Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý v Praze přivítal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jako jednoho z klíčových spojenců země. Francie spolu s Českem podporuje evropské investice do obranného průmyslu, Macron se připojil k české iniciativě nákupu munice pro Ukrajinu v třetích zemích a elektrárenský gigant EdF se uchází o dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany.
Nebylo to tak vždycky. V roce 2017 Petr Fiala, tehdy coby šéf opozice, řadil Macrona k těm francouzským lídrům, jimž jeho strana nerozuměla a nepovažovala je za přirozené spojence.
„Jásat nad výhrou Emmanuela Macrona můžeme jen těžko. Na krizi Evropské unie nenabízí žádné dobré řešení,“ napsal Fiala poté, co Macron poprvé porazil vůdkyni francouzské krajní pravice Marine Le Penovou v prezidentských volbách.
Foto: EU
Fiala Macrona tehdy kritizoval kvůli jeho evropskému programu, s nímž šel do voleb. Macron v něm namaloval vnitřně integrovanější EU, která zavede stejnou minimální mzdu napříč státy, zruší právo veta a bude mít svoji speciální klimatickou banku na financování zelené energie.
Teď je všechno jinak. Francouzský prezident přijel do Prahy jako někdo, s kým má tentýž Petr Fiala mnoho stejných zájmů a společných projektů. Minulý týden český premiér odjel na Macronem svolaný summit několika zemí do Paříže, kde se řešila další vojenská pomoc Ukrajině.
Macron v Praze řešil zejména výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Česká vláda v lednu zúžila seznam zájemců v tendru na dva, francouzskou EdF a korejskou KHNP. Francouzská společnost je favoritem, protože obě země mají zájem, aby se na projektu za stovky miliard korun podílely evropské firmy.
Budování vztahů s východní Evropou
Jen Dukovany ale všechno nevysvětlují. V mezičase vzaly za své Macronovy integrační plány, s nimiž euroskeptická ODS nesouzněla. Macron nenašel pro svoje ambice partnery v EU a pandemie koronaviru a ruský útok na Ukrajinu přeskládaly priority v Evropě.
Současný francouzský prezident se během té doby rozhodl aktivně budovat vztahy s východoevropskými zeměmi. Do zemí za bývalou železnou oponou začal jezdit, tamní lídry zval do Paříže.
„Až Macron pochopil, že se posunulo těžiště EU, a začal cíleně budovat vztahy s východní Evropou,“ řekl tento týden v rozhovoru pro Aktuálně.cz bruselský zpravodaj francouzského deníku Libération Jean Quatremer.
„Udělal to jednak kvůli tomu, aby byl schopný projektovat francouzské myšlenky na východě unie, a proto, aby případně s pomocí nových spojenců izoloval Německo,“ popsal elitní francouzský novinář.
Otevřená náruč
Nová geopolitická situace v Evropě a Macronova otevřená náruč svedly ODS a francouzského prezidenta dohromady. Změna je nejvíc vidět na lídrovi koalice Spolu do červnových eurovoleb Alexandru Vondrovi (ODS).
Vondra v roce 2019 mluvil o francouzském prezidentovi jako o „velkohubém císaři“, jehož prointegrační politiku označil za „nebezpečnou“. Macronovy teze ho přiměly napsat politickou esej, z níž měla vzniknout autobiografická knížka s názvem „Antimacron“.
„Jsem rád, že jsem tu knihu nestihl napsat. Dnes bych ji tak nenazval,“ připustil tento týden pro Aktuálně.cz Vondra.
„Žijeme v přelomové době a člověk sleduje, kdo je na výši doby. Německá vláda mlčí, kdykoli to zavání geopolitickým soupeřením. Macron funguje. Svojí praktickou politikou – ať podporou Ukrajiny nebo konkurenceschopnosti EU – prokazuje velkou míru realismu. To je v současné Evropě potřeba jako sůl,“ pokračoval europoslanec.
Sám si na půdě europarlamentu opakovaně ověřil, že Francouzi mohou být stejně dobrými spojenci jako politici z Česku bližších zemí. Vondra prosadil zmírnění emisní normy na auta známé jako Euro 7 a koalici v unijním parlamentu opřel právě o europoslance za Macronovu liberální stranu Obnova.
Podobně Vondra inicioval zrod neformální skupiny mezi europoslanci na podporu jaderné energie a dal ji dohromady s Francouzi.
Macron nicméně ze svých představ nepolevil, a pokud mluví o Evropě, hovoří o ní jako o více integrovaném celku, kde se omezí právo veta a posílí role členů eurozóny. Tyto postoje zůstávají pro ODS nadále červeným praporkem.
Vondra uvedl, že ODS u těchto věcí „nebude nadšeně skákat“. Zrušení unijního práva veta a další změny teď ale podle něj víc v europarlamentu prosazují Němci než Francouzi.
„Macron je první francouzský lídr, který se s námi nezdráhá mluvit anglicky. Bývalý prezident Sarkozy a další mluvili francouzsky. Pro mě je to další důkaz vstřícnosti a další důvod brát ho vážně,“ uzavřel europoslanec.
Video: Prezident Petr Pavel přivítal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona (5. 3. 2024)
Prezident Petr Pavel přivítal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona | Video: ČTK
