Aktual.: 21.11.2024 08:49

New York – Americké firmy, které dovážejí z Číny, už teď reagují na plánovaná cla, jak je slíbil zavést zvolený prezident Donald Trump. Nejčastěji se snaží předzásobit. Někteří podnikatelé se kvůli tomu přitom neváhají ani zadlužit, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).

Ve 21:00 místního času v den voleb bylo Jasonu Junodovi jasné, že se do Bílého domu vrací Donald Trump. Ještě večer kontaktoval čínské dodavatele své firmy na péči o pleť, aby objednal roční zásoby zhruba za 50.000 dolarů (1,2 milionu Kč). To byla maximální částka, kterou si mohl dovolit, a také maximální množství, které měl kde uskladnit.

Junod věří, že se přibližně 30.000 kartáčů na tělo a peelingových rukavic dostane do závodu společnosti Bare Botanics v Madisonu ve státě Wisconsin dřív, než bude Trump uveden do úřadu. Věří také, že Trump myslí vážně svůj slib uvalit 60procentní cla na veškeré čínské zboží.

Americké firmy se vracejí k návodu, který využívaly za Trumpova prvního funkčního období – před zavedením cel se zásobí dováženým zbožím. Navíc zvažují, zda budou zvyšovat ceny, nebo se jim podaří najít alternativní dodavatele z jiných států.

Trump v roce 2018 zahájil obchodní válku proti Číně. I tehdy se americké podniky podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) snažily předzásobit před zavedením cel. Výsledkem bylo, že obchodní deficit Spojených států s Čínou – tedy o kolik dovoz převyšuje vývoz – v roce 2018 prudce vzrostl, načež v roce 2019 klesl.

Prudký nárůst vývozu z Číny letos nastal už v říjnu. Podle některých ekonomů to mohlo souviset s předzásobením v souvislosti s nejistotou kolem výsledků voleb. Odeslaných zásilek z Číny bylo minulý měsíc meziročně téměř o 13 procent více. To je výrazně nad očekáváním analytiků a jde zároveň o prudké zrychlení ve srovnání se zářijovým nárůstem, který činil o 2,4 procenta.

Čína zůstává největším světovým vývozcem zboží a Spojené státy jeho největším odběratelem. Americké firmy loni nakoupily čínské zboží v hodnotě zhruba 430 miliard dolarů (10,3 bilionu Kč). Cla, která na sebe USA a Čína v posledních letech uvalovaly, příliš nezměnila dosavadní obchodní nerovnováhu mezi těmito zeměmi. Ta je podle MMF způsobena silnou poptávkou amerických spotřebitelů a slábnoucí poptávkou v Číně.

Van Ťün-chuej, který pracuje v marketingu pro výrobce elektroniky v provincii Kuang-tung, listu WSJ řekl, že jeho firma zaznamenala nárůst dotazů a viditelný neklid ze strany amerických klientů. „Budeme se soustředit na snižování nákladů, abychom pomohli zmírnit situaci a přečkat tuto krutou zimu,“ dodal.

Kromě cel na dovoz z Číny Trump navrhuje zboží ze všech zemí zatížit clem deset až 20 procent. Tento scénář je noční můrou pro Leah Darkovou-Fleuryovou, spoluzakladatelku společnosti Stone Fleury, velkoobchodu s přírodním kamenem a porcelánem v San Francisku. Firma už 20 let nakupuje přírodní kámen od stejného dodavatele z Číny a většinu ostatních materiálů dováží z Evropy. Tento týden požádala čínského dodavatele o možnost objednat asi dva přepravní kontejnery přírodního kamene v rámci splátkového kalendáře.

Toni Nortonová, která je majitelkou firmy Fine Fit Sisters v Charlotte ve státě New York, dováží z Číny tělový olej. Sezona pro ni začíná v létě, takže by se normálně zásobila až po Novém roce. Teď se do konce roku snaží objednat asi 20.000 kusů.

Pokud cla na čínské výrobky skutečně dosáhnou 60 procent, Nortonová uvedla, že možná přestane prodávat tělový olej a více se zaměří na své služby v oblasti tréninku fitness.

Některé firmy chtějí místo Číny dovážet například z Kambodže nebo Vietnamu. I Junod, který v oblasti péče o pleť podniká od roku 2020, zvažoval, že se poohlédne v regionu jihovýchodní Asie. Nevěří ale, že by se podařilo zopakovat poměr vysoké kvality a nízké ceny jako u jeho čínských dodavatelů. „Připadá mi, jako bychom byli trestáni za to, že v tuzemsku se nemáme na koho obrátit,“ dodal.

Podíl.