V Moskvě probíhá dvoudenní konference „Future Forum 2050“. Pořádá ji ultranacionalistický ruský oligarcha Konstantin Malofejev a krajně pravicový ideolog Alexandr Dugin. Pozornost na akci přitahuje především účast Errola Muska, otce amerického miliardáře Elona Muska, který se postavil na pódium po boku ministra zahraničí Sergeje Lavrova a veřejně chválil Vladimira Putina.
Fórum se 9. a 10. června koná s cílem prezentovat „ideologii suverénního Ruska“ a navazovat kontakty se západními osobnostmi nakloněnými kremelskému narativu.
Errol Musk, někdejší jihoafrický politik a podnikatel, se v Moskvě vyjádřil mimo jiné k americko-ruským vztahům a nazval Putina „velmi stabilním a příjemným člověkem“. V rozhovoru pro ruská státní média pak zároveň bagatelizoval spor svého syna Elona s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, označujíc ho za pouhou „maličkost“.
Fórum, organizované Cargradským institutem, je podle ruského listu Kommersant zaměřeno na témata s názvy jako „Bitva o srdce a mysl: Ideologie suverénního Ruska“, „Ruský vesmír: Závod o Mars“ nebo „MAGA v Rusku“. Západní řečníci zde mají působit jako nástroje legitimace kremelského pohledu na svět. Kromě Muska mezi pozvanými hosty figuruje například konspirační teoretik Alex Jones, britský politik George Galloway a americký ekonom Jeffrey Sachs.
Kdo je Alexandr Dugin
Klíčovou postavou celé akce je Alexandr Dugin – ultranacionalistický myslitel a propagátor tzv. „eurasijské doktríny“, podle které má být Rusko mocenským a kulturním centrem odporujícím Západu. Dugin patří k hlasitým zastáncům autoritářského nacionalismu, jehož myšlenky silně ovlivnily ideologický obrat ruského režimu po invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Duginův vliv se však neomezuje jen na ideologickou sféru. Jeho jméno se výrazně zapsalo do povědomí světové veřejnosti v srpnu 2022, kdy při útoku na předměstí Moskvy zemřela jeho dcera Darja Duginová. Exploze zasáhla její vůz krátce poté, co opustila kulturní akci – podle některých informací mohl být cílem atentátu samotný Dugin. Kreml tehdy obvinil ukrajinské agenty, zatímco jiní komentátoři spekulovali o vnitřním mocenském boji v ruské elitě.
Zatímco Alexandr Dugin byl ještě před pár lety vnímán jako radikální outsider, ruská invaze na Ukrajinu jeho postavení výrazně posílila. Spolu s Malofejevem nyní aktivně pracují na propojování ruského režimu s americkou krajní pravicí a sympatizanty Donalda Trumpa.
Účast otce Elona Muska na takto vyhraněné konferenci přichází v době, kdy sám miliardář čelí kritice za své dřívější sympatie k Ukrajině, které se v posledních měsících změnily v opatrnou rétoriku o „nekonečném mlýnku na maso“. To ocenila ruská státní média, která ho vykreslují jako hlas rozumu a kritika amerického zasahování do konfliktu.
„Otevřené“ Rusko
Kreml přitom čelí mezinárodní izolaci a prostřednictvím podobných akcí se snaží získat nové spojence i legitimitu, alespoň v očích domácího publika. „Dovoz“ západních osobností do Moskvy je součástí její širší snahy ukázat, že Rusko není osamoceno a že jeho vize světa má i na Západě své sympatizanty.
Zda má tento „importovaný souhlas“ skutečný dopad na mezinárodní scénu, je však otázkou. Jedno je ale jisté – Alexandr Dugin už dávno není jen okrajový filozof. V dnešním Rusku jsou jeho myšlenky součástí státní doktríny.
