Komerční prezentace Aktual.: 24.10.2024 10:32
Brno – Zaměstnanci, kteří vydělávají nejvíce peněz, jsou na pracovištích stále méně v kontaktu s ostatními. Prohlubuje se jejich izolace, ukázal výzkum ve 12 zemích včetně Česka, o kterém ČTK informoval mluvčí Národního institutu SYRI Filip Vrána. Jde o proces, který má podle výzkumníků řadu negativních dopadů, ovlivňuje sociální soudržnost i nárůst populismu.
Studii vydal časopis American Journal of Sociology. Vědci sledovali situaci v řadě evropských zemí, dále v Kanadě, Japonsku a Jižní Koreji.
„Naše pracoviště je každodenním prostředím kontaktů, setkávání, výměny zdrojů, ale i vytváření nároků na lepší pracovní podmínky. Izolaci elity od mas pozorujeme dlouhodobě, tento proces ještě poroste a souvisí s řadou negativních jevů, které jsme se snažili popsat,“ uvedla jedna z autorek studie Alena Křížková, která kromě SYRI působí v Sociologickém ústavu Akademie věd.
„Je patrný dramaticky klesající kontakt elit s jejich kolegy s nižšími příjmy na jednom pracovišti,“ uvedla Křížková. Trend lze sledovat ve většině zkoumaných zemí. Česko je specifické tím, že se zároveň prohloubila izolace pracovníků ve spodní čtvrtině výdělkového spektra.
Vědci popsali několik faktorů, které mohou trend vysvětlovat a jsou vzájemně provázané. Jde například o klesající podíl lidí zaměstnaných ve výrobním sektoru a jeho reorganizaci, dále o digitalizaci práce a také například outsourcing, tedy vyvádění některých podpůrných a vedlejších činností k jiným firmám či specializovaným subdodavatelům.
Restrukturalizace ekonomiky tak vede k významným změnám, které mohou mít dopad nejen na kvalitu zaměstnání, ale i na sociální soudržnost, upozorňují výzkumníci. „Procesy, jež vedou k izolaci elity od mas, podkopávají kvalitu zaměstnanosti a patrně podporují i růst populistické nevole vůči stále izolovanějším elitám,“ uvedla Křížková.
