Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měl stát mimořádné příjmy jen kvůli mimořádným výdajům, z čehož on nemá „žádnou radost“. „Pro mě by ideální situace byla, bohužel se nestala, kdybychom nemuseli mít mimořádné výdaje a nemuseli jsme hledat mimořádné příjmy. Také s tím hledáním příjmů nebyla žádná zkušenost,“ vyjádřil se k dani z neočekávaných zisků, známé také jako windfall tax.
„Je to výsměch. Myslím, že ten rok 2023 byl naprostým mementem, za který by měla možná padnout hlava ministra financí,“ reagovala na bankovní odvody na dani z neočekávaných zisků předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „To znamená, ty banky zoptimalizovaly a připravily se na to, takže mě ten rok 2024 už vůbec nepřekvapil,“ dodala.
Díky vysokým tržbám zaplatily české energetické firmy loni státu na šedesátiprocentní dani z neočekávaných zisků čtyřicet miliard korun. Zdaleka nejvíce znovu odvedl ČEZ, jehož většinovým akcionářem je stát. „Naše poslední očekávka je, že za loňský rok zaplatíme 29 až 33 miliard korun,“ řekl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
- Energetické firmy: 40,04 miliardy Kč
- Rafinerie: -2,72 miliardy Kč
- Ostatní: -1,12 miliardy Kč
- CELKEM: 36,67 miliardy Kč
Zdroj: Finanční správa
Naopak žádný výnos na dani z neočekávaných zisků stát loni nezískal od rafinérií. Kvůli vysokým daňovým zálohám z roku 2023 Finanční správa rafinériím vrátila 2,72 miliardy korun. Celkem loni na této dani vláda získala přes 36,5 miliardy. Od bank 470 milionů. I někteří koaliční poslanci připomínají, že kabinet v době zavádění taxy očekával od bank podstatně víc.
„Ze strany bankovního sektoru je to obecně od začátku nižší, než ta očekávání byla. Já jsem předpokládal, že zejména banky jsou schopny v tomto směru daňově optimalizovat,“ sdělil místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob si myslí, že takový scénář se dal očekávat. „My jsme od začátku nechtěli zavádět žádnou sektorovou daň na bankovní sektor,“ vysvětlil Jakob.
Daň přestane platit s koncem roku
Část vládních politiků ale upozorňuje i na pozitivní důsledky daně. Bankovní domy podle nich ve snaze snížit náklady nabídly na spořicích účtech a termínovaných vkladech vyšší úroky. „To znamená, že výnos se přesunul k firmám a domácnostem,“ tvrdí místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda. „Částečně to bylo i tím, že se vyplácely úroky střadatelům, ale do značné míry nakupovaly dluhopisy, a tím vlastně ovlivnily ten výsledek,“ řekl Jan Hrnčíř z SPD.
„My jsme varovali před optimalizací, nechtěli jsme, aby byly vyškrtnuty ty politikům spřátelené menší banky,“ řekl poslanec Ivan Bartoš (Piráti). Podle mluvčího České bankovní asociace Radka Šalši platí banky takové daně, jaké jim ukládá zákon – „zahrnují to i do svého plánování. Windfall tax není zacílená na celý bankovní sektor, ale na několik bankovních subjektů“.
Daň z neočekávaných zisků pro energetické firmy či banky schválili poslanci s platností od ledna 2023 na tři roky. Účinnost daně tak vyprší na konci letoška – pak rozpočet o miliardy přijde. „Já osobně budu rád, až ta daň přestane na Silvestra letošního roku platit,“ řekl ministr financí. Podle šéfa resortu průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) pro tuto daň pomíjí důvod, protože energetickou krizi se podařilo zkrotit.
Celkem vláda během prvních dvou let získala díky dani z neočekávaných zisků a odvodu nadměrných příjmů energetických firem pětadevadesát miliard korun. Celkový loňský výnos windfall tax byl 36,7 miliardy korun a 39,1 miliardy korun v roce 2023.
Výdaje spojené s energiemi za téměř 130 miliard
Pří podrobnějším pohledu na propojení daně z neočekávaných zisků a státní pomoci firmám a domácnostem v energetické krizi je patrné, že ministerstvo vyčíslilo mimořádné výdaje státu spojené s energiemi na 129,7 miliardy korun. Číslo se vztahuje k letům 2022 až 2024 a zahrnuje cenové stropy i dočasné odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.
Mimořádné příjmy za loňský a předloňský rok dosáhly pětadevadesáti miliard korun. Ze 75,8 miliardy se na tom podílela právě daň z neočekávaných zisků, 19,2 miliardy přispěl podle dat ministerstva financí odvod z nadměrných příjmů a z majetkového prospěchu.
Při srovnání příjmů a výdajů spojených s energiemi v roce 2024 vychází rozdíl na 24,3 miliardy ve prospěch hospodaření státu.
