Aktual.: 19.03.2025 11:23
Washington – Dohoda s Ruskem o pozastavení útoků na energetickou infrastrukturu ve válce na Ukrajině je ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa zjevným ústupkem jeho ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, píše deník The Washington Post (WP). Příměří je totiž limitovanější, než širší zastavení bojů, o které Trump usiloval, a se kterým už souhlasil minulý týden Kyjev. Omezená dohoda, které vůdci USA a Ruska dosáhli během jejich úterního telefonátu, podle WP svědčí o tom, jak obtížné pro Trumpa může být ukončení války na Ukrajině navzdory jeho předvolebnímu slibu, že tak učiní do 24 hodin.
Ruský vůdce podle stanice BBC v hovoru poskytl Trumpovi právě tolik, aby šéf Bílého domu mohl tvrdit, že dosáhl pokroku ve vyjednávání o míru na Ukrajině, aniž by to vypadalo, že se Kremlem nechal obehrát. Putin v telefonátu souhlasil se zastavením útoků na energetické objekty na 30 dnů. Pokud k tomu skutečně dojde, bude to určitá úleva pro civilisty, píše BBC s tím, že se však zdaleka nejedná o úplné a bezpodmínečné příměří, které USA po Rusku chtěly.
Kreml rozhovor s Trumpem uvítal jako signál, že Rusko začíná být opět vítáno v klubu světových velmocí navzdory své letité kampani zabírání území svých sousedů, podkopávání demokratických voleb a navazování vztahů s nepřáteli USA v Pekingu, Teheránu a Pchjongjangu, píše WP. Vysoký ruský představitel Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, rozhovor mezi vůdci označil za „perfektní telefonát“, což podle WP vystihuje radost Kremlu z prudkého obratu v postoji Bílého domu k Rusku od nástupu Trumpa do funkce.
Trump telefonátem podle WP nabídl Putinovi olivovou ratolest. Putin podle listu už dlouho truchlí nad statusem velmoci, který Rusko ztratilo po rozpadu Sovětského svazu. Po dobu své dlouholeté vlády se ruský vůdce snaží pomocí vojenské síly, sabotáží a kampaní politického vlivu vrátit Kremlu rovnoprávné postavení s Bílým domem při určování světových událostí navzdory pokleslé ekonomické síle Ruska. Žádný americký prezident až do Trumpova nástupu s povýšením Putina na téměř rovnocennou úroveň nesouhlasil, píše WP.
Deník The New York Times (NYT) píše, že pro Trumpa je dosažení příměří ve válce na Ukrajině prvním krokem k mnohem rozsáhlejší normalizaci vztahů s Ruskem. Trump ji prosazuje v době, kdy se většina jeho spojenců v NATO drží své strategie posledních tří let. Ta spočívá v sankcích, omezování vlivu Ruska a pokračující pomoci Ukrajině.
Podle NYT je pozoruhodné, že lídři po společném telefonátu nevydali žádné prohlášení o společných principech pro ukončení války. Byla tu však i gesta dobré vůle, píše NYT. Putin podle Kremlu prohlásil, že Rusko propustí 23 vážně zraněných ukrajinských vojáků a že ještě tento měsíc si s Ukrajinou vymění válečné zajatce. Výměna se bude týkat 175 vězňů z každé strany.
To, že se Trumpova administrativa vyhýbá diskusi o některých podrobnostech, včetně případné diskuse s Putinem o územních ústupcích, k nimž by mohli tlačit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve jménu ukončení bojů, může mít za cíl zachovat co největší flexibilitu v dalším vyjednávání, píše NYT.
Trump nyní zahájil jednání o budoucnosti Ukrajiny bez účasti Kyjeva, což ukrajinské představitele frustruje, píše WP. Zelenskyj však uvedl, že americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu podporuje. Zároveň vyjádřil přání o telefonátu mluvit s Trumpem. Vedlejší role Ukrajiny ve vyjednáváních je podle WP pozoruhodná vzhledem k tomu, jak moc je pro tuto zemi v sázce, a vzhledem k tomu, že se vůdci USA a Ruska zřejmě na mnohém shodli.
Noční útoky ukazují, že dohoda s Putinem nic neznamená, řekl německý ministr
Noční útoky na Ukrajinu dokazují, že dohoda, které dosáhl Trump v telefonátu s Putinem, nic neznamená. V rozhovoru na veřejnoprávní stanici ZDF to prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Putin podle něj hraje hry a Trump na to bude muset dříve či později zareagovat. Podobně se dnes vyjádřilo podle agentury Reuters také francouzské ministerstvo zahraničí.
