New York – Novinář z amerického časopisu Fortune Nick Lichtenberg vytvořil za šest měsíců více článků než jeho kolegové za celý rok. Jeden únorový den jich napsal sedm. Místo tradičního telefonování a budování zdrojů často jen zkopíruje tiskové zprávy či analytické poznámky do nástrojů umělé inteligence (AI), které mu rychle generují články, jež následně upravuje a publikuje. Napsal to server amerického ekonomického deníku The Wall Street Journal (WSJ).

„Jsem trochu výstřední,“ řekl Lichtenberg. Články vytvořené s pomocí AI tvořily ve Fortune ve druhé polovině loňského roku téměř pětinu návštěvnosti webu.

Výhody AI s sebou ale přinášejí i druhou stránku. Někteří šéfové v médiích, včetně vydavatele novin The New York Times A.G. Sulzbergera, varují před nekontrolovaným obsahem a označují jej za příval nesmyslů. Odbory pak zdůrazňují, že lidská zkušenost, úsudek a znalosti jsou nenahraditelné. Přesto nástroje jako NotebookLM nebo Perplexity umožňují redakcím pokrýt oblasti zpráv, které by jinak zůstaly opomenuty, vytvářet první návrhy článků a uvolnit novinářům čas na hlubší práci a rozhovory.

Lichtenbergova práce je iniciativou šéfredaktorky Alyson Shontellové, která dohlíží na přístup časopisu Fortune k AI. Zároveň soutěží s nezávislými ekonomickými novináři, kteří publikují na platformách jako Substack, a s tradičními prémiovými médii. Lichtenberg kombinuje návrhy z AI s vlastními rozhovory a s ověřenými dokumenty. V článcích často uvádí, že AI byla použita jen jako nástroj pro výzkum a přípravu prvotních verzí textu.

Používání AI zrychluje produkci článků a umožňuje Lichtenbergovi psát jak rychlé zprávy, tak i delší materiály. Například profil mladého elektrikáře z generace Z, který vynechal studia na vysoké škole, vznikl částečně díky AI – ta připravila osnovu a Lichtenberg napsal zbytek.

S rostoucí popularitou chatbotů se mění i způsob, jakým lidé hledají informace on-line. Krátká videa na platformách TikTok, Instagram a YouTube nahrazují tradiční média pro mnoho mladších uživatelů. V takovém prostředí je pro středně velké magazíny, jakým je i Fortune, obtížné zůstat relevantní v mediální éře, která si cení hloubkové investigativní žurnalistiky nebo virálních komentářů. Umělá inteligence pomáhá zvýšit produkci obsahu a zároveň udržet přístup k unikátním pohledům.

Lichtenbergova práce zahrnuje široké spektrum: od stručných zpráv a rekapitulací komentářů manažerů a ekonomů až po delší, analytičtější články. Některé zprávy mohou být publikovány do několika minut – například nahrát on-line článek o jmenování Joshe D’Amara generálním ředitelem společnosti The Walt Disney Company zabralo asi deset minut.

Přesnost ale zůstává klíčovou otázkou: umělá inteligence může způsobovat tzv. halucinace, tedy generovat nepravdivé informace a odpovědi. Chyby pak mohou poškodit důvěru, vztahy se zdroji a v některých případech vyústit i v právní spory. Některé redakce ale nezveřejňují, že využívají AI. Říjnová studie BBC a Evropské vysílací unie zjistila, že téměř polovina odpovědí od AI měla závažné problémy.

Lichtenberg sám sebe považuje za něco jako alchymistu umělé inteligence – kombinuje nejlepší části z různých nástrojů a upravuje je do vlastního stylu. Často doplňuje informace z dokumentů a přepisů rozhovorů, aby mohl dohledat zdroje. Přesto i on připouští, že jeho proces ověřování faktů není tak důkladný jako v tradičních časopisech typu New Yorker.

Loni v létě se Lichtenberg setkal s manažerkou, které se nelíbilo, když jí řekl, že při tvorbě článků používá umělou inteligenci. Vysvětlil jí ale, že jeho články vycházejí z dokumentů a přepisů rozhovorů, což umožňuje dohledat zdroje informací.

Většina z přibližně 60 novinářů ve Fortune tímto způsobem nepracuje, Lichtenberg se ale s redakcí o postup své práce a zkušenosti podělil. „Loni v létě bylo hodně strachu a odporu vůči AI,“ řekl Lichtenberg. „Ale já mám pocit, že se to mění,“ dodal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.