Pokud dvě strany nejsou schopny se dohodnout, musíme si položit otázku, jestli nepřišel čas, aby mezinárodní společenství, které pomohlo vzniku státu Izrael, nyní pomohlo vzniku státu pro Palestince, řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) to však bude velmi obtížné. Jasného zástupce palestinského státu totiž v tuto chvíli nevidí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně by tak měl učinit v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Podle Macrona je uznání Palestiny součástí snah dosáhnout spravedlivého míru mezi ní a židovským státem. Rozhodnutí Paříže vyvolalo protichůdné reakce. Spojené státy ho odsoudily, k Francii se nehodlá přidat například ani Německo.
„Je to nová karta ve hře, věc, kterou nepodepisuje Berlín, na které není shoda v rámci Evropské unie, a ve které jde Francie jiným směrem než USA,“ okomentoval Macronovo rozhodnutí Fischer. „Na druhou stranu je to reakce na zoufalou humanitární situaci v Pásmu Gazy, apokalypsu, kterou tam vidíme,“ dodal. Zároveň upozornil na skutečnost, že francouzský prezident napsal dvoustránkový dopis, ve kterém klade podmínky – například zaručení odzbrojení (teroristického hnutí) Hamásu, obnovu Gazy nebo vybudování Státu Palestina a zajištění jeho životaschopnosti.
Žáček nicméně považuje naplnění těchto podmínek za velmi problematické. „Myslím si, že to je jedna z dalších bezzubých proklamací. Kdo to zajistí?“ ptá se. „Jediná síla, která tam operuje, je izraelská armáda,“ dodává poslanec.
Obě strany samy za stůl neusednou, míní Fischer
Vybudování Státu Palestina přitom Žáček považuje v tuto chvíli za velmi obtížné. „Podívejme se, kdo ten stát je. V Gaze je to Hamás, který tedy možná končí svoji éru, ale stále tam vládne. Na druhé straně je zkompromitovaný systém palestinské autonomní struktury (šéfa Palestinské národní správy Mahmúda) Abásse, který dle mého názoru také není alternativou,“ sdělil předseda sněmovního výboru.
Fischer nicméně upozorňuje, že dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu je jediné, „které je na stole“. V jeho realizaci by dle jeho názoru mělo sehrát aktivní roli mezinárodní společenství. Obě strany totiž mají podle něj tak extremistické názory, že za stůl samy k vyjednávání neusednou. V souvislosti s tím Fischer také zmínil usnesení ve čtvrtek schválené izraelským parlamentem, které možnost dvoustátního řešení zavrhuje.
Při odpovědi na otázku, kdo je reprezentantem Palestinců, zmínil Fischer Abbáse. „Je tam samospráva, kterou bychom měli jako takovou brát,“ sdělil senátor. Zároveň připomenul, že Palestinská samospráva má v Česku svého diplomatického zástupce, který má všechny diplomatické výsady.
Jak podotkl moderátor Takáč, významným tématem v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem je v současnosti také humanitární situace v Gaze. Diskutující se shodli na tom, že humanitární dodávky do regionu jsou nedostatečné, příčiny toho jsou ale komplikované a celá situace není přehledná.
„Z pomoci se stala návnada“
„Situace se radikálně změnila od začátku konfliktu. (…) Dříve jsem byl na hranicích Gazy, tehdy tam kamiony s humanitární pomocí proudily. Dnes stojí na hranici. Asi není nikdo, kdo by je tam dál odvezl,“ míní Žáček.
Poukázal také na z pohledu Jeruzaléma problematické působení OSN a jeho agentur. „Podle mě není ten partner OSN a jeho zaměstnanci, kteří byli zároveň členy Hamásu a účastnili se útoku 7. října,“ zdůraznil Žáček. „Navrhuji, že když už západní Evropa dělá to prohlášení, tak proč neřekne: Posíláme tam něco jako bílé přilby, humanitární kontingent, který pomůže vstoupit do Gazy a pomůže zajistit, aby pomoc dostali řadoví Palestinci a ne Hamás,“ nastínil svou představu řešení.
Za tragickou považuje humanitární situaci v Gaze také Fischer. „Ta situace je tam velmi nepřehledná. Měli bychom napnout všechny síly, protože dnes tam jsou čtyři distribuční místa (humanitární pomoci), dříve jich tam bylo na čtyři sta. Dříve ta pomoc byla mezi lidmi, dnes si pro ni musí chodit kilometry nebezpečnou cestou. V tom je tragédie té situace. Z pomoci, na kterou mají právo, se stala návnada, jako by byli zvěř, a vidíme tam dehumanizaci situace těch potřebných,“ uvedl senátor.
Podle OSN a expertů v Pásmu hrozí hladomor a počet lidí umírajících v souvislosti s hladověním narůstá. Podle Světového potravinového programu (WFP) každý třetí obyvatel regionu nejedl i několik dní. „Podvyživenost narůstá, přičemž naléhavou pomoc potřebuje 90 tisíc žen a dětí,“ uvedl WFP. Izrael tvrdí, že umožňuje přísun pomoci do Gazy a že neomezuje počet kamionů, které tam mohou vjet. OSN naopak uvádí, že její práci na místě omezují izraelské restrikce pohybu a případy rabování, píše AP.
Jeruzalém čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku, aby katastrofální humanitární krizi v Gaze zmírnil. Více než dvě desítky západních zemí a přes sto charitativních a lidskoprávních organizací vyzvalo k ukončení války a ostře kritizovalo izraelskou blokádu a nový model doručování pomoci, který židovský stát zavedl. Charitativní a lidskoprávní organizace upozornily, že i jejich vlastní zaměstnanci mají problémy sehnat dostatek jídla.