Mládež na Madagaskaru v posledních dnech vyšla do ulic protestovat proti výpadkům dodávek vody a elektřiny. Obyvatele ostrova dlouhodobě trápí chudoba, zatímco vlivní politici jsou naopak spojováni s různými úplatkářskými kauzami. Kořeny současných protestů sahají do dob prvního mandátu nynějšího prezidenta země. Čerstvé odvolání vlády tak příslušníkům generace Z, kteří tvoří většinu demonstrujících, nemusí stačit.
Na Madagaskaru to vře od minulého čtvrtka, kdy policie v Antananarivu použila gumové projektily a slzný plyn k rozehnání protivládních demonstrantů. Podle OSN zemřelo přes dvacet lidí, další stovky utrpěly zranění. Prezident Madagaskaru Andry Rajoelina v první reakci podle serveru France24 označil protesty za „destabilizační akty ve formě státního převratu“.
Demonstrace pokračovaly i o víkendu a v pondělí, kdy do ulic velkých měst vyrazily další tisíce lidí. Rajoelina krátce nato oznámil rozpuštění parlamentu a odvolal vládu. Nespokojeným obyvatelům navrhl spolupráci při hledání řešení výpadků proudu a nedostatku vody.
Mladým obyvatelům Madagaskaru došla trpělivost právě kvůli neustálým výpadkům dodávek elektřiny a vody, které znamenají pro domácnosti a podniky nutnost obejít se i déle než půl dne bez energií. „Výpadky proudu už nemůžeme snášet. Jsme nuceni se na obhajoby diplomových prací připravovat ve tmě,“ prohlásil třiadvacetiletý místní student.
Podle listu Le Monde je příčinou výpadků částečně klesající hladina vody ve vodních elektrárnách během období sucha, tou hlavní je nicméně špatné hospodaření. „Obojí (elektřinu i vodu) dodává společnost Jirama vlastněná státem. Ta má sama dlouhodobě velké finanční problémy – včetně korupce. V pátek odvolal prezident Rajoelina ministra pro energetiku, což je považováno za nedostatečný krok. Protestující žádají konec vlády i prezidenta,“ popsal pro web ČT24 zoolog a kameraman Jiří Bálek, který na Madagaskar jezdí třicet let a pravidelně spolupracuje s ČT.
Cíle protestující generace Z
Organizace Gen Z Madagaskar, jež protesty vede, se označuje za „mírumilovné občanské hnutí“. Během demonstrací ale došlo i k vyloupení a zapalování bank, rabování obchodů i domů provládních poslanců. „Možná byli frustrovaní. Možná byli posláni, aby rozbíjeli věci. Už tak jsou chudí a nemají nic. Takže si berou to málo, co vidí,“ řekl agentuře AFP jeden z mladých aktivistů, který si ze strachu z odvety přál zůstat v anonymitě.
Agentura AP podotkla, že protestující nesli černou vlajku s lebkou, překříženými kostmi a kloboukem, která byla symbolem násilných nepokojů v Nepálu, jež nedávno vedly k pádu tamního kabinetu.
„Studenti vedení generací Z mají heslo: Madagaskar zítřka je v našich rukou. Nebojte se promluvit. Je to skupina mladých Malgašů, která není závislá na žádné politické straně. Jejich cílem je podle jejich prohlášení upozorňovat na korupci a špatnosti páchané vládou, podporovat respektování svobody slova a vyjadřování, připomínat pravdu a spravedlnost a snažit se, aby příští generace mladých lidí zůstala věrná pravdě,“ uvedl Bálek.
Demonstranti žádají rovněž respektování svobody projevu. „Máme právo svobodně se vyjadřovat. Policisté jsou ozbrojeni, ale já se nebojím, protože hájíme svá nejzákladnější práva,“ prohlásil v sobotu podle Le Monde šestadvacetiletý výzkumník, který protesty vnímá jako pozitivní věc pro celou zemi. Žena stojící vedle tohoto demonstranta si zakrývala tvář rouškou a nesla ceduli s nápisem „Nezabíjejte lidi“.
Vlna rabování
Uklidnit situaci v zemi měl zákaz vycházení zavedený od soumraku do úsvitu kromě metropole i v několika provinčních městech jako Tamatave, Diego-Suarez a Majunga. Opatření však podle deníku Le Monde nedokázalo zabránit rabování.
Podle pozorovatelů se situace o víkendu vyhrotila a úřady nedokázaly zabránit organizovanému vykrádání nákupních center a průmyslových skladů. Kvůli případům vloupání do soukromých domů se obyvatelé začali organizovat a snažili se zajistit bezpečnost v sousedství na vlastní pěst.
Menší obchody varovaly před nedostatkem základního zboží. A problémy řeší rovněž banky, jež o víkendu zůstaly zavřené. Lidé ale vzali útokem bankomaty.
Velvyslanci Německa, Spojených států, Francie, Japonska, Spojeného království a Evropské unie v předchozích dnech vyzvali ke klidu a dialogu. Ve stejném duchu se vyjádřily rovněž Africká unie a Jihoafrické rozvojové společenství (SADC), regionální organizace, které v současnosti předsedá právě Madagaskar.
Všechny parlamentní skupiny v Národním shromáždění země – v němž až do pondělního rozpuštění prezidentem dominovala převážně vládnoucí koalice – vydaly už dříve společné prohlášení odsuzující použití násilí.
Protesty potlačené silou
Madagaskar je od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítán politickými a povolebními krizemi. Jednapadesátiletý bývalý diskžokej Rajoelina byl koncem roku 2023 znovuzvolen na druhé funkční období v řadě v hlasování, které bojkotovala opozice a zúčastnila se ho méně než polovina registrovaných voličů.
