Přepis nahrávky rozhovoru, který bych dříve manuálně pořizoval polovinu odpoledne, dnes díky nástrojům umělé inteligence získám do pár desítek vteřin. Informace, které bych ještě nedávno sháněl na internetu hodiny, mi AI dokáže poskytnout při vhodně zvolených dotazech rovněž v řádu vteřin.
Umělá inteligence je nástrojem, který může úžasně zefektivnit lidskou práci a přinášet nám rychlá řešení. Jak ale ukazuje nedávný výzkum, jehož výsledky byly publikovány v časopise Societies, časté využívání AI není pro lidstvo bez rizika. Podle vědců evidentně snižuje naši schopnost kritického myšlení.
Autor studie Michael Gerlich, působící na SBS Swiss Business School, zkoumal celkem 666 lidí z různých věkových skupin a s různým vzděláním. Účastníci výzkumu nejprve vyplnili dotazník, který hodnotil jejich používání nástrojů umělé inteligence. Následně Gerlich vedl rozhovory s padesáti z nich, což mu umožnilo získat hlubší vhled do toho, jak lidé vnímají svou závislost na nástrojích umělé inteligence a její dopad na jejich kognitivní schopnosti.
Výsledky ukázaly, že existuje silná negativní korelace mezi častým používáním nástrojů umělé inteligence a schopnostmi kritického myšlení. Jinak řečeno, účastníci, kteří uváděli, že se na nástroje AI ve velké míře spoléhají, dosahovali horších výsledků při hodnocení kritického myšlení ve srovnání s těmi, kteří tyto nástroje používali méně často. Tento vzorec podle Gerlicha naznačuje, že nástroje umělé inteligence mohou vést k tomu, že se lidé méně zabývají analýzou informací a jejich hodnocením. Samostatné myšlení prostě outsourcují na AI.
Jak se ukázalo, důležitými faktory jsou v tomto ohledu věk a úroveň vzdělání. Mladší účastníci (ve věku 17 až 25 let) nástroje AI využívali častěji, což se shodovalo s horšími výsledky kritického myšlení. Naopak starší účastníci (ve věku 46 let a více) vykazovali silnější schopnosti kritického myšlení a byli na nástrojích AI méně závislí. Ochrannou roli hrála rovněž úroveň vzdělání – ti s vyšším vzděláním měli tendenci udržovat si silné schopnosti kritického myšlení, i když často používali nástroje AI. To naznačuje, že formální vzdělání může jednotlivcům pomoci kriticky posuzovat informace generované umělou inteligencí, místo aby je bezvýhradně přijímali.
Negativní vliv AI na naši schopnost kriticky myslet je podle vědců alarmující. Kritické myšlení, tedy schopnost objektivně analyzovat informace, hodnotit argumenty a vytvářet nezávislé úsudky, je základem lidské inteligence. Umožňuje nám orientovat se ve složitých situacích, řešit problémy a činit informovaná rozhodnutí. Když se tato naše schopnost oslabí, budeme jako celek zranitelnější. A také snáze manipulovatelní.
Technologie zvyšují naši efektivitu, ale snižují odolnost
Když se podíváme na to, co by umělá inteligence mohla udělat (nebo dělá) s našimi mozky, je důležité si uvědomit, že to není poprvé, co technologie mění téměř všechny aspekty lidského života. Díky GPS dnes snadno najdeme cestu i v místech, kde bychom jinak bloudili, a internet sám o sobě je zásobnicí neuvěřitelného množství informací, které máme díky mobilním telefonům doslova na dosah ruky. Všechny tyto vymoženosti nás činí mnohem efektivnějšími. Zároveň jsme na nich ale také čím dál závislejší a postupem doby riskujeme, že ztratíme řadu dovedností a schopností.
GPS například otupila náš orientační smysl a doslova přetvořila naše mozky. Jak doložila jedna známá studie, londýnští taxikáři, kteří si musí zapamatovat všechny možné trasy po desítkách tisíc silnic, aby získali řidičský průkaz, mají větší a rozvinutější zadní hipokampus (evolučně stará část mozku, která je důležitým centrem učení a paměti) ve srovnání s řidiči londýnských autobusů, kteří se jednoduše řídí přednastavenými trasami.
A pokud jde o vliv internetu na naši schopnost myslet, již v roce 2011 publikoval přední vědecký časopis Science studii, podle níž nás Google činí méně inteligentními. Vědci zjistili, že když lidé očekávají, že budou mít přístup k informacím – což je přesně to, co člověk dělá, když má celý internet v kapse -, zhoršuje se jejich schopnost udržet si informace v paměti a samostatně řešit problémy.
Jiné studie zase ukázaly, že za posledních 40 let klesl podíl třináctiletých dětí, které uvádějí, že si čtou pro zábavu téměř každý den, z 35 procent na pouhých 14 procent. Zároveň si tyto děti vedou hůře v testech, které měří schopnost kritického myšlení a rozpoznávání důvěryhodných zdrojů. Některé kognitivně‑neurologické výzkumy dokonce naznačují, že přechod od hlubokého čtení k povrchnějším formám konzumace médií, jako jsou krátká videa, může narušit vývoj mozkových obvodů souvisejících se čtením. Ačkoli důkazy jsou zatím omezené, několik studií zjistilo, že konzumace krátkých videí negativně ovlivňuje pozornost, což je efekt někdy nazývaný „TikTok Brain“.
Že to může mít na celé lidstvo dramatický dopad, ukazuje studie jedné skupiny kanadských vědců, podle níž nadměrné používání digitálních zařízení způsobí, že do roku 2060 ve světě prudce vzroste počet případů Alzheimerovy choroby a souvisejících demencí.
Způsobí tedy nástroje AI, že lidé zhloupnou? Podle vědců to závisí jen na nás. Jak říká sám autor zmíněné studie o negativních dopadech AI na kritické myšlení Michael Gerlich: „Nástroje AI nejsou ze své podstaty škodlivé; jejich dopad spíše závisí na tom, jak jsou používány.“ Problémem podle něj nejsou technologie, které automatizují opakující se všední úkoly, s nimiž náš mozek zápasí. Ty ať za nás klidně umělá inteligence obstará. Daleko více by nás mělo znepokojovat, jestliže se vzdáváme své intelektuální autonomie tím, že necháváme zařízení myslet nikoliv s námi, ale za nás. A jejich zjištění pak nekriticky přijímáme.
