Výročí vraždy kmotra českého podsvětí Františka Mrázka: Muž, který věděl příliš mnoho

„Nikomu nic nedlužím, nikoho jsem o nic neokradl. To jsou většinou důvody, proč si lidé vyřizují účty. Já tyhle problémy nemám,“ znělo Mrázkovo vyjádření v rozhovoru, jež pronesl roku 2003. Aktuálně.cz tuto pasáž zveřejnilo o tři roky později, dva dny po jeho vraždě. Jeho slova o tom, že nemá strach z útoku na svou osobu, získala nový význam.

František Mrázek zemřel kolem osmé hodiny večer 25. ledna 2006 před sídlem své společnosti v budově Nový dvůr v ulici Durychova v pražské čtvrti Lhotka. Přesnou ranou do srdce ho připravil o život pachatel s odstřelovací puškou. Náboj byl speciálně upravený tak, aby způsobil devastující zranění. Mrázek byl na místě mrtvý.

Pachatele se nepodařilo dopadnout. Stejně se dosud s naprostou jistotou neobjasnily okolnosti, které k jeho vraždě vedly. Nejčastěji skloňovanou verzí byly spory kolem ovládnutí významného chemického závodu Setuza v Ústí nad Labem, s nímž média Mrázka opakovaně spojovala.

Po kapsách 150 tisíc korun

Mrázek se za svého života řadil mezi 50 nejbohatších Čechů, hodnota jeho majetku se odhadovala na miliardy korun. Jak sám říkal, běžně u sebe nosil hotovost 100 nebo 150 tisíc korun. V kufříku pak míval i milion. Chtěl být připravený, kdyby se zjevila náhlá obchodní příležitost.  

„Vydělával jsem miliony korun a koruna tehdy měla úplně jinou váhu než dnes. Dům, za který dnes dáte dvanáct třináct milionů, stál tehdy 230 tisíc. Takže když někdo dneska přijde a ptá se na původ mého majetku, můžu s klidným svědomím říct, že jsem vydělal dost velké peníze už před rokem 1989,“ vzpomínal Mrázek, kde mělo jeho bohatství základ.

Za minulého režimu prodával walkmany, televize, videa, zboží většinou dovážel z Ruska. Sám mluvil o tom, že jeho podnikání bylo v té době nezákonné. Tehdejší řečí platil za veksláka. Pohyboval se mezi lidmi, kteří načerno obchodovali s bony (měna pro nákup exkluzivního zboží v tuzexu) a valutami.

Veksl a divoká privatizace

Po pádu komunistického zřízení se v prostředí divokého kapitalismu 90. let rychle zorientoval, pomohly mu k tomu vazby vybudované před rokem 1989. Klíčovou osobností byl pro něj v tomto ohledu Miroslav Provod, s nímž se seznámil v druhé polovině 80. let. Provod v první demokratické dekádě podnikal ve finančním sektoru.

V 90. letech Mrázek zbohatl díky malé privatizaci, v níž za pomoci byznysmenů z Itálie kupoval hotely a restaurace. Od několika bank získal na úvěrech miliardu korun. Půjčky si přitom bral na takzvané bílé koně, přičemž reálná hodnota skupovaných nemovitostí byla násobně vyšší. Vydělal tedy dvakrát.

Za minulého režimu vekslák a spolupracovník tehdejší kriminální policie s krycím jménem Vedral platil v době svého největšího vlivu na přelomu 90. let a nového století za hlavu finanční skupiny ovládající chemicko-potravinářské kolosy Setuza a Český olej. Vedle Provoda byl jeho stěžejním partnerem další kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr.

Mrázek se také pohyboval u velkých posunů v byznysovém světě, například když se koncem 90. let rozhodovalo o prodeji obří, dříve státní stavební společnosti IPS. Mrázek lobboval ve prospěch developera Luďka Sekyry, firmu však nakonec získala švédská společnost Skanska.

Kontakty na ty nejvlivnější

Při byznysu Mrázek těžil z kontaktů napříč politickou scénou, státní správou i bezpečnostními složkami. Veřejně se chlubil tím, že má „telefony na sedmnáct poslanců z různých stran a na šest senátorů, s nimiž si i tyká“. V době vlády ČSSD v čele s premiérem Milošem Zemanem se stýkal s jeho klíčovým poradcem Miroslavem Šloufem.

Bývalý vysoký úředník NBÚ Martin Hejl. | Foto: ČTK

V bezpečnostní komunitě byl jeho hlavní spojkou Martin Hejl, který prošel BIS a v letech 1998 až 2001 byl bezpečnostním ředitelem Národního bezpečnostního úřadu. Hejl i kvůli stykům s Mrázkem musel v NBÚ skončit, protože jeho aktivity podle soudu „směřovaly k destabilizaci státních orgánů a k poškození ekonomických zájmů státu“.

Mrázek dával na odiv i kontakty na společensky známé osoby. Se zmíněným Miroslavem Provodem a nejslavnějším tuzemským zpěvákem Karlem Gottem roku 1993 založili nadaci Interpo, jejímž smyslem bylo finančně zajistit děti policistů, kteří při výkonu služby přišli o život.

Navzdory své pověsti Mrázek nebyl po roce 1989 obviněný z žádného trestného činu. Přestože se jeho jméno opakovaně skloňovalo v souvislosti s hospodářskými a násilnými delikty. Nejznámějším z nich byla vražda výrazné postavy kriminální scény Antonína Běly z roku 1996, který Mrázka na počátku jeho dráhy tuzemským podsvětím provázel.

Policie prověřuje nové poznatky

„V tomto případu není nic nového. Formálně je odložen, nicméně kriminalisté stále prověřují poznatky, které dostáváme, což je standardem u všech obdobných případů,“ odpověděl na dotaz Aktuálně.cz mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík, v jakém stádiu je dnes objasňování vraždy samotného Františka Mrázka.

Aktuálně.cz roku 2009 upozornilo, že pravděpodobným motivem vraždy byly spory kolem Setuzy. Tak o tom mluvil bývalý elitní detektiv Karel Tichý. „Před svou smrtí se Mrázek aktivně snažil prodat Setuzu. Počítal u toho s podporou jemu spřízněných osob. Ale nastala kolem toho řada konfliktů a sporů,“ řekl vyšetřovatel, který na Mrázka založil spis s názvem Krakatice.

Po Mrázkově smrti se novináři k části spisu dostali, z něj se vyjevily už popisované Mrázkovy kontakty s jedněmi z nejvlivnějších lidí země. Stejně jako se ukázalo, že Mrázek měl k dispozici spisy s citlivými informacemi z bezpečnostních složek, vlády a státních institucí. Měl z nich dokonalý přehled o zájmech státu.

„Byla to svého času nejvýraznější osoba českého zločinu. Byl bohatý, mocný, obávaný, nebezpečný a nedotknutelný. Šli jsme po něm s nasazením všech sil a prostředků. Dělali jsme, co se dalo, ale stejně byl pořád o krok před námi. Myslím, že to bylo hlavně díky jeho kontaktům. Dokázal si opatřit informace jak od policie, tak z tajné služby, od státních zástupců a soudců,“ uvedl Tichý.

Video: Podle novináře Kmenty asistoval u Mrázkovy vraždy stát