Trump a Putin v úterý hovořili po telefonu a ruský prezident podle agentur slíbil, že Moskva na 30 dní pozastaví útoky na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. „Nic to vlastně neznamená,“ řekl k tomu dnes ráno Pistorius. Připomněl, že energetická zařízení jsou na Ukrajině nejlépe chráněná.
„A mimochodem jsme viděli, že útoky na civilní infrastrukturu během první noci po údajně směrodatném, skvělém telefonátu nepřestaly,“ dodal ministr. Putin podle něj „hraje hru“. „A jsem si jistý, že americký prezident nebude už dlouho moci jen přihlížet,“ dodal.
Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je rozdíl mezi tím, co Moskva říká a co dělá. „Ruské útoky na ukrajinské území během uplynulé noci, z nichž některé mířily na civilní infrastrukturu, ukazují propast mezi slovy Moskvy a činy,“ uvedl mluvčí diplomacie Christophe Lemoine.
Německý kancléř Olaf Scholz už v úterý po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Berlíně řekl, že případné zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině může být prvním krokem, musí ale vést k úplnému příměří a jednání o míru. Macron zdůraznil, že Ukrajinci nesmí u případných mírových jednání chybět. Příměří, které by jim předcházelo, musí být pak podle něj „ověřitelné“, mír „pevný a trvalý“.
Telefonát Putina s Trumpem ukázal podle Kallasové, že Rusko odmítá ústupky
Úterní telefonát mezi Trumpem a Putinem o Ukrajině ukázal, že Moskvě nelze věřit a že Moskva nehodlá dělat žádné ústupky. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Ukrajina se ruské vojenské agresi brání už od února 2022.
„Pokud si přečtete oba zápisy z rozhovoru, tak je jasné, že Rusko nechce učinit žádný ústupek,“ řekl Kallasová novinářům. Poukázala tak mimo jiné na odlišnosti americké a ruské verze prohlášení. Moskva uvedla, že Putin souhlasil s Trumpovým návrhem zdržet se po dobu 30 dní útoků na objekty energetické infrastruktury. Washington naopak uvedl, že příměří se týká oblasti energetiky a infrastruktury.
Telefonát nedospěl k žádné dohodě o plošném příměří, se kterým Ukrajina předem souhlasila. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v úterý nicméně řekl, že jednání o příměří začnou v neděli v saúdskoarabské Džiddě.
Jurečka: Z hovoru Trumpa s Putinem nevzešel nástin skutečného řešení války
Z telefonátu Trumpa s Putinem nevzešel nástin skutečného řešení války na Ukrajině. Novinářům to dnes při příchodu na jednání vlády řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je vyvíjení diplomatických kroků namístě, zároveň je ale důležité, aby byl dosažen důstojný mír pro Ukrajinu.
„Je důležité, že ti lidé spolu mluví, ale telefonát, byť z toho jásají asi v Moskvě i ve Washingtonu, asi nepřinesl reálně vůbec nic pro problémy, které tady dneska máme. Pro Ukrajinu, pro ten konflikt,“ řekl Jurečka. „Neviděl jsem z toho žádný nástin skutečného řešení, protože na jedné straně se vytváří podmínky, které by Ukrajina byla připravena akceptovat a Moskva nic z toho nechce,“ dodal.
„Jakkoli si všichni přejeme, aby ty telefonáty a diplomatická cesta měla pozitivní výsledky, tak zatím ty aktuální zprávy jsou v tomto směru spíše skeptické,“ podotkl Kupka. Dál podle něj platí, že vyvíjení diplomatických kroků je namístě, zároveň je ale důležité, aby byl dosažen mír, který znamená důstojnou cestu pro Ukrajinu. „Aby to v tomto směru nebyly kroky, které dají za pravdu agresorovi,“ dodal.
Také ministr kultury Martin Baxa (ODS) považuje posun po telefonátu za velmi malý, nicméně i minulé dny podle něj ukázaly velkou turbulenci.
„Záleží, o čem si povídali a co dohodli. Co je naprosto zásadní, tak u jakékoli dohody o dlouhodobém, trvalém míru musí sedět Ukrajina. Prostě to nemůže být bez Ukrajiny,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Posun očekává spíš od nadcházejících rozhovorů na Blízkém východě.
