Ačkoliv Donald Trump tvrdí, že Američané doplácí na válku na Ukrajině, minimálně americký zbrojní průmysl si může mnout ruce. Podíl USA na celosvětovém vývozu zbraní stoupl v létech 2020-2024 na 43 procent. V uplynulých dvaceti letech se přitom pohyboval standardně okolo 35 procent.
Američané tak potvrdili naprostou dominanci na světovém trhu se zbraněmi. Až hluboko pod nimi je s deseti procenty trhu Francie. Rusko se propadlo na historické minimum – 7,8 %. Přináší to zpráva respektovaného Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI).
Nejúspěšnějším americkým vývozním artiklem je bojový letoun F-35, který si pořídí v počtu 24 kusů i Česká republika. Zatím si F-35 pořídilo nebo závazně objednalo skoro 20 zemí, přičemž se o koupi jedná například s Indií – tradičním nákupčím ruské vojenské techniky.
Prestiž ruských zbraní totiž kvůli válce na Ukrajině utrpěla, Rusové navíc upřednostňují dodávky vlastním ozbrojeným silám a kvůli sankcím mají problémy s klíčovými komponenty. Jejich export poklesl o 63 %. Zajímavý je pokles ruského exportu už v letech 2021-2022, což ukazuje na to, že se země již cíleně připravovala na válku. Nejvíce toho Rusové posílají i nadále do Indie, Číny a Kazachstánu.
Asi nepřekvapí, že největším rekordmanem v importu zbraní se stala Ukrajina – svůj dovoz zvýšila oproti období 2015 až 2019 téměř stonásobně. Na Ukrajině skončilo téměř 9 % veškerého světového vývozu zbraní. Dovoz do ostatních evropských zemí se zvýšil o 155 %. Naopak jiní tradiční významní dovozci zbraní jich nakupovali méně – to se týká Saúdské Arábie, Indie a Číny.
Na dodávkách zbraní na Ukrajinu v letech 2020 až 2024 se podílelo celkem 35 zemí, což představuje přibližně 8,8 % veškerého celosvětového dovozu. Na USA připadá 45 % všech dodávek, následuje Německo s 12 % a Polsko s 11 %.
Zbrojila ale i Evropa. Její import zbraní se oproti letům 2015 až 2019 více než zdvojnásobil. Profitovaly z toho opět hlavně Spojené státy – dodaly 64 % těchto zbraní. Až daleko za nimi zůstaly Francie a Jižní Korea (po 6,5 %), Německo (4,7 %) a Izrael (3,9 %).
Evropané sice podnikají kroky ke snížení své závislosti na USA, ale jak dodává Pieter Wezeman, vedoucí výzkumný pracovník programu SIPRI pro transfery zbraní: „Transatlantické vztahy v oblasti dodávek zbraní mají hluboké kořeny. Dovoz z USA vzrostl a evropské státy NATO mají od USA stále objednáno téměř 500 bojových letadel a mnoho dalších zbraní.“
Pro USA je Evropa významný partner – poprvé za dvacet let směřovalo nejvíc amerických zbraní do Evropy (35 %), nikoli na Blízký východ (33 %). Největším jednotlivým příjemcem amerických zbraní nicméně zůstává Saúdská Arábie (12 % amerického vývozu zbraní). Není náhodou, že první cesta Donalda Trumpa v jeho prvním funkčním období vedla právě do Saúdské Arábie.
Druhým největším importérem zbraní na světě (po Ukrajině) byla s 8,3 % Indie – důvodem jsou obavy z tradičních regionálních rivalů Číny a Pákistánu. Naopak import Číny dramaticky klesl – o 64 procent. To je důsledkem zlepšujících se schopností vlastního obranného průmyslu. Naopak Japonsko zvýšilo své zbrojní nákupy o 96 procent. Důvodem jsou právě obavy z rostoucí moci Číny.
