Volodymyr Vasyljev je jedním z 250 železničních pracovníků, kteří byli povoláni z celé země do Kyjeva, aby pomohli opravit poničené elektrické a teplovodní sítě v hlavním městě, kde teploty klesají k minus 20 stupňům Celsia. Dosud se jim podařilo obnovit dodávky do 160 budov.

Vasyljev vzpomíná na ženu, která mu během jeho směny chtěla zaplatit. „Její syn bojuje na frontě. A ona mi ještě chtěla dát peníze,“ říká se slzami v očích reportérům agentury Reuters. „Naši lidé jsou úžasní!“ shrnuje.

Jak ale médiím sdělil kyjevský starosta Vitalij Kličko, některé části východního Kyjeva budou muset vydržet ještě alespoň dva měsíce bez dodávek tepla. Opravy tepelné elektrárny, zasažené 3. února ruským útokem, se rychleji nestihnou.

Po skončení druhého kola jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy v Abu Dhabí 4. února řekl mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov, že „dveře k mírovému řešení zůstávají otevřené, ale Rusko bude pokračovat ve válce, dokud Ukrajina nepřijme relevantní rozhodnutí“. Co takovým rozhodnutím myslel, Peskov nespecifikoval.

Opravy jsou problematické

Navzdory pomoci ze zahraničí se Ukrajina intenzivně potýká s problémy při opravách poničené infrastruktury. Rusko cílenými útoky zničilo od října loňského roku dle Rádia Svoboda elektrárny s dodavatelskou kapacitou okolo 8,5 gigawatu.

Ukrajina tak nyní potřebuje dodávky energie v hodnotě jedné miliardy dolarů. Spojenecké státy jí sice dodaly potřebné vybavení, to se však nedaří zapojit do energetické sítě.

„Zahraniční dárci se soustředí na sexy věc – samotnou kogenerační jednotku,“ vysvětluje Jakub Kučera, manažer české společnosti RSJ Investments, která na Ukrajině provozuje kotelny. „Jenže jim uniká, že tady není, kdo by tyto jednotky instaloval a efektivně provozoval,“ dodává. Složité projektové plány, přísné bezpečnostní regulace k ochraně sítí, problémy s penězi i nedostatek expertů tak zpožďují uvedení jednotek do provozu.

Místní se tak obávají, že i když budou mít dostatek potřebného technického vybavení, nebude mít kdo je zprovoznit. „Ukrajina musí vyvážit rychlost s bezpečností, aby zajistila, že dodaná technika bude zapojena včas i při dodržení přísných bezpečnostních norem, aby nedošlo k poškození celé sítě, řekla Olena Pavlenko, spoluzakladatelka ukrajinského think-tanku DiXi Group.

Kdo za to může?

A ukrajinští politici se mezitím hádají, čí vinou nynější problémy nastaly, upozorňují tamní média. Přestože nikdo nezpochybňuje, že na vině jsou především ruské útoky, spousta Ukrajinců je rozhořčená podceněním příprav na letošní zimu. Již před jejím začátkem totiž experti na rizika upozorňovali, ale nedostalo se jim odezvy.

Evropští i američtí partneři financovali dodávky potřebného vybavení již od roku 2022, kdy ruské útoky začaly. Ukrajina přežila zimy následujících dvou let. Náznaky problémů se však objevily již v minulosti. V jednom případě trvalo státnímu Enerhoatomu 16 měsíců, než zprovoznil mobilní elektrárnu dodanou Spojenými státy. Jak se později ukázalo, některé součásti vybavení se ztratily, což způsobilo zpoždění.

Související

Power blackout in Kyiv
Power blackout in Kyiv

Další problémy způsobuje mobilizace, která často dopadá i na zaměstnance energetického sektoru. To se ale má nyní změnit. Server Kyiv Independent informuje, že pracovníci podniků, které vyrábějí a opravují vybavení transformátorů, mohou být ponecháni u svých zaměstnavatelů, i když splňují podmínky pro mobilizaci.

Navzdory krutým podmínkám a snaze Rusů zlomit ukrajinské odhodlání však průzkumy ukazují, že vůle Ukrajinců nevzdat se je silnější. Podle průzkumu veřejného mínění, zveřejněného v pondělí Kyjevským mezinárodním institutem sociologie, je 65 procent respondentů odhodláno vytrvat v boji, dokud bude potřeba. Přes polovinu jich odmítá vzdát se celého Donbasu. Výsledky průzkumů se významně nezměnily po několik měsíců.

V reakci na poslední ruský masivní útok vyzval americký republikánský senátor Lindsay Graham k zahájení procesu dodávek střel Tomahawk Ukrajině. „V nadcházejících dnech a týdnech musíme na Putina vyvjíjet větší tlak,“ napsal Graham na sociální síti X. „Čas je klíčový,“ dodal. Podle senátora dosavadní tlak, který USA na Putina vyvíjejí, aby se posadil k mírovému stolu a zastavil masivní útoky na Ukrajinu, nefunguje.

Share.