Komerční prezentace Aktual.: 22.07.2025 14:50
Gaza – V důsledku podvýživy a hladovění zemřelo v uplynulých třech dnech v Pásmu Gazy 21 dětí. Dnes to podle agentury AFP uvedl ředitel nemocnice Šífa ve městě Gaza Muhammad Abú Salmíja. Od začátku války v Pásmu Gazy v důsledku hladovění zemřelo nejméně 101 lidí, včetně 80 dětí. Dnes to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tamní ministerstvo zdravotnictví.
Úmrtí 21 dětí v uplynulých 72 hodinách zaznamenaly nemocnice Šífa v Gaze, Nemocnice mučedníků od Al-Aksá ve městě Dajr Balah a Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis, uvedl Muhammad Abú Salmíja.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy trpí podvýživou v pásmu přibližně 600.000 lidí, včetně nejméně 60.000 těhotných žen, napsala dnes agentura Reuters.
Izrael od 2. března zavedl blokádu jakýchkoliv dodávek do pásma, kterou částečně uvolnil až na konci května po kritice a nátlaku mezinárodního společenství a opakovaných varováních mezinárodních organizací ohledně již existující akutní podvýživy a hrozícího hladomoru v Pásmu Gazy. Dne 26. května zahájila v pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi.
OSN a mezinárodní humanitární organizace upozorňují, že mechanismus zavedený GHF je neefektivní, porušuje humanitární principy a umožňuje Izraeli používat jídlo jako zbraň. V posledních týdnech jsou pravidelně hlášeny případy střelby či palby z granátometů u center GHF ze strany izraelských jednotek, při nichž byly zabity už stovky Palestinců.
Humanitární situaci v Pásmu Gazy a Izraelem prosazovaný systém distribuce humanitární pomoci dnes kritizovali britský ministr zahraničí David Lammy, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či římskokatolický kardinál Pierbattista Pizzaballa z Latinského patriarchátu jeruzalémského.
Humanitární situace v Gaze je morálně nepřijatelná, řekl kardinál Pizzaballa
Humanitární situace v Pásmu Gazy je morálně nepřijatelná a neopodstatněná. Dnes to podle agentury AFP řekl římskokatolický kardinál Pierbattista Pizzaballa z Latinského patriarchátu jeruzalémského. Britský ministr zahraničí David Lammy stanici BBC řekl, že je situací v pásmu zděšen a znechucen. Podle úřadu OSN bylo v pásmu při čekání na rozdělování humanitární pomoci zabito už více než 1000 Palestinců. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila zabíjení civilistů za neospravedlnitelné.
„Viděli jsme muže, kteří na přímém slunci celé hodiny čekali v naději, že dostanou obyčejné jídlo,“ řekl Pizzaballa na tiskové konferenci po návratu z Pásma Gazy. Církev a celé křesťanské společenství podle něj tyto lidi nikdy neopustí.
Minulý týden ve čtvrtek izraelská armáda zasáhla kostel Svaté rodiny, jediný katolický kostel v Pásmu Gazy, a zabila tři lidi. Později uvedla, že kostel nedopatřením zasáhly úlomky střely vypálené jejími jednotkami. „Nejsme experti na vojenské operace. Možná to byl omyl, nevíme, protože když neustále všechno bombardujete …,“ ukončil podle serveru The Times of Israel kardinál větu pokrčením ramen.
„Opětovně jsem mluvila s (izraelským ministrem zahraničí) Gideonem Saarem, abych mu připomněla naši úmluvu o přísunu humanitární pomoci, a dala jsem jasně najevo, že izraelská armáda musí přestat zabíjet lidi u distribučních center (pomoci),“ napsala dnes Kallasová na sociální síti X. Kallasová 10. července uvedla, že Evropská unie dosáhla dohody s Izraelem ohledně zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy.
„Cítím se stejně jako britská veřejnost: zděšen, znechucen,“ odpověděl ministr Lammy na otázku BBC, jaké má pocity při pohledu na záběry z Pásma Gazy. „Nejsou to slova, která obvykle používá ministr zahraničí, který se snaží být diplomatický. Ale když vidíte děti, které natahují ruku pro jídlo, a vidíte je zastřelené a zabité tak, jak jsme to viděli v posledních dnech, tak to Británie musí říct nahlas,“ dodal.
V pondělí Británie a další západní země vydaly společné prohlášení, v němž vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a kritizovaly současný způsob distribuce humanitární pomoci, který je podle nich „nebezpečný, podněcuje nestabilitu a zbavuje obyvatele Pásma Gazy lidské důstojnosti“. Výzvu podepsalo 28 zemí, Česká republika mezi nimi není.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvádí, že počet lidí zabitých od 26. května v Pásmu Gazy v blízkosti distribučních center humanitární pomoci či kamionů s touto pomocí přesáhl 1000. Na konci května zahájila v pásmu činnost Humanitární nadace pro Gazu (GHF), která má podporu Spojených států a Izraele a která měla nahradit dosavadní systém distribuce humanitární pomoci prováděný agenturami OSN a jinými mezinárodními organizacemi. V posledních týdnech jsou pravidelně hlášeny případy střelby či palby z granátometů u center GHF ze strany izraelských jednotek, při nichž byly v minulosti zabity až desítky Palestinců.
Hladovění a vyčerpání se v Pásmu Gazy týká i lékařů a dalších zdravotníků, novinářů, humanitárních pracovníků, včetně zaměstnanců UNRWA. Dnes to podle agentury Reuters řekl šéf UNRWA Philippe Lazzarini. Mnozí z nich podle něj při výkonu svého povolání v důsledku hladu a únavy omdlévají.
Dnešní izraelské údery na tábor Šáti u města Gaza zabily nejméně 13 lidí a více než 50 jich zranily, uvedl mluvčí civilní obrany Mahmúd Basal. V uprchlickém táboře, v němž před nynější válkou žily desítky tisíc Palestinců, přežívají ve stanech a provizorních přístřešcích další tisíce lidí ze severu pásma vysídlených válkou. Podle Basala zahynuli dva lidé také ve městě Dajr Balah, do něhož v pondělí izraelská armáda poprvé od začátku války vstoupila v rámci rozšíření své pozemní vojenské operace.
Před vstupem do prvních čtvrtí Dajr Balahu vydala izraelská armáda výzvu obyvatelům k evakuaci. Podle odhadů Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) žilo v oblasti 50.000 až 80.000 lidí, včetně asi 30.000 nuceně vysídlených současnou válkou. Přibližně 88 procent území celého Pásma Gazy je podle OCHA vyznačeno izraelskou armádou jako zóny se zákazem vstupu nebo oblasti, na něž se vztahují příkazy k evakuaci, což vede ke koncentraci obyvatelstva na zbylém území.
V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 59.029 Palestinců, napsala agentura AFP s tím, že OSN tyto údaje považuje za spolehlivé.
