Ve Strakonicích se veřejnosti otevřela rozsáhlá expozice věnovaná legendární značce ČZ a dalším historickým vozidlům. Moto-Depo-Čezeta v bývalé přádelně ukrývá asi sto strojů, zájem návštěvníků je velký a majitelé chtějí letos sbírku rozšířit o druhé patro.
Mělo tady být už dávno, pochvalují si místní. Ve Strakonicích se otevřel prostor se sbírkou věnovanou primárně slavné motocyklové značce ČZ. Jednostopých strojů je tu přes sto. Početnou část tvoří dobře známá 175/501 či 502 přezdívaná „Prase“, k vidění jsou ale i další krásné a mnohdy vzácné motorky. Nadšenci ze spolku Čezeta Strakonice dali dohromady i úctyhodnou sbírku dobových materiálů, plakátů, článků a artefaktů přímo z bývalého závodu.
O expozici je takový zájem, že se letos rozšíří o další patro. Provozovatelé musí už pečlivě vybírat, co přijmou, když jim majitelé veteránů volají, jestli jim můžou půjčit do sbírky svůj stroj.
Loni v březnu to tu ale vypadalo jinak. Patro v bývalé přádelně naproti strakonickému hradu bylo plné harampádí, a protože zrovna tady se zpracovávala vlna, na stropech a především osvětlení byla mastná vrstva čehosi, co šlo těžce odklidit.
„Když jsem sem poprvé vešel, myslel jsem si, že tu všudypřítomnou mastnotu celou oškrábat, skoro sto rozbitých okenních tabulek zasklít a celé to vyčistit bude trvat nejmíň rok. Ale nakonec jsme to s pomocí přátel a rodin zvládli do půl roku a 7. září, přímo na výročí 105 let od výroby prvního motocyklu ČZ ve strakonické továrně, jsme mohli muzeum skutečně oficiálně otevřít,“ popisuje Pavel Brož, jeden ze čtveřice, která dostala před časem nápad vybudovat ve Strakonicích sbírku motocyklů.
Kde jinde by měla být plnohodnotná a rozsáhlá sbírka této značky než právě ve Strakonicích, kde „čezety“ vznikaly. A pojmenovali ji jednoduše, Moto-Depo-Čezeta.
Na zdejším hradě je sice možné navštívit stálou expozici ČZ, exponátů se sem ale kvůli prostoru vejde jen asi patnáct. To v přádelně je hala velká (s rozlohou 1000 m2) a na muzeum se prostor dokonale hodí. Tovární okna s malými tabulkami, pozůstatky někdejšího vybavení továrny Fezko… Vše ladí do industriálního stylu. Jen v zimě je tu poměrně chladno.
Ani to však zájemce neodradí a volají panu Brožovi co chvíli. Muzeum je možné si prohlédnout po telefonické dohodě. „A tak sem dojíždím prakticky skoro každý den. Jsem už v důchodu, loni na jaře jsem skončil s prací definitivně a věnuji se muzeu naplno a zdarma,“ popisuje s tím, že od září se sem přišlo podívat více než 3000 návštěvníků.
Největší radost Pavel Brož má, když se o muzeum zajímají mladí. „Ti totiž kolikrát už ani neví, že se tu ve Strakonicích ČZ vyráběly, a přitom závod skončil v roce 1997,“ dodává. Jak by prostor měl vypadat, dlouho řešili a jezdili se inspirovat jinam, především do Francie.
Jako kovaný „Strakoničák“ má ČZ v lásce, a tak tu má vystavených asi patnáct vlastních motocyklů. Jak už to u milovníků „čezety“ bývá, staré Jawy mu k srdci tolik nepřirostly. „Táta měl ČZ, já jsem od mlada jezdil na čezetách, jsme zkrátka ve Strakonicích, tak je tu měli všichni,“ říká veteranista.
Značku ČZ sběratelé vnímají jako stroje, které nejsou na rozdíl od Jaw tolik „lidové“, ale něčím unikátní, a především, jak připomíná i Pavel Brož, stojí za ní technický um. Vždyť tady se vyráběly ty nejdůležitější komponenty pro Jawy, tedy bloky motorů s převodovkami, brzdy a mnoho dalšího.
Čtveřice nadšenců-provozovatelů moto-depa je členy zdejšího veteranistického klubu. Základ pro sbírku byl tedy poměrně slušný už od nich samotných. Další stroje zapůjčili známí a dnes mají v expozici opačný problém. Zpočátku byli ochotní a brali ledacos, co jim někdo nabídl.
„Ale kvůli tomu se nám sbírka trochu rozmělňuje. Proto jsme teď hlavní místnost ponechali čistě motorkám ČZ, v druhé místnosti jsou motokola, které ČZ vyráběla, a to jak ta předválečná, tak moderní z porevolučního období, máme tu pár Jaw Pionýr, Simson, tu a tam nějaký Harley-Davidson, Indian, B.S.A, motorku Peugeot a další,“ ukazuje na exponáty. Dnes cítí, že tato „všehosměs“ by potřebovala trochu pročistit.
V plánu je letos vyklidit druhé patro nad tím stávajícím, kam by se přesunuly „ne-čezety“ a v původních prostorách by se tak mohly vystavit další stroje ze Strakonic.
Už to, co stihli nasbírat, ale fanouška do strakonické značky nadchne. Hned za vchodem návštěvníky zaujme ČZ kapotovaná tříkolka 175/505 se speciální nástavbou ve smetanovo-červeném provedení po renovaci. Kdo přesně stroj kdysi pořídil, sice současný majitel neví, ale i pan Brož si ještě pamatuje, když v jedné jezdil kdosi ve Strakonicích, a aby mu uvnitř nebyla zima, vyhříval si kabinu pomocí hořáku na propan-butanové lahvi.
Vedle stojí ČZ Prase tříkolka s korbou. Těch se podle dobových informací z továrny vyrobilo lehce přes 5000. Řada pokračuje dalšími ČZ Prase v různých provedeních, barvách a také stavu, krásný je kousek tzv. Hodinář se strojkem značky Prim v patině. Sbírku doplňuje samozřejmě i elektrické prase.
Expozice Moto-Depo-Čezeta rozhodně stojí za návštěvu. | Foto: Eva Srpová
Uprostřed místnosti se na praktikáblech shromáždila sbírka klasických černých ČZ z období těsně po válce, ovšem z předválečných komponent. Například 150 C, 250 Sport, 350 Tourist. Nejstarší kousek, 175 Speciál, je z roku 1937, stejně jako motokolo ČZ 98. Za zmínku strojí také řada ČZ 250 Trial, 175 Trail, ČZ 350 ze 70. let a samozřejmě výstava soutěžních motorek.
Je tu také k vidění proces výroby ČZ-Cagiva 125, když továrnou už po revoluci koupila italská firma, stojí tu poslední prototyp motorky, která už se do výroby nedostala. Dalším exponátem jsou tři motokáry, jenž poháněly motory ČZ z typu 125/516. Jedna z nich byla v roce 1984 čtvrtá na federálním mistrovství republiky.
Zkrátka, je tu co obdivovat a fanoušky ČZ musí těšit, že ve Strakonicích jí parta nadšenců bez vidiny zisku konečně dala dohromady expozici, jenž si značka rozhodně zaslouží.
