„Putin promarnil tolik peněz na to, aby zničil naši morálku, ale nás nezlomí. I když týden nemám elektřinu a někteří lidi nemají teplo, tak zůstáváme silní,“ vypráví v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz ukrajinská studentka medicíny a šéfka organizace Ukrajinští studenti za svobodu Anna Tymošenková.
Bydlí v části Kyjeva s názvem Troješčina, v níž žije zhruba 300 tisíc lidí a kterou postihlo ruské bombardování Darnycké tepelné elektrárny. Kvůli jejímu zničení bude část ukrajinského hlavního města bez tepla ještě měsíce, podle analytiků je navíc obnova velkých elektráren velmi náročná a de facto zbytečná.
„Pokud válka bude pokračovat, nemá to cenu. Dříve nebo později budou také zničeny,“ popsal minulý týden přímo v Kyjevě energetický analytik Volodymyr Omelčenko.
„Elektrárnu nelze postavit za měsíc nebo dva. Trvá to roky. Proto má větší smysl stavět distribuovaný, decentralizovaný systém. Tedy malé elektrárny, které lze dobře chránit a které je těžší zničit,“ naznačil, kudy by se ukrajinský energetický sektor měl ubírat.
Štěstí v neštěstí
„Mám štěstí, že mám alespoň topení. Moje sestra bydlí také na levém břehu (Dněpru – pozn. red.), ale trochu jižněji, a nemá vůbec topení,“ pokračuje ve vyprávění studentka Anna.
„(Rusové) při nedávných útocích hodně bombardovali levý břeh a celou situaci to tady hodně ovlivnilo. Dá se to přežít, ale vezme vám to kontrolu nad vlastním životem, protože člověk neví, jak plánovat,“ říká.
Průběžně se totiž v Kyjevě mění takzvaný elektrický rozvrh, podle kterého jde na různých adresách proud. Kvůli poškození elektráren, rozvoden a další infrastruktury je elektřiny v zemi málo a je nutné ji tak distribuovat různě.
Což může být problém. „Nové budovy mají všechno na elektřinu, dokonce i přívod vody do vyšších pater je závislý na elektřině, protože tam jsou pumpy. Ty nefungují, takže si nemůžete ani dojít na záchod,“ vysvětluje Anna.
Při několika hodinách denně si lidé můžou dobít velké baterie, powerbanky či použít spotřebiče. Horší je, když elektřina nejde vůbec, jako v případě Anny. Ta dobíjí svou elektroniku v práci.
„Soused má alespoň velkou baterku, ze které se dá nabíjet mobil, počítač a další menší elektronika, ale také nevydrží dlouho, je potřeba ji někde dobíjet. Naposledy mi říkal, že mu to už vydrží na posledních 18 hodin, možná o něco víc, když omezí spotřebu,“ pokračuje Anna.
Pokud ale do práce člověk nechodí (v případě starších lidí) nebo má velkou a těžce přenositelnou baterii, stále se může zahřát a baterii u toho dobít. Ukrajinská vláda už na podzim roku 2022 vytvořila Punkty nezlamnosti (Body nezlomnosti), kde je generátor, teplo, elektřina i internetové připojení. Po celé Ukrajině jich je už víc než 10 tisíc.
Pomáhá také neziskový sektor
V jejich financování pomáhají kromě ukrajinské vlády také vlády zahraničních zemí či neziskový sektor. Ten dodává i další vybavení jako generátory, mezi dodavateli jsou i české organizace, například Člověk v tísni, Paměť národa/Post Bellum či Charita.
„V lednu jsme nabídli pomoc správě nejvíce postiženého okresu Desnjanskij, kde žije půl milionu obyvatel Kyjeva. Byli jsme ve spojení s řediteli tří škol v části Troješčina,“ popisuje Natalia Viterová z ukrajinského týmu poslední jmenované organizace.
„Do každého centra byly pořízeny generátor, skládací postele, nafukovací matrace, termopoty nebo prodlužovací kabely – materiály byly zakoupeny na Ukrajině a doručeny přímo do daných škol během několika dní. Vybavení jednoho centra vychází přibližně na 200 000 Kč,“ vypočítává její česká kolegyně Zuzana Haniková.
„Lidé se přizpůsobí téměř všemu“
Podle studentky Anny Tymošenkové se lidé přizpůsobí téměř všemu, ale zimu a tmu pociťuje i v dopadech na psychickou pohodu. „Jsem sice zdravá, jsem ráda, že útok nezasáhl můj byt a mám kde bydlet, ale občas to na člověka dolehne. Ten pocit, že je válka tak šíleně nespravedlivá, je to nesnesitelné, tísnivé, jak s tím bojujete – a někdy se mi chce prostě jenom brečet,“ dodává.
„(Celou situaci s duševním zdravím) zhoršuje krutá zima, do člověka se vtírá chlad. Pomůže tak například teplý čaj, zakrýt se dekou, obejmout se s někým blízkým. A komunikovat s rodinou, s kamarády,“ nabízí možnosti toho, jak přežít mrazivé dny z pohledu mentálního zdraví, ukrajinská klinická psycholožka Natalia Sablina.
Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zůstávalo k pondělku bez tepla asi 100 budov z 2600 výškových budov, které byly v důsledku velkého únorového útoku bez dodávek tepla. Kyjevské komunální služby obnovily dodávky tepla do 2500 budov a pokračují v obnově dalších, kromě obnovy ale pokračují i ruské útoky.
Víc než tisícovku vysokých paneláků pak není možné kvůli zničení Darnycké elektrárny zásobovat vůbec.
