Výročí šesti set let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova připomněla v pátek slavnost v Betlémské kapli v Praze. Zahájila ji bohoslužba, součástí je i premiéra nového filmu, přednášky historiků a vernisáž výstavy, na které mohou lidé vidět i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku odkryli slavnému husitovi pamětní desku. V Táboře vznikla ukázka Žižkova vojenského ležení.
Slavnost v Betlémské kapli, kostele spojeném s kázáním Jana Husa, zahájila bohoslužba, v premiéře zazněla kantáta Jaroslava Krčka věnovaná Žižkovu výročí. Během bohoslužby mohli lidé vidět čáslavskou kalvu, tedy horní část lebky, která má patřit právě Žižkovi.
Podle Filipa Velímského z Archeologického ústavu Akademie věd ČR nynější věda ale nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily právě tomuto vojevůdci. Podle něj totiž není možné provést genetické určení Žižky s jeho potomky. Velímský se podílí na aktuálním výzkumu výše zmíněné kalvy.
I o víkendu bude v kapli přístupná výstava, jejíž hlavním exponátem je domnělý Žižkův meč. Do Česka se vrátil po téměř 400 letech. „Víme, že v roce 1648 byl odvezen švédskými vojsky, která měla seznam věcí, které mají z rudolfovských sbírek vzít. Byl skutečně součástí rudolfovských sbírek, kde byly různé historické kuriozity, a v nich byl evidován jako Žižkův meč,“ upřesnila Hana Tonzarová z Církve československé husitské. Meč ale nebyl podroben žádným analýzám.
Výstavu doplňují exponáty z archeologických vykopávek Žižkova hradu Kalich. V programu je v sobotu například interaktivní program pro děti či přednášky historiků Jana Blahoslava Láška a Petra Čorneje. Nedělní program uvede premiéru rekonstrukce originální husitské táborské mše z patnáctého století.
Uskuteční se i premiéra krátkého filmu Žižka a Komenský aneb Imaginace pravděpodobnosti o tom, jak by vypadalo setkání těchto dvou význačných historických postav. Program zahrnuje rovněž koncert s názvem Smetana 200 – Žižka 600 pod taktovkou šéfdirigenta Orchestru a Sboru Univerzity Karlovy v Praze Haiga Utidjiana.
Pamětní deska v Chotěboři
V Chotěboři na Havlíčkobrodsku přibyly bronzové pamětní desky věnované husitskému vojevůdci a spisovateli Jaroslavu Haškovi. Hašek tam pobýval tři týdny v září 1912 a napsal v tamní restauraci některé své povídky. U Žižky se traduje, že se v těchto místech zastavil, když táhl na nedalekou Přibyslav, u níž v říjnu 1424, tedy před šesti sty lety, skonal.
Desky byly v pátek odhaleny u vstupu do Panského domu na náměstí T.G. Masaryka. Jejich autorem je výtvarník Radomír Dvořák, o odlití se postarala slévárna v Novém Ransku. Obě osobnosti propojuje jedna z Haškových povídek, Zrádce národa v Chotěboři, která se týká památného Žižkova dubu poblíž města, přiblížil majitel Panského domu Pavel Halama.
Husitské ležení v Táboře
Program k Žižkově výročí připravili také v Táboře. „V kontextu středověku jeho motivace nevyznívají tak rozporuplně, jak by se to jevilo z pohledu dnešního sekularizovaného světa,“ podotýká ředitel tamního Husitského muzea Jakub Smrčka. Pátečními a sobotními akcemi tam vrcholí celoroční vzpomínkový program.
V Tisemnickém údolí vznikl vojenský tábor, kde se zájemci mohou seznámit s husitskými bojovými vozy, stany vojáků či dobovou kuchyní. Součástí programu jsou také ukázky výcviku husitského vojska.
Události v regionech: V Táboře si připomínají Žižkovo výročí (zdroj: ČT24)
