Praha – Poslední reliéf, na kterém pracoval sochař Olbram Zoubek, nebo i díla jeho ženy, sochařky Evy Kmentové, mohou lidé vidět na výstavě v pražských Košířích. Výstava začala dnes, v den Zoubkových nedožitých 100. narozenin. Obsahuje asi desítku děl od obou autorů. Pořádající Museum Kampa a Nadační fond Kmentová Zoubek výstavu zařadili do cyklu Dvojice. Koná se v ateliéru manželů Věry a Vladimíra Janouškových a potrvá do 5. července. Výstavu dnes při jejím otevření představil hlavní kurátor Musea Kampa Jan Skřivánek.

Ateliér je otevřený každou druhou sobotu, průřez dílem Zoubka a Kmentové označil Schovánek za komorní. Poslední reliéf, na kterém Zoubek pracoval, tvaroval do hlíny po svém 90. roce života. Tvořil ho v roce 2017, v červnu téhož roku zemřel. Reliéf byl odlitý až po umělcově smrti, uvedl Skřivánek.

Kmentová zemřela v dubnu 1980 ve věku 52 let. Úmrtí připomíná Zoubkova Eva z roku 1981, na níž se velmi štíhlá postava s připaženýma rukama a modrými vlasy v životní velikosti předklání. Podle Skřivánka představuje jak ženu obecně, tak se vztahuje ke Kmentové. Socha dlouho stála venku u Musea Kampa, pak ji nechal Nadační fond Kmentová Zoubek zrestaurovat. „Ukázalo se, že uvnitř je sádra a na ní olovo. Když dovnitř pronikne vlhkost, začne to pracovat,“ poznamenal Skřivánek.

Dalším vystaveným dílem je Zoubkův reliéf Eva a Olbram (Postavy, které se podpírají) z roku 1980. Ceněnou tvorbu Kmentové zastupuje několik plastik a obrazů. Umístění děl obou umělců do ateliéru Janouškových je podle Skřivánka namístě, jednalo se o spolužáky z Vysoké školy uměleckoprůmyslové a o celoživotní přátele. Janouškovi se Zoubkem a Kmentovou v 60. letech 20. století podnikli jedním autem několik společných cest do zahraničí. Společné pobyty čtveřice na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku i v Itálii ukazují na výstavě fotografie.

Výstav k nedožitým sochařovým a restaurátorovým 100. narozeninám je více. Stálou expozici jeho soch lze vidět od 22. dubna ve sklepení zámku v Litomyšli na Svitavsku. Zoubek v Litomyšli pracoval jako restaurátor. Tamtéž na Smetanově náměstí v Zoubkově bytě vznikla expozice s komornějšími díly, fotografiemi z rodinného archivu a s citáty dopisů. Navštívit lze také po domluvě sochařův ateliér v pražské Salmovské ulici, který spravuje Nadační fond Kmentová Zoubek.

Zoubek se rád hlásil k odkazu švýcarsko-italského sochaře Alberta Giacomettiho a říkal o sobě, že je řemeslník. Obdržel řadu ocenění za tvorbu i občanské postoje. V roce 1969 odlil posmrtnou masku Jana Palacha a vytvořil i jeho náhrobek. V roce 1990 dostal českou národní cenu, v roce 1996 získal medaili Za zásluhy a v roce 2015 pak o ministerstva kultury titul Rytíř české kultury.

ani ptd

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.