Ostrovním státem v Indickém oceánu předtím řadu týdnů otřásaly protivládní protesty, které úřady potlačovaly silou. Deset z dvanácti opozičních kandidátů odstoupilo z volebního klání a prohlásilo, že Rajoelina není způsobilý kandidovat. Opozice už tehdy tvrdila, že v zemi není dostatek politické plurality a volby nemohou být spravedlivé.
Korupční kauzy
„Současné problémy se táhnou již od roku 2009, kdy v zemi proběhl násilný převrat iniciovaný právě současným prezidentem. Ten byl v té době starostou hlavního města Antananariva a s pomocí vojáků sesadil tehdejšího pokrokového prezidenta Marca Ravalomananu,“ připomněl Bálek.
To způsobilo v jedné nejchudších zemí světa, která je největším světovým producentem vanilky, chaos. „Kvůli zmatkům kolem nového vedení státu přestala v podstatě fungovat ochrana přírody a byly zrušeny patřičné zákony. Politická nestabilita vytvořila vakuum, které umožnilo nárůst organizované korupce v sektorech přírodních zdrojů – nejen vzácných dřevin, ale i nerostů – vzniklo a dosud ve velkém přibývá lokalit, kde se nelegálně těží. Díky tomu došlo k obrovskému nárůstu ilegální těžby palisandrového dřeva z národních parků na východě ostrova,“ konstatoval Bálek.
Do korupce byli podle něj zapojeni místní soukromí obchodníci i úředníci, celníci i bezpečnostní složky. „Vznikly obrovské ekologické škody, tlak na chráněná území, (došlo k) mizení lesů a na ně navázaných rostlin a živočichů, zejména ikonických lemurů. Nejistá situace měla za následek také sedmdesátiprocentní pokles (počtu) turistů a s tím spojený pokles příjmů. Byla zastavena také mezinárodní pomoc, rušeny investice,“ tvrdí Bálek.
„Další kauza se týkala zpronevěry státních penzijních fondů v letech 2015 až 2021. To se týkalo mimo jiné i premiéra z let 2015 až 2016 Jeana Ravelonarivoa. V roce 2018 bylo 79 poslanců podezřelých z braní úplatků. To bylo medializováno, ale bez výraznějších odsouzení. V letech 2021 až 2023 Transparency International vyšetřovala obchody s liči. Šlo o podezření na daňové úniky, praní špinavých peněz a korupci jak na Madagaskaru, tak ve Francii,“ vyjmenoval další případy Bálek.
Korupce zůstává na ostrově vážným problémem i přes přijetí reforem a protikorupčních strategií. Vyšetřování a stíhání korupce ze strany Nezávislého protikorupčního úřadu (BIANCO) jsou nepravidelná a zřídka se zaměřují na významné osoby, uvedla loni ve své výroční zprávě americká nevládní organizace Freedom House. „Poslední dva roky úřad BIANCO prověřuje další podezření na klientelismus u více než sedmdesáti poslanců,“ upozornil Bálek.
Začátkem roku 2022 byl tehdejší madagaskarský ministr spravedlnosti Imbiki Herilaza nucen rezignovat poté, co se objevila nahrávka, na které údajně žádal o úplatky, připomněla Freedom House. Předloni v srpnu byla v Londýně zatčena šéfka prezidentské kanceláře Romy Andrianarisoaová kvůli požadování úplatku od těžební firmy Gemfields výměnou za přístup k těžebním právům na Madagaskaru. Madagaskarský soud ji odmítl stíhat, ale loni byla v Londýně shledána vinnou.
Chudoba a dopady změn klimatu
Kromě úplatkářství obyvatele ostrova trápí rovněž extrémní bída, která sužuje asi tři čtvrtiny populace. Navzdory zásobám niklu, kobaltu, zlata, uranu a dalších nerostných surovin tak ostrov zůstává jednou z nejchudších zemí světa.
Ostrov je navíc silně ovlivněn změnami klimatu, jež spolu s dalšími faktory ohrožují místní endemické druhy v čele s lemury kata. Kromě sucha ostrov také pravidelně čelí cyklonům a jiným tropickým bouřím. „Madagaskar zasáhly na začátku roku 2025 silné překrývající se jevy – včetně sucha, povodní a pěti cyklonů – které vyhnaly z domovů přes 46 tisíc lidí a postihly více než dvě stě tisíc dalších,“ napsal letos v červnu portál ReliefWeb.
OSN a lidskoprávní skupiny upozorňují na prohlubující se humanitární krizi. „Za posledních třicet let, co na Madagaskar jezdím, se počet jeho obyvatel ztrojnásobil. Zvýšil se enormně tlak na přírodní zdroje, které čím dál více nedostačují. Pravidelné cyklony na východě a výrazná období sucha na jihozápadně v tom hrají také svoji roli. Hlavně v jižních a západních oblastech Madagaskaru je často hladomor, zejména když třeba dva roky nepřijdou už tak ojedinělé deště,“ nastínil Bálek.
Podvýživou podle organizace Save the Children trpí více než půl milionu dětí. „Pitná voda je velkou vzácností, často je voda kontaminovaná. Zdravotní péče nedostatečná, pro mnoho venkovských oblastí zcela nedostupná, je tam nedostatek léků, personálu i vybavení. Značná část populace žije v podmínkách nízkého nebo žádného příjmu, závislá na tom, co si vypěstuje. K tomu se přidává velmi špatná dopravní infrastruktura, chybějící vodovody a dostupnost elektřiny – (ta existuje) v podstatě jen ve městech, a to ještě velmi špatná,“ popsal situaci Bálek.
Státní společnost Jirama přitom čerpá až deset procent z příjmů madagaskarského státu, upozornila francouzská stanice RFI. Podle kritiků jsou opakovaná selhání způsobena špatným hospodařením a korupcí.
