Zachytit ruskou balistickou střelu Iskander ve vzduchu je velmi obtížné, Ukrajinci se tak místo toho zaměřují na jejich odpalovací zařízení a posádky. Musí si ale dát pozor – jejich týmy může potkat stejný osud.
Rusové tvrdí, že pomocí rakety Iskander zasáhli v srpnu raketový systém Neptun | Video: Reuters
Ukrajina si po více než třech letech války konečně vybudovala schopnost drtivých zásahů v týlu nepřítele. Domácí drony a střely s plochou dráhou letu mohou doletět stovky kilometrů do hloubi Ruska. Nemusí se tak už nutně spoléhat na střely západní výroby. Spojenci tyto zbraně totiž dodávají neradi, mimo jiné ze strachu z eskalace.
Pro Ukrajince, kteří obsluhují tyto systémy, to nese i nevýhodu – stávají se hlavním cílem protivníka. „Když nedokážete zasáhnout raketu během letu, zaměříte se logicky místo toho na vojáky, kteří ji odpalují,“ píše web Euromaidan Press.
Ukrajinské síly nedávno lokalizovaly systém Iskander pravděpodobně ve vesnici Molkino v Krasnodarském kraji. Do povětří ho vyhodily údajně rojem útočných dronů dlouhého doletu. Rusové podle napadené země přišli o jeden odpalovací vůz a pět transportních vozidel systému Iskander. Poškozen byl i systém protivzdušné obrany Pantsir-S1.
Balistická střela Iskander může uletět až 500 kilometrů rychlostí Mach 7. Ve vzduchu je tak zasáhne pouze nejlepší ukrajinská protivzdušná obrana – její baterie Patriotů vyrobené v USA a evropské systémy SAMP/T. Ukrajinské letectvo ale provozuje dohromady méně než 10 Patriotů a SAMP/T. To je příliš málo na ochranu zranitelných cílů.
Ukrajinci tak musí pro zmírnění škod způsobených nejrychlejšími a nejhůře zachytitelnými ruskými raketami útočit už na posádky, která je obsluhuje. Podobně jako dříve Američané během protipovstaleckých operací v Iráku a Afghánistánu, kde se jednotky v první linii snažily odhalit a zneškodnit tisíce improvizovaných bomb – místo lokalizace každé bomby lovili povstalce, kteří je vyráběli a umisťovali.
Ruský Iskander versus ukrajinský Neptun: posádka vs. posádka
Rusové ale uplatňují stejnou taktiku. A pomáhají jim k tomu samotné Iskandery. To, jak rychle se lovec může stát kořistí, dobře ilustruje incident z konce srpna.
Tehdy se ukrajinská posádka pokusila Neptunem zasáhnout cíle v Krasnodarském kraji v jižním Rusku. Útok selhal, ruské rakety protivzdušné obrany S-300 vzlétly, zachytily přilétající Neptuny, a poté Rusové udeřili zpět. Průzkumný dron totiž zahlédl odpalovací zařízení namontované na nákladním voze. Rusové neváhali a poslali na něj Iskandery. Výsledek? Minimálně vážně poškozený pozemní komplet Neptunu poblíž frontové linie v Záporožské oblasti. Byl to v tu chvíli pro Rusy nejrychlejší a nejefektivnější způsob, jak se nebezpečné ukrajinské zbraně zbavit.
Ukrajinské posádky vědí, že jsou pronásledovány
To si uvědomují i ukrajinské raketové posádky, které v poslední době omezují své operace – odpalují méně raket najednou, aby celý proces urychlily a minimalizovaly riziko odhalení. Drony jsou na frontě všudypřítomné.
Iryna Terechová, výkonná ředitelka společnosti Fire Point (která vyrábí nejlepší ukrajinské rakety Flamingo), nedávno prozradila, že firma „zatím není s rozsahem odpalů spokojená.“ Připustila, že odpalovací posádky pracují v extrémně nebezpečných podmínkách.
Jestliže ale existuje něco, co může ukrajinské raketové týmy utěšit, je to fakt, že ty ruské jsou ve stejném nebezpečí, uzavírá Euromaidan Press.
Nechtějí, aby dojeli. Rusové začali lovit lokomotivy, strašákem je jejich náklad
„Když polevíme, ucítí pach krev.“ Nové ruské systematické bombardování se snaží způsobit chaos na ukrajinských železnicích. | Video: Reuters
