V nedávné minulosti platilo, že odvrácené stránky života nesli nejhůř lidé kolem padesátky. To se ale pod vlivem okolností, které vědci teď studují, změnilo. Mladí trpí mnohem více.

Dobrá zpráva: Nová rozsáhlá studie zjistila, že dlouhodobě pozorovaný „vrchol životního neštěstí“, kdy lidé hlásili největší duševní utrpení v polovině života, zmizel. Špatná zpráva: Nejvyšší úroveň úzkosti, deprese a stresu v současné době vykazují mladší lidé.

Míra neštěstí se podle nového výzkumu na milionech lidí ze 44 zemí v současné době snižuje v průběhu celého života. Výsledky jsou si velmi podobné napříč zeměmi, takže podle autorů se velmi pravděpodobně jedná o celosvětový trend. Příčin je podle vědců více, ale zatím je nedokázali přesněji popsat.

Z kopce skluzavka

David Blanchflower z Dartmouth College v USA, který za výzkumem stojí, tvrdí, že přibližně od začátku tisíciletí existuje ve vyspělých i rozvojových zemích stejný trend: nespokojenost lidí od začátku dospělosti stále stoupá, až dosáhne vrcholu kolem padesátky. Pak se lidé se svým životem „smíří“ a začnou být zase spokojenější, přičemž toto smíření roste až do konce života.

Jenže tento trend zřejmě nyní umírá – v souvislosti s technologickými a sociálními změnami. Křivka, která mívala tvar pravidelného kopce nebo obráceného písmene U, se změnila. Její vrchol je nyní nejvyšší už v mládí, takže křivka spíše připomíná dětskou skluzavku.

Tento trend potvrzuje více studií z různých zemí, Blanchflower začal s daty z USA a Velké Británie. Využil dotazníky z jiných výzkumů, jež se věnovaly duševnímu zdraví. Díky tomu byl schopný získat přístup k datům asi deseti milionů Američanů. Údaje z Británie byly výrazně menší, týkaly se jen čtyřiceti tisíc domácností.

Analýza ukázala, že jak v USA, tak i ve Velké Británii zmizel vrchol neštěstí, takže nespokojenost nyní v průběhu života spíše klesá. Míra neštěstí u lidí ve věku kolem čtyřiceti let a starších se významně nezměnila, je pořád podobná. Ale mnohem více jsou dnes nešťastní mladí lidé, kteří také více trpí duševními poruchami.

Informace o milionech lidí

V další fázi vědci z Blanchflowerova týmu analyzovali data o téměř dvou milionech lidí ze 44 zemí, včetně USA a Velké Británie, ze studie duševního zdraví nazvané Global Minds. Tato data, která pokrývají roky 2020 až 2025, naznačují, že vrchol neštěstí zmizel podobně jako ve dvou výše uvedených anglosaských zemích po celém světě.

To klíčové je ale proč. A na to vědci zatím odpověď bohužel nemají. Autoři navrhují několik příčin, včetně dlouhodobých dopadů hospodářských změn na pracovní vyhlídky mladších lidí. Ty se v současné době zhoršují například kvůli nástupu umělých inteligencí, kterými se firmy snaží nahrazovat méně kvalifikované juniorní pozice.

Dalšími důvody by mohly být podle vědců nedostatečné financování služeb duševního zdraví, výzvy v oblasti duševního zdraví způsobené pandemií covidu-19, ale také pravděpodobně vliv sociálních médií. Autoři uvádějí, že výsledky vyvolávají obavy ze zhoršující se krize duševního zdraví mezi mladými.

V závěru dodávají, že by bylo dobré provést další výzkum, aby se zjistilo, jestli některý z těchto nebo jiných faktorů nehraje dominantní roli.

Podíl.