Případů sebepoškozování přibývá. Pravidelně se sebepoškozuje pětina dospívajících. Ve větší míře si ubližují dívky, přičemž v posledním roce má zkušenost se sebepoškozováním třetina z nich. Nejčastěji se jedná o děvčata ve věku 15 let. Vyplývá to z dat nejnovějšího výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci, v němž psychologové zpovídali čtyři tisíce adolescentů ve věku 11 až 19 let.
Počet dětí s duševními onemocněními navíc prudce stoupá. Zatímco ještě v roce 2015 se s psychickými problémy v Česku léčilo bezmála 50 tisíc dětí, podle posledních údajů to bylo už téměř 67 tisíc. Během deseti let tak došlo k nárůstu o třetinu. Ukazují to data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Přitom jde pouze o děti, které jsou v pravidelné péči psychiatrických zařízení. Skutečné číslo tak může být mnohem vyšší. Ne každé dítě se totiž odhodlá mluvit o svých problémech, a tak se mu nedostane správné diagnózy ani pomoci. Mnoho dětí se totiž bojí, že ostatní nebudou jejich těžkosti brát vážně.
Nejčastěji mají potíže s emoční regulací, ADHD, úzkostí a panickou poruchou. „Čísla potvrzují bezprecedentní nárůst psychopatologie v dospívání a nárůst nespokojenosti se svým duševním, ale i fyzickým zdravím u adolescentů v řadě zemí světa,“ popisuje místopředseda Sekce dětské a dorostové psychiatrie ČLS JEP Michal Goetz, který vede Dětskou psychiatrickou nemocnici v Opařanech.
Proč se čísla zvyšují
Co ale za nárůstem stojí? Zásadní roli hrají digitální technologie. Sociální sítě mohou děti vést k nezdravému srovnávání, vyvolávat otázky, jestli je dítě „dost dobré“, a v horších případech poskytovat prostor pro kyberšikanu.
Na vině ovšem nejsou pouze sociální sítě, přestože se proti nim snaží řada států bojovat. Například Austrálie loni v prosinci zakázala sociální média dětem do 16 let, letos se přidala také Francie a mnoho dalších zemí opatření zvažuje. O možném zákazu v Česku mluví i premiér Babiš.
O děti by se ale také měli více zajímat jejich rodiče, protože důvodem obtíží mohou být i konflikty v rodině, nedostatečný zájem rodičů, akademický tlak ve škole, užívání návykových látek nebo i zásadní celospolečenské události, jako jsou válka nebo klimatická krize.
Dětem podle odborníků také chybí trénink dovedností, které by jim pomohly vybudovat psychickou odolnost, zvládat stres a nepříznivé životní situace a efektivně se z nich zotavovat. Kvůli tomu jsou mladí méně schopní zpracovávat běžnou zátěž, objevuje se úzkost, depresivní nálada nebo izolace od okolí. Poté může vzniknout reálné duševní onemocnění, které vyžaduje psychiatrickou péči.
Dívky, nebo chlapci?
Přestože psychickými problémy trpí více dívky, v ambulancích psychiatrů a psychologů končí častěji chlapci. Dívky totiž potíže prožívají spíše „uvnitř“, častěji se cítí osaměle a mají snížené sebevědomí, více se srovnávají a zároveň více přemýšlejí o svých emocích. Bývají citlivější, a proto mohou silněji reagovat na vztahové konflikty a negativní události, což se může výrazněji projevit v datech zkoumajících subjektivní psychickou nepohodu. Zároveň však zůstávají funkční ve škole i v běžném životě.
Oproti tomu chlapci častěji reagují na stres impulzivitou, poruchami chování nebo vyvoláváním konfliktů. Mohou být agresivnější nebo se chovat rizikově, na což citlivěji reagují instituce, zejména škola, a jejich chování tak vede k častějšímu odesílání do odborné péče.
Data tak podle Magdaleny Lukasové, vedoucí pracovní skupiny pro výzkum duševního zdraví dětí a adolescentů, odrážejí spíše nastavení systému péče. „Rychleji zachytí problémy navenek viditelné, diagnosticky jednoznačné a školně neúnosné, jako jsou poruchy chování nebo ADHD,“ vysvětluje. „Internalizované obtíže dívek zůstávají častěji pod prahem klinické pozornosti, jsou řešeny mimo zdravotnictví, nebo nejsou zachyceny vůbec,“ dodává.
Špatná celková pohoda, úzkost i deprese
Závažnost situace v Česku potvrzuje i další výzkum, který právě Magdalena Lukasová spolu s dalšími vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) provedla v roce 2023. V rozsáhlém průzkumu mezi žáky devátých tříd se zjistilo, že více než polovina v žáků projevuje známky zhoršeného well-beingu, tedy celkové osobní pohody. „Ta je zásadní, protože odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší,“ vysvětluje koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z NÚDZ.
