
Česko v uplynulém roce dosáhlo určitého pokroku v odměňování soudců a státních zástupců. Dílčí úspěchy byly zaznamenány i ve snahách o zkrácení délky řízení. V každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to v úterý uvedla Evropská komise. I přes pokrok v některých oblastech zůstávají ale podle EK v tuzemsku nedostatky týkající se vyšetřování korupce na vysoké úrovni a rovněž transparentnosti vlastnictví médií. Komise vidí problémy i v sousedním Maďarsku a na Slovensku.
Unijní exekutiva stejně jako v minulých letech rozdělila hodnocení do čtyř kapitol věnovaných soudním systémům, boji proti korupci, pluralitě médií a celkové kontrole a vyváženosti institucí.
„Byla přijata nová pravidla zvyšující odměny soudců od roku 2026 a mírně se zvýšily i platy státních zástupců. Digitalizace soudů obecně postupuje, videokonference jsou dobře zavedené a dále podpořené nedávnými legislativními změnami, ačkoli zavedení systému e-spisů se dále zpozdilo,“ stojí ve zprávě týkající se Česka, která má dvacet tři stránek. Podle Komise funguje soudní systém v tuzemsku efektivně a dochází k dalšímu zlepšení, pokud jde o dobu řešení případů. Existují prý nicméně stále mezery.
Unijní exekutiva proto doporučuje přijmout další opatření ke zkrácení délky řízení a zajištění nezávislosti vyšetřování a stíhání v případech korupce na vysokých pozicích a rovněž znovu zahájit revizi právních předpisů o střetu zájmů.
Problémovou oblastí zůstává dle Komise v tuzemsku transparentnost vlastnictví médií, kde podle EK nebyl zaznamenán žádný vývoj. „Policie vynakládá zvýšené úsilí na řešení případů útoků na novináře, obtěžování novinářů na internetu ale zůstává problémem,“ uvádí zpráva.
Slovensko čelí kritice za údajnou korupci a zhoršení situace médií
Na Slovensku přetrvávají problémy, pokud jde o boj proti korupci, napsala v téže zprávě Komise. Panují podle ní rovněž obavy ohledně zhoršení situace médií a tlaku na občanskou společnost.
„Systém soudnictví se nadále potýká s problémy, pokud jde o jeho efektivitu, zejména ve správních případech,“ stojí v dokumentu, který má 28 stránek. Za problematickou oblast označuje zpráva zejména boj proti korupci v sousední zemi. „Několik případů na vysoké úrovni bylo promlčeno nebo překlasifikováno pouze na přestupky. Ukončení specializovaných protikorupčních subjektů (Národní kriminální agentura a Úřad speciální prokuratury) vedlo ke zpoždění vyšetřování převedených na jiné orgány a k výraznému poklesu počtu vyšetřovaných případů korupce,“ uvádí dokument.
Nedostatky zaznamenala unijní exekutiva na Slovensku i v oblasti médií. „Zrušení předchozího veřejnoprávního vysílání a zřízení nového subjektu nadále vyvolává obavy ohledně autonomie veřejnoprávních médií,“ varuje zpráva a dodává, že na Slovensku „nebyla přijata žádná opatření ke zlepšení bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů“. Tlaku podle Evropské komise čelí i občanské společnosti.
Celkově Evropská komise konstatovala, že Slovensko nedosáhlo „žádného pokroku v zajištění účinného a nezávislého vyšetřování a stíhání případů korupce na vysokých pozicích“. Žádný pokrok dle ní rovněž nenastal v posílení redakční nezávislosti veřejnoprávních médií ani při vytváření záruk pro zlepšení bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů.
EK: Maďarsko má stále problémy se soudnictvím a nezávislostí médií
Zpráva Komise vidí obdobné problémy i v Maďarsku – v oblasti soudnictví, nezávislostí médií či fungování občanské společnosti.
V rámci soudnictví pokračuje v Maďarsku nepřiměřený tlak na některé soudce a nedošlo k žádném pokroku v boji proti korupci na vysokých pozicích, varuje dokument. Stejně tak klíčové nedostatky přetrvávají v transparentnosti financování politických stran a pod tlakem zůstávají novináři a média, hodnotí situaci v zemi Evropská komise.
Zveřejněná zpráva týkající se Maďarska má čtyřicet dva stránek. Efektivita soudnictví a digitalizace soudního systému jsou ale podle unijní exekutivy celkově i nadále vysoké.
Komise nicméně dále zmiňuje, že se v Maďarsku snížil počet odsouzení za korupční trestné činy a nedošlo k žádnému pokroku v dosažení solidních výsledků v boji proti korupci na vysokých pozicích.
„Přetrvávají klíčové nedostatky, pokud jde o transparentnost financování politických stran a volebních kampaní,“ uvádí dokument Komise.
Nevyřešené zůstaly podle unijní exekutivy i hrozby pro pluralitu médií, na které upozorňovaly již předchozí zprávy o právním státu. „Nebyla přijata ani se neplánují žádná opatření k regulaci směrování státní reklamy do médií, k zaručení funkční nezávislosti mediálního úřadu a k zajištění redakční a finanční nezávislosti veřejnoprávních médií,“ píše se ve zprávě.
Maďarsko je v současné době jedinou zemí, proti které vede Evropská komise i řízení pro porušování právního státu podle článku sedm Smlouvy o EU.
Dokument rovněž kritizuje i to, že vláda v Budapešti nadále hojně využívá své mimořádné pravomoci, což podkopává právní jistotu a ovlivňuje fungování podniků na jednotném trhu.
Mluvčí maďarské vlády nicméně závěry zprávy odmítl. „Ve skutečnosti se jedná jen o poslední kapitolu ve snaze Evropské komise rozebrat hlavní výsledky vlád premiéra Orbána a vnutit Maďarsku politickou kontrolu ze zahraničí, napsal na síti X.