Komerční prezentace Aktual.: 19.08.2025 08:37
Washington – Příprava setkání prezidentů Ukrajiny a Ruska Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina je výsledkem pondělního několikahodinového jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa se Zelenským a zástupci Evropy v Bílém domě, které Trump přerušil kvůli telefonátu Putinovi. Trump začátek organizace schůzky prezidentů bojujících zemí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že na toto setkání na zatím neurčeném místě by navazovalo třístranné jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině s jeho účastí. Podle německého kancléře Friedricha Merze by se schůzka měla uskutečnit do dvou týdnů.
Zelenskyj po jednání uvedl, že Ukrajina je ochotná s Putinem jednat v jakémkoliv formátu a bez předběžných podmínek. V Bílém domě se jednalo i o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, jejichž detaily by měly být podle Zelenského vypracovány do deseti dnů. Také americký prezident uvedl, že se na jednání diskutovalo o bezpečnostních zárukách, které by poskytly různé evropské země ve spolupráci se Spojenými státy. „To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí,“ zdůraznil Zelenskyj. Také generální tajemník NATO Mark Rutte označil Trumpův závazek účasti na bezpečnostních zárukách za důležitý krok. „Toto je skutečně průlom,“ prohlásil.
Podle něj to byla ruská strana, která navrhla nejprve dvoustrannou rusko-ukrajinskou schůzku, s následným třístranným jednáním. Schůzka s ruským vůdcem „je nezbytná pro řešení citlivých otázek“, napsal později na sociální síti Zelenskyj, který podle ukrajinských médií hodlá s Putinem jednat také o ruských územních požadavcích.
Německý kancléř Merz po jednání v Bílém domě podle agentury DPA vyjádřil spokojenost, vidí pokrok na cestě k míru na Ukrajině. „Moje očekávání byla nejen splněna, ale i překonána. Mohlo to dopadnout jinak,“ řekl o „osudových dnech pro Ukrajinu a pro Evropu“. Otázka, kdo se bude na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu podílet a do jaké míry, se ještě musí projednat mezi evropskými partnery a vládou USA, uvedl kancléř. „Je naprosto jasné, že by se měla podílet celá Evropa,“ řekl.
„Pokud bude tento (mírový) proces odmítnut, všichni se shodujeme na tom, že sankce budou muset být zvýšeny, v každém případě je to postoj, který vyvíjí větší tlak na ruskou stranu,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům po jednání. Macron podle agentury AFP také uvedl, že při jednání v Bílém domě se neprobíraly případné ukrajinské územní ústupky. „Na toto téma jsme dnes nemluvili, a to ze dvou důvodů: jednak prioritou jsou bezpečnostní záruky a (případné ústupky) by se měly projednávat na dvou- a třístranných rozhovorech,“ řekl. Také dodal, že mírová dohoda by neměla obsahovat žádné omezení pro ukrajinskou armádu.
Finský prezident Alexander Stubb poznamenal, že Trump navrhl bilaterální jednání mezi Putinem a Zelenským, ale ruskému prezidentovi se nedá věřit. „Putin je málokdy důvěryhodný. Uvidíme, zda se Putin odváží přijít na tato jednání, zda se odváží přistoupit na třístrannou schůzku, anebo se opět snaží získat čas,“ řekl Stubb novinářům. Rozhovory v Bílém domě byly podle něj „částečně úspěšné“, ale jasné není „nic konkrétního“ o účasti USA na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
„Další krok k míru dnes pod vedením prezidenta Trumpa a evropských lídrů. Teď je čas, aby Putin přestal odpalovat rakety, přestal zabíjet děti a usedl k jednacímu stolu,“ řekl ČTK český ministr zahraničí Jan Lipavský.