Zároveň přes 30 procent žáků vykazovalo známky střední až těžké úzkosti a téměř 40 procent střední až těžké deprese. „Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně šest jich vykazuje příznaky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších pět vykazuje příznaky deprese mírné,“ dodává Matěj Kučera. Téměř každému třetímu deváťákovi by tak z těchto důvodů prospělo vyhledání odborné pomoci.
Situaci potvrzuje i studie Agentury Evropské unie pro drogy z roku 2024, která zjišťovala well-being dospívajících ve věku 15 až 16 let. Podle ní se dobře cítí pouze 46 procent mladých Čechů, což je druhý nejnižší podíl v Evropě. Nižšího výsledku dosáhli pouze adolescenti z Ukrajiny.
Potíže má celá Evropa
Problémy se ovšem netýkají pouze Česka. Podle nejnovějšího výzkumu Světové zdravotnické organizace, který se jako první svého druhu zaměřoval na mentální zdraví ve všech evropských zemích, má jedno ze sedmi dětí v Evropě duševní poruchu. Nejčastěji, stejně jako v Česku, se děti potýkají s úzkostnými poruchami, častá je také deprese. Dívky se s problémy potýkají častěji než chlapci – duševním onemocněním trpí ve věku 15 až 19 let každá čtvrtá.
Celkem je tak v Evropě zhruba 30 milionů dětí do 19 let, kteří mají psychické problémy. Počet se za posledních patnáct let ztrojnásobil, služby však nestačí držet krok s narůstající poptávkou. Podle autorů výzkumu na 76 tisíc dětí v Evropě připadá jediný psychiatr.
Málo psychiatrů pro děti
Nedostatek dětských psychiatrů se projevuje i v Česku. Celkem se o děti aktivně stará pouze kolem 180 odborníků. To znamená zhruba 370 pacientů na jednoho lékaře. Téměř polovina z nich navíc může do pěti let jít do důchodu.
Problémem je i jejich nerovnoměrná distribuce. Zatímco v Praze podle seznamu České lékařské komory působí zhruba 50 psychiatrů pro děti a dorost, v Ústeckém kraji jsou aktivní pouze dva. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislava Duška tak už velkou část péče musí přebírat praktičtí lékaři.
Málo je také dětských psychiatrických lůžek. V současnosti jich je pouze 559, přičemž od roku 2017 se jejich počet ještě snížil. Počet hospitalizovaných se však ročně pohybuje kolem dvou a půl tisíce dětí.
Podle ředitele Dětské psychiatrické nemocnice Opařany Michala Goetze jsou kapacity tak nedostatečné, že například děti z Ostravska bývají hospitalizované třeba i v jižních Čechách. Některé leží na běžných dětských odděleních nemocnice nebo psychiatrických odděleních pro dospělé.
„Je tady obrovská výzva ke společenské akci, která by měla zahrnovat i ministerstvo školství. Není to jen o zdravotních pojišťovnách a zdravotnících. Máme tady tikající bombu, se kterou sám nevím, co bych dělal,“ řekl Ladislav Dušek pro Českou televizi.
Prevence je základ
Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Jiřího Horáčka je jedinou adekvátní reakcí na strmý nárůst duševních potíží budování odolnosti ve všech věkových skupinách. Klíčovým faktorem této odolnosti je podle Alice Koubové z Filosofického ústavu Akademie věd důvěra ve společnost a víra, že se člověk může v zásadních věcech spolehnout na systém i druhé lidi.
„Tlak na to, aby lidé převzali osobní odpovědnost za systémovou a politickou neschopnost řešení společenských problémů situaci v oblasti duševního zdraví ještě zhoršuje,“ domnívá se.
První kroky tak začíná podnikat i vláda. V polovině ledna schválila obnovu Rady vlády pro duševní zdraví. Ta se bude věnovat reformě péče o duševní zdraví. Jejím hlavním cílem je nový systém péče, který by umožnil snížit počet lůžek v psychiatrických nemocnicích a o propuštěné pacienty pečovat ambulantně nebo přímo u nich doma.
Zároveň by se měla otevřít další centra duševního zdraví, tedy ambulantní služba nebo péče v domácím prostředí, na které se podílejí jak zdravotníci, tak sociální pracovníci. V Česku jich v současnosti funguje 36. „V roce 2026 chceme otevřít 25 nových center, z toho čtyři budou dětská,“ vyjmenovává premiér Andrej Babiš.
Jak dítěti pomoct?
Duševní poruchy jsou mnohdy podmíněny neřešením změn duševního stavu v raných fázích vývoje dětí. Právě polovina duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku, 75 procent pak do věku 24 let. Pokud tedy rodič zpozoruje, že má jeho dítě psychické potíže, první, na koho by se měl obrátit, by měl být dětský praktický lékař.
„Ten by měl být schopen pomoci rodině zorientovat se v systému, udělat nějaký základní screening a odkázat je na nějakou službu, která je adekvátní stupni obtíží, v jakém to dítě je. A já si myslím, že by měl rodině i pomoci to domluvit,“ doplňuje Michal Goetz.
