nesrovnateln vt poet druh i jedinc ne dinosaui a jin ivoichov vyhubit celou skupinu rostlin je mnohem t잚 ne v ppad velkch ivoich, jako jsou dinosaui a ptakojeti.
Pesto k tomu vak ped 66 miliony let dolo a ohromnou ztrtu rostlinnch druh nsledovalo mnostv evolunch udlost, kter pisply k vytvoen podoby prodnho svta, jak ho dnes znme. Mimo jin katastrofa na konci kdy uspila nstup dominance krytosemennch rostlin a vytvoila i modern podobu tropickch detnch prales s jejich ohromujc biodiverzitou.
Hromadn vymrn vak nepedstavuj jen druhovou ztrtu mnoha skupin organism zrove tak nevratn mn celkovou podobu, sloen a funknost ekosystm. A tyto zmny jsou pozorovateln i na zkoumanch lokalitch, vzdlench od sebe i tisce kilometr. Zajmav (i kdy zrove zcela logick) je, e dopad planetky se projevil rzn na rznch lokalitch, prbh katastrofy se podle jejich umstn znan liil. Ve he pitom byly faktory, jako je vzdlenost od impaktu nebo schopnost odolvat temnot a chladu, kter pinesla nsledn impaktn zima.
Podle Wilfa bylo hlavnm vinkem vymrn rostlin pedevm zmnn drastick snen teploty po dopadu, kter se projevilo obzvl drtiv v tropickch oblastech. V nkterch ohledech je vymrn na konci kdy porovnateln i s aktulnm vymrnm, zavinnm lidskou civilizac, ale to u ns nyn nezajm.
Globln temnota
Vimnme si jet jednoho novho vzkumu, kter sice nijak nesouvis s pedchozm, jeho vvody vak dobe dopluj zjitn Petera Wilfa a jeho dvou kolegy. Jedn se o vzkum, kter sice zatm nebyl publikovn, ale na konci roku 2021 byl prezentovn na mtinku Americk geofyzikln unie v New Orleans. Vsledky zajmavho experimentu zde pedstavil geolog Peter Roopnarine z Kalifornsk akademie vd.
Podle vzkumu jeho tmu mohl bt hlavn pinou vymrn faktor, kter navrhovali ji otec a syn Alvarezovi v roce 1980 dlouhodob globln temnota. Spolu s okamitmi efekty dopadu, jako byla extrmn siln rzov vlna, infraerven radiace nebo mohutn tsunami a zemtesen, ml dal rnu pro tehdej biotu pedstavovat i nkolikamsn, a nkolik let trvajc mrz. Tato tzv. impaktn zima mohla snit prmrnou teplotu pi povrchu dov a o destky stup Celsia, odhady in asi 25 a 40 C.
To samo o sob pedstavovalo dsivou katastrofu pro drtivou vtinu tehdejch druh, pesto ani mrz nemusel bt tou posledn ranou z milosti pro dinosaury a mnoh jejich souasnky. Podle Roopnarineho byla nejvtm zabijkem tma, vyvolan pedevm hustmi vrstvami popela a dalch steek vytvoench celosvtovmi pory vegetace po dopadu planetky. Shoen velkho procenta celosvtov rostlinn biomasy je ji velmi dobe doloeno fosilnm zznamem, dosud jsme vak nevdli, jak dlouho mohl efekt zastnn oblohy trvat.
Do atmosfry bylo vymrtno velk mnostv prachu, steek hornin a kapnek kyseliny srov, kter samy o sob dokzaly znateln snit psun slunenho svitu (snad i o vc ne 50 %) v globlnm rozsahu. Jet vznamnj byl ovem ohromn objem saz z celosvtovch por, jeho koncentrace v atmosfe mohla bt podle vpot dostaten velk na to, aby skuten znemonila na mnoha mstech prbh fotosyntzy.
Takzvan rozhran K-Pg (kda-paleogn), tedy geologick hranice mezi druhohorn a tetihorn rou, na snmku z americkho Colorada. Je dobe viditeln dky tmav a ern tenk vrstv s vysokou koncentrac jinak vzcnho prvku iridia. Na snmku je jet zdraznna blou sekou.
Podle vdc byla koncentrace saz v atmosfe v prvnch tdnech a mscch po dopadu dostaten velk na to, aby psun slunenho svtla skuten klesl pod kritickou hranici. Tm rekonstruoval malou st ekosystmu souvrstv Hell Creek, piem vyuil znalosti o zhruba tech stech znmch druh rostlin z tto dobe znm a podrobn prozkouman geologick formace. Rostliny pbuzn fosilnm druhm ze souvrstv Hell Creek pak vystavili podmnkm simulovan temnoty, modelovan pro katastrofu na konci kdy. Rostlinn spoleenstva byla vystavena podmnkm snenho psunu svtla po dobu 100 a 700 dn a bylo sledovno, jak se s asem zved mra vymrn u jednotlivch druh i celho spoleenstva.
Kritickou sledovanou hodnotou byla mra 73,3 % druh, stanoven vzkumnky pro vymrn ped 66 miliony let. Podle zskanch vsledk se rostlinn komunita v ekosystmech souvrstv Hell Creek mohla z temnoty vzpamatovat jet po 150 dnech, tedy piblin pti mscch. Po zhruba 200 dnech vak doshl tlak na spoleenstv kritick hodnoty, a zatmco nkter druhy nenvratn vyhynuly, dolo tak k posunu dominance druhov skladby.
Mra vymrn vak drasticky vzrostla a v intervalu mezi 650 a 700 dny (zhruba 21 a 23 msc), kdy se dostvme na podobn hodnoty ztrt druhov diverzity jako pi vymrn na konci kdy (65 a 81 %). Z toho meme opatrn vyvozovat, e obdob temnoty v ekosystmech dnenho stedozpadu Severn Ameriky trvalo a 2 roky.
Tyto podmnky se samozejm mohly vrazn liit na jinch mstech svta, v ekosystmech slavnho severoamerickho souvrstv vak lze podobn dlouh obdob impaktn tmy pedpokldat. Podle Roopnarineho pak po nvratu podmnek k ped-impaktnmu stavu trvalo asi dalch 40 let, ne se alespo rostlinn spoleenstva mohla zat pomalu obnovovat.] Mme tu tedy dal dkazy o drastick povaze vymrn na konci kdy. D se pedpokldat, e do budoucna zjistme o tto fascinujc a dsiv dob jet vc podrobnch informac.
lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi vetn bohatho odkazovho rejstku najdete zde